Dobrý den, dnes je 28.07.2017 - 17:02
1. samizdatový internetový magazín v prvobytně pospolném kapitalismu a rozvinuté tržní demokracii

Ringova biografie

Ringova biografie - kliknutím zvětšit
František Ringo Čech

Narozen 9. července 1943 v Praze. Matka byla Češka, otec pochází z Vídně. Vyučil se televizním mechanikem. Jako učeň zakládá s Ivo Pešákem a Ivanem Mládkem skupinu Storywille Jazz. Po vyučení odchází studovat na Státní konzervatoř v Praze, kde studuje bicí nástroje u profesora Vlasáka a folklor u profesora Pecka.

 

Během studia působí ve Studijní skupině tradičního jazzu Pavla Smetáčka, hraje s legendárním americkým basistou Herbertem Wardem a stává se spoluzakladatelem skupiny Olympic, se kterou ještě jako student konzervatoře účinkuje v Semaforu v hudebním pásmu Ondráš podotýká.

 

Po ukončení studia na Státní konzervatoři odjíždí jako herec Černého divadla Jiřího Srnce do Las Vegas, kde působí rok v hotelu Tropicana v revui Follies Bergere současně se slavnou Lilien Montevecchiovou. V Las Vegas hrál v klubech na jam session se slavnými kolegy jako Dave Brubeck, Edmond Hall, Lionel Hampton, Louis Prima, Oscar Peterson, Budy Rich a Duke of Dixieland. Společně s Černým divadlem natočil v USA TV Show Hollywood Palace.

 

Po návratu z USA hraje dva roky po jazzových klubech západní Evropy. Po návratu domů zakládá vlastní rockovou skupinu Shut Up a současně se stává šéfem orchestru divadla Semafor v Praze, který účinkuje v představeních Šimka a Grossmanna. Jako hráč na bicí nástroje vystupuje s Jiřím Šlitrem ve hře Ďábel z Vinohrad a s Rudolfem Roklem v pásmu Tak co, pane barone. (Do divadla Semafor se vrací ještě jednou po mnoha letech, kdy ho v obnovené Kytici do své původní role poustevníka obsadí Jiří Suchý.)

 

Do skupiny přichází sólový zpěvák Viktor Sodoma, kterého po čtyřech letech nahradí legendární Jiří Schelinger. S ním dosahuje hudebního vrcholu, kdy jezdí po Evropě jako předkapela britské skupiny Smokie.

 

Za dobu své hudební kariéry nahrává 32 LP a 217 SP desek. Hudební archiv Českého rozhlasu eviduje více než 1200 titulů, které Ringo natočil.

 

V roce 1985 přestává být hudba jeho hlavní profesí a zakládá Čechovo Prozatímní divadlo, jehož je protagonistou a ředitelem. Jde o divadlo autorské. Napsal pro něj hry Loupežníci na Chlumu, Dívčí válka (více než 1600 repríz), Titanik, Smích se Shakespearem, Sjezd za vaše peníze a Oheň a voda.

 

V průběhu deseti let měl dva vlastní televizní pořady: Zpívá a hovoří F. R. Č. a shakespearovskou trilogii Třikrát s Wildou, společně s Petrem Novotným. S ním také napsal scénáře k celovečerním filmům Přátelé Bermudského trojúhelníku a s režisérem Smyczkem Sedm hladových, které natočilo Filmové studio Barrandov. V roce 2000 připravil pro Českou televizi třináctidílný seriál Pra Pra Pra..., který režíroval František Filip ve hvězdném obsazení.

 

Současně s profesí herce, ředitele a autora divadelních her píše knihy: Z mého života, Dívčí válka, Ruský týden, Pra-Pra-Pra?, Titanic aneb Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, Cucurucuců, Češi a jejich samičky aneb Češky a jejich samci a další (viz bibliografii).

 

V roce 1991 vstupuje na politickou scénu. Jako nezávislý kandidát za KAN prohrává Čech své první parlamentní volby. Vstupuje do ČSSD a v roce 1994 vyhrává pražské primárky a přízní Pražanů skáče z nevolitelného osmnáctého místa na kandidátce ČSSD na místo čtvrté, čímž se stává členem Zastupitelstva hlavního města Prahy. Na magistrátu působí jako člen kulturní komise ZHMP a v roce 1995 ho primátor jmenuje ředitelem Divadla v Dlouhé (dříve Divadlo Jiřího Wolkera).

 

V roce 1996 opět vyhrává pražské primárky ČSSD a stává se poslancem Parlamentu ČR. Je členem komise Západoevropské unie v Paříži pro letectví a astronautiku a členem Výboru pro obranu a bezpečnost PČR. Sněmovnou je zvolen místopředsedou Komise pro kontrolu a využití zpravodajské techniky Policie ČR („Velké ucho").

 

Po ukončení druhého volebního období PS PČR již do sněmovny nekandiduje. Jde do volebního boje o senátní křeslo a vyhrává stranické primárky v Praze a v Jičíně. Pro senát si vybírá Jičín, kde prohrává ve dvou kolech se stávajícím senátorem. Po tomto neúspěchu opouští politickou scénu, které věnoval devět let svého života.

 

Po návratu do světa umění musí Ringo Čech překonávat právě těchto devět let izolace a velmi těžce bojovat o návrat politickou činností ztracené popularity a lásky diváků a čtenářů.

 

Maluje od roku 1973. Za tu dobu u nás vystavoval více než padesátkrát. Jeho obrazy jsou v soukromých sbírkách a galeriích v Praze, Paříži, Berlíně, Varšavě, Moskvě, Frankfurtu nad Mohanem, Vídni, Torontu, Gujranvale, Gmundu, Remeši, Lausanne, Lyonu, Courchevel, Tokyu, Kjótu, Madridu.

 

Université Blaise Pascal de Clermont-Ferrand reprodukovala obraz Mozart a Salieri v celosvětovém mozartovském katalogu. Department of Neurology Yale University vlastní několik Čechových obrazů Prahy. V roce 1991 se zúčastnil společně s Janou Bémovou a Waldemarem Sokolem ART EXPO v Convention center New York.

 

K majitelům jeho obrazů patří Roberto Enrico (režisér), Jean-François Balmer (herec), Martina Navrátilová (tenistka), Václav Havel (prezident), Shirley Templeová Blacková (ambasadorka USA), prof. dr. Rones Vostrovsky (University of Texas), Michel Thevoz (ředitel Collection de l'art brut), Michel Piccoli (herec), Annie Girardotová (herečka), Franco Nero (herec), Arnold Schwarzenegger (herec) a vnučka generalissima Franka.