Dobrý den, dnes je 24.05.2017 - 17:45
1. samizdatový internetový magazín v prvobytně pospolném kapitalismu a rozvinuté tržní demokracii

TGM - prezidentské pravomoci

TGM se vrátil rozladěny, že se nepočkalo s vyhlášením republiky až na něj. V důsledku toho se nedohodl s Kramářem, Rašínem a dalšími. Usmířil se s nimi až na konci života. Špatný vztah s tehdejším premiérem Kramářem byl dán také jejich spory ohledně vystoupení TGM z mladočeské strany a vzdáním se mandátů v Říšské radě

 

TGM pro svůj úřad původně navrhoval pravomocí více. Národní shromáždění mu ale nevyšlo vstříc. Kromě Beneše, pak údajně s nikým nekomunikoval.

 

Postavení TGM na politické scéně, do jisté míry sneslo s postavením Havla. Byl trochu levicově orientovaný a měl permanentní trable s Agrární stranou, jako Havel s ODS, fašisty a komunisty. Údajně, podobně jako Havel měl TGM tendenci do všeho autoritativně vstupovat. Podle jiných byl sice teoretik levicový, ale praktik pravicový až pravicově libertariánský. A ačkoliv s Havlem jisté srovnání snese, jako lidé by si nesedli. Už proto, že Masaryk byl filosof, politik, vysokoškolský profesor, poslanec, až asketicky ukázněný člověk. Havel byl umělec s kritickým myšlením a naivními představami nepodepřenými znalostmi z příslušných oborů. Situoval se stále zjevněji do pozice všeznalce a vyjadřoval se ke všemu, přičemž jeho okolí jej v tom podporovalo. Podle zasvěcených, jediný, kdo tehdy v jeho okolí byl schopný střízlivého vnímání byla jeho žena Olga, která na jeho sdělení, že bude presidentem, prohlásila: "....Tak hlavně aby ses neposral...". Ta údajně znala konce Havlova filosofování dokonale (a hlavně po nich uklízela).

 

TGM údajně stál o to, aby jeho úřad měl určité pravomoci. V prozatímní ústavě z roku 1918 byl prezident téměř bez pravomoci. Masaryk bez větších problémů prosadil v roce 1919 zvýšení pravomocí prezidenta.

 

O rozšíření prezidentských pravomocí se Masaryk údajně snažil už od počátku. Měl sice obrovskou autoritu (jeho první volba proběhla aklamací) a tehdejší premiér Kramář slabou pozici. Tehdejší revoluční shromáždění bylo vytvořeno ještě na základě voleb z roku 1911, takže nejvíce mandátů měli agrárníci a sociální demokraté.

 

Jeho hlavním cílem bylo ale vytvořit fungující demokratický stát. Byl sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru.

Jinak jsem také obdržel odkaz na patřičnou literaturu k danému tématu:

 

Kárník, Zdeněk (2000). České země v éře První republiky (1918-1938). Díl 1., Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Vyd. 1. Praha: Libri. 571 s. ISBN: 80-7277-027-6.

 

Kárník, Zdeněk (2002). České země v éře První republiky (1918-1938). Díl 2., Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935). Vyd. 1. Praha: Libri. 577 s. ISBN 80-7277-031-4.

 

Kárník, Zdeněk (2003). České země v éře První republiky (1918-1938). Díl 3., O přežití a o život (1936-1938). Vyd. 1. Praha: Libri. 803 s. ISBN 80-7277-119-1.

 

Broklová, Eva (1992). Československá demokracie: politický systém ČSR 1918-1938. Vyd. 1. Praha: Slon. 168 s. ISBN: 80-901059-6-3.

 

Galandauer, Jan. Vznik Československé republiky 1918: programy, projekty, perspektivy. Vyd. 1. Praha: Svoboda. 344 s.

 

Olivová, Věra (2002). Dějiny první republiky. Vyd. 1. Praha: Karolinum. 355 s. ISBN: 80-7184-791-7.

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR