Dobrý den, dnes je 23.04.2017 - 07:34
1. samizdatový internetový magazín v prvobytně pospolném kapitalismu a rozvinuté tržní demokracii

ÚNOR 2014 DOUTNÍKY - TATAŘI - CD - TRICAFE - HŘEBEJK

Bratři a sestry, drazí gardisté, kupodivu přicházím s únorovým deníčkem opravdu v únoru a ne v březnu, nebo v dubnu, jak jsem s obavami vyhrožoval v minulým lednovým deníčku. Takže je konec února a co se všechno událo?

DOUTNÍKY RINGO

Objevil jsem nové doutníky, které se jmenujou Stanislaw. Náhoda, láska k obrazům majitele a výrobce doutníků pana Stanislava ho dovedla až ke mně na prohlídku obrazů. A když viděl, jakou lásku chovám k tomuhle ozdravujícímu prostředku, kterým upevňuju svoje zdraví, tak mi jako dárek přinesl dvě krabice svých doutníků Robusto a dokonce mi nechal udělat speciální doutníky, který se jmenujou Ringo.Měl jsem z toho velikou radost. Už je pálím přes měsíc. Jsou vynikající, co vám budu povídat! Kdo kouří, tak ví, o jaké rozkoši mluvím. Kdo nekouří, ten si to neumí představit. Dokonce jsem pana Stanislava kontaktoval s majitelem a zřizovatelem Ringolandu Tomášem Čermákem a on si objednal doutníky Ringo. Takže kdo přijdete do Ringolandu tak tam budou doutníky. Můžete si zahulit pravé doutníky Ringo, které sestavil pan Stanislav podle chuti mé spálené huby. Vy kuřáci víte, o čem mluvím. Dobrý kuřák má vždycky spálenou hubu od množství toho, co vykouří. Já vyhulím ráno ke kafi, když začínám pracovat kolem těch půl 5, vykouřím dva doutníky. Jeden velký Robusto a jeden menší. To je moje dávka nikotinu na celej den. Myslíte, že jsem závislák? Asi jo.

TURWA TURWA TOWERI - CD 2014

Jednal jsem s nakladatelstvím Galén, to je moje druhé mateřské vydavatelství vedle Ikaru. Nakladatelství Galén projevilo zájem, abych natočil v životě ještě jedno CD. A to při plném vědomí, že cédéčka umíraj, tak jako umřely elpíčka. I když pravda, elpíčka zase tolik neumřely. Zájem o vinyl údajně prý stoupá, co mi píšete ve svých mailech a vzkazech. Mám z toho radost, ale nikdy už vinyly nedosáhnou většího rozšíření. Umřou s náma a s našimi gramofony jako všechno, co patří do naší generace. Teď vidím, že moji vnuci si už ani cédéčka nehrajou, mají všechno na počítači, nebo na takovým tom I pot (?) Jak se tomu říká? Takovej ten čuráček, jak se to zastrkuje do počítače. Jak se to jmenuje? Flashka! Flashka se ta svině jmenuje! Císař českého hardrocku ještě natočí CD klasický. Texty mám, jsou dost revoluční, většina z nich je ta, který se Pražský výběr už stydí zpívat, už se k nim nehlásí. Tak mně zůstaly. Je to škoda, jsou na hraně, pravda. Jsou potřeštěný, tak, jak se ode mě očekává. S čím je veliký problém, je se skladateli hudby. Nepotkal jsem po Schelingerovi nikoho, kdo by mě uspokojil, něco zhudebnil. Jirka Helekal udělal písničku Knedlíku český a Kelemetráte Uršula, což v překladu ze sumerštiny znamená Kdo neskáče, není Čech. Je tam třeba text Turwa toweri zase v sumerštině, po kterým chci pojmenovat celý CD, ale nejsem si ještě jistej. Je to plán, ale je až druhý v pořadí, protože na prvním místě je druhý díl Generace Beatles.

GENERACE BEATLES 2.

Projednal jsem vydání knížky tento týden v Ikaru a slíbil jsem, že zkusím stihnout první termín odevzdání je 20. dubna. Já mám přes polovinu knížky hotovou, ale nechci spěchat. Ale zkusím to chytit, pak byste Generace Beatles 2 měli mít v září nebo v říjnu. Pakliže to nestihnu, tak je ještě jeden termín a ten by se svezl na Vánoce. No Vánoce jsou hezká doba k darování knížek. Ale jak říkám, nechci to odfláknout. Našel jsem ještě dva nepublikovaný dopisy od Shortyho, ty tam zařadím, spoustu novinek, nepublikovaných povídek, statí a článků.

TATAŘI - 13 KOMNATA

Co je potěšující, přišla Česká televize, teda Česká televize ne, ta na mě sere, ale režisér Křemen přišel, chce se mnou natočit 13. komnatu. Vy víte, jak já nenávidím tento druh pořadu, kdy se umělec se slzami v očích vyznává z různých neštěstí, který se mu staly, aby tím potěšil ostatní diváky televize, kteří mu to přejí a radují se z toho! Do soukromí každého z nás vůbec nikomu nic není. Ale protože šlo o Tatary, režisér Křemen projevil zájem natočit o Tatarech a slíbil všemožnou podporu tomuhle projektu, tak jsem souhlasil. Natočili jsme, myslím, dobrou 13. komnatu. Křemen dokonce s Eugenem Brikciem natáčel extra ve Vídni, ale jinak dal dohromady ještě všechny žijící tatarské generalissimy a generalmagory. Tak jsme seděli při natáčení před takovou kavárnou u stolečku a myslím, že jsme se viděli naposledy. Měli jsme ze setkání velikou radost. Luboš Zajíček, zvaný Šadik, božský kornetista ze studijní skupiny tradičního jazzu. Honza Stach, vynikající fotograf evropského formátu. A z Londýna přijel generalissimus Fleischer. Vy, kteří jste četli Generaci Beatles I, o všech je tam napsáno. Takže čtyři dědouškové seděli u stolu, vzpomínali jsme na Erasta a režisér přinesl lebku. Ale samozřejmě není to Erastus, protože Erastus, tuším, odjel se Shortym do emigrace. Nevíme, kde se tatarský bůh nyní nachází. Ale Honza Fleischer identifikoval lebku jako vzdáleného bratrance Erasta, takže ten natáčel s náma. Jak říkám, měli jsme velikou radost a už se asi v týhle sestavě nikdy nesejdeme. Jestli se na nás Shorty seshora díval, tak musel mít velikou radost, že Tataři nezanikli a stále žijí. Točili jsme na všech památných místech, u soudu, kde jsme byli odsouzeni, před Redutou, kde zrádce Novák volal: Matuška je vůl a byl uvězněn. Opět odkazuju na knihu Generace Beatles, nebudu se tady o tom rozkecávat. V Generaci II budou nový fotky, který přinesl Šadik. Přinesl krásnou fotku se Shortym a s Erastem, skupináč. Generalissimové jsou tam. A taky tam dám fotografii tý naší tatarský schůzky teď v únoru. Tolik tedy o Tatarech. K velké slávě Shortyho a Erasta.

TRICAFE - PAŘÍŽ V PRAZE NA ANENSKÉM NÁMĚSTÍ!

Chodím pravidelně do kavárny, která se jmenuje Tricafe. Je na Anenským náměstí. Vede to vynikající kavárník. Víte, jak já miluju lidi, kteří mají rádi svoji práci. Kavárník, já mu říkám Palivče, protože je tak nadšenej! Je prostě rozený kavárník. Toužil být kavárníkem, je kavárníkem, má malou krásnou kavárnu vybavenou normálním nábytkem, je to tak krásný posezení, tak rodinný, soukromý. Je to velmi francouzský a intimní. Není tam nic, co by rušilo. Nemůžu si to vynachválit. Cítím se tam velmi dobře. Mám tam svoji židli jako štamgast. Jsem tam pravidelně dvakrát týdně. Dělá vynikající věci. Já jsem si znova ověřil, když po něčem člověk opravdu touží, tak toho dosáhne. Toužil po kavárně, má kavárnu, kouzelnou! Navíc je na něm vidět, jak to miluje. Proto jsem dlouho hledal v literatuře, pro něho přezdívku...přemýšlel jsem, marně hledal nějakýho slavnýho kavárníka z francouzskejch kaváren. Pátral jsem, jak se jmenoval vrchní Les Deux Magots, U dvou Magotů, slavný pařížský kavárny, nebo v kavárnách, kde se scházeli slavní francouzský impresionisti, kam chodil Mucha a čeští pařížani. Kavárny světově proslulý, ale jméno kavárníka, kterým bych pokřtil kavárníka v Tricafe, jsem nenašel. Tak mu říkám Palivče, no. Palivec je sice hospodskej ze Švejka, ale je to slavná postava. Ať to vezme jako poctu, což jsem taky myslel.

SCHELINGER A HŘEBEJK

Další potěšující novinka je, že se mi podařilo dopravit k režiséru Hřebejkovi Ruský týden. Jak víte, Ruský týden je moje vlajková loď, kniha, kterou nepřekonám ničím. Nepřekonala ji ani Generace Beatles, které se prodalo přes 10 tisíc. Ruský týden vyšel poprvé hned po revoluci v nákladu 180 tisíc. Po třech letech v nákladu 140 tisíc a po deseti letech v nákladu 40 tisíc. Teď vyšel znova v Galénu. Je beznadějně vyprodán. Já jsem kdysi Ruský týden chtěl Hřebejkovi poslat, protože si myslím, že jsou jen asi dva režiséři, kteří by to byli schopni natočit. Hřebejk mi přišel nejvhodnější, tak jsem se sháněl, kde bych ho sehnal. Zdůrazňuju, že to bylo před 10 lety. Honza Svěrák mi řekl, abych vyhledal na Barrandově jakéhosi Trojana, kterej s Hřebejkem úzce spolupracuje, a ten že mu tu knížku dá. Tak jsem jel na Barrandov, počkal jsem ve vrátnici na Trojana. Přišel Trojan, nafoukanej, povýšenej chlap, znáte ten typ lidí, co se kouká skrz vás, co vás jako neviděj. Byl velmi nevlídnej, knížku neochotně přijal a slíbil, že ji teda Hřebejkovi dodá. Dodal hovno. Já jsem celou dobu podezíral Hřebejka z pýchy a v hloubi srdce jsem se bál, že se mu kniha nelíbí. Prostě Trojan se na to vysral. Máš to u mě, Trojane hnusný starče! Ještě se uvidíme. Dostaneš to ode mě zpátky!Moje žena točila s Hřebejkem televizní program, tak jsem po ní Hřebejkovi knihu poslal. Hřebejk si ji přečetl, a napsal mi SMS, že se mu líbí, dokonce, že má v hlavě typ, kdo by mohl hrát Schelingera. To je potěšující. Jak se v režisérově hlavě už klube hlavní představitel, tak to je dobrá zpráva. Pozval jsem Hřebejka na kafe. Tak prej zavolá, přijde, až se vrátí z Ameriky, poradíme se. Já si myslím, že to by byl tak krásnej film o Schelingerovi! Schelinger je český Morrison. A ta doba je zachycená, já nelžu v Ruským týdnu, píšu to tak, jak to bylo. Tak jak jsme mezi sebou mluvili, jak jsme se chovali, kdyby to vyšlo, měl bych velikou radost, kdyby se Hřebejk rozhodl, že film natočí. Myslím, že žije ještě spousta příznivců Jirky Schelingera i mezi bohatými podnikateli. To jsou dneska padesátníci, pětapadesátníci, že by snad neměl být velkej problém sehnat peníze. Jednou mi dokonce řekl doktor Hušák, že by na to taky dal, na takovejhle film o takhle geniálním člověku jako byl Jirka Schelinger. No, držte mi i sobě palce, budu vás informovat, hned jak se s Hřebejkem sejdu.

JABLONSKÝ - PŘEMYSL KNÍŽE ČESKÉ!

Chci upozornit na dvě představení příští měsíc. A sice: V divadle U Hasičů v neděli 23. března můžete vidět Školu života a sexu. Velmi nemravné a vzrušující, však pravdivé představení o životě a sexu nás Čechů a vlastně nejenom Čechů, ale všech. No a v pondělí 31. března Dívčí válku, premiérově s představitelem Přemysla Jablonským. Jablonský se na to těší a všichni jsme velice zvědaví. Dneska máme v Redutě dopoledne zkoušku, protože večer hrajeme v Děčíně. Jablonský se vlastně poprvé představí v předpremiéře v Děčíně. V Praze už to budeme mít jako trošku ojetý. Těším se na zkoušku i na Jablonskýho. Velmi mu věřím! To je asi tak všechno. Určitě jsem na něco zapomněl…

RINGO TÉMĚŘ PODVYŽIVENÝ.....

Jo, zapomněl jsem vám říct, bratři a sestry, že jsem zhubnul 10 kilo! 10 kilo! Takže kdo jste mě zaregistrovali na Silvestra u Šípa jako otylé tlusté prase, tak si všimněte, že prase je o 10 kilo lehčí. Moje děti vždycky říkaly, když jsem začal hubnout: „Aha, tati, nová teta na obzoru, viď?“ Pravda, byla to tehdá nová teta. Nová teta vždycky donutí, abyste chtěl vypadat líp, jste šťastný a hubnete. Jednou jsem zhubnul 14 kilo při jedný tetě. Při druhý tetě jsem shodil 12 kilo. Všechny kila, když láska skončila, se mi velmi rychle vrátily. TETA DO HAJZLU - KILA ZPĚT! Tak teď bohužel to není teta. Kéž by to byla třetí teta! Je to teta cukrovka, která mě vyděsila natolik, navíc, když jsem viděl, jak dopadl Petr Novotný, kterej, myslím, že nebral prášky, anebo jestli bral prášky, tak určitě nedodržoval dietu. To jsem si jistej, protože se mi pokaždý nahlásil z nějaký hospody. A já mu říkám: „Ty vole, co tam děláš? Co tam jíš?“ „Co tady jím? No málo.“ Mlžil. Nacpal se, jak je zvyklej a jak touží. On by ani nedokázal jinak žít. Trochu mě zneklidňuje, že mi Petr nebere telefony, už asi 14 dní je tam záznam, tak se asi seberu a pojedu za ním. Sice mi naposledy tvrdil, že je to pořád lepší a lepší, ale kurňa, jestli je to pořád lepší a lepší, tak by měl zvedat telefon. Pojedu za Gekem a zjistím a hned vám vykecám, jak to s ním vlastně je.

POKONDŘI

Jednou za rok točím s Pokondrama. Skvělí kluci s pozitivním životním nábojem. Bylo to na hraně a jako vždy mírně skandální! Reakce byla velká, dostal jsem spoustu SMS a mailů. Ten den vás přišlo na Web asi 1000! Největší radost mi udělala gratulace a ocenění od Zdenka Pohlreicha. Je o celou jednu generaci mladší a to je vzácné. Myslím, že to je na tom kokotovi internetu, ale nevzpomenu si jak se to radio jmenuje? ( F 1 ? )

SERU NA TETU! ZHUBNU SÁM!

Jo, s hubnutím nekončím, chtěl bych sundat ještě asi tak 10 kilo. Jestli se mi to podaří, chtěl bych být, přátelé drazí, gardisté, příkladem pro všechny tlusťochy, protože víte, jak tloušťku nenávidím a jak jsem taky nenáviděl sám sebe. Teď už jse to bez těch 10 kilo lepší, měl jsem 105 a mám 94. Držte sobě i mně palec a na shledanou v březnu.

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR