Vážený Mistře,
Váš precizní článek úvahy o nesmyslném navržení změny generačně vžitého názvu pro vyňatá slova na imaginární slova vyjmenovaná mě inspiroval k podobné úvaze nad naší ústavou a její porušování v praxi.
O tom, že ještě existují lidi, kteří užívají svůj mozek k přemýšlení a domnívají se, že svému rodnému jazyku dobře rozumějí se Vás pokusím přesvědčit v následujících řádcích. Měly by sloužit k Vaší úvaze kterak s českým jazykem zacházíme vůbec. Neočekávám od toho žádné změny, natož nápravu o což jsem se marně a neúspěšně pokoušel podáním ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu ČR v Brně. Spíše by mě zajímal Váš osobní názor jako bývalého myslícího politika, umělce a člověka jemuž jsou odporné fauly ve hře s českým jazykem. Ve věci jsem osobně navštívil poslaneckou sněmovnu kde jsem se snažil problém interpretovat. Samozřejmě jsem tím píchnul do vosího hnízda a jeden z poslanců mě ze sněmovny slušně vyprovodil, protože by musel bojovat sám proti sobě a připravit se tak o dobře zásobené korýtko. Celou věc jsem tedy uzavřel poznáním, že domahatelnost práva u nás je nulová. Pokud se nad problémem zamyslíte, budu Vám vděčen, v opačném případě ho hoďte do koše.
Pohlédněme tedy hlouběji na Ústavu České republiky.
- Čl. 3 říká, že součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.
- Čl. 9 pdst. 3 stanoví, že výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. Výklad právní normy hrubě ohrožuje základy demokratického státu.
- Čl. 54 odst. 1 nám říká, že prezident republiky je hlavou státu. Nominován a dosazen politickými stranami.
- Čl. 67 odst. 1 stanoví, že vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Je představitelem státu a je přímou součástí politických stran, které ji de facto navrhují. Čl. 69 odst. 2 řeší slib člena vlády do rukou prezidenta republiky, ... slibuji, že budu zachovávat její Ústavu .... . Porušováno ve všech směrech.
Listina zákldních práv a svobod nám v Čl. 2 odst. 1 stanoví, stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Ideologie značí prosazování ideje deformované určitým partikulárním zájmem. To jsou všechny programy politických stran. Pokud platí vpředu uvedené články ústavy, pak jsou všechny porušovány, neb se zásadně vážou na výlučnou ideologii svých politických stran.
Čl. 20 odst. 4 Listiny praví, politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. Nejsou. U nás jsou politické strany přímou součástí státu neboť navrhují a dosazují své poslance a senátory, ministry vlády i prezidenta republiky. Vše je řízeno pouze a výhradně politickými stranami s jejich výlučnou ideologií. To je v přímém rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Čl. 31 Listiny prezentuje, že každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Opět u nás protiústavní praxe. Ústava má nadřazenou právní sílu nad ostatními zákony a ty ji nesmějí a nemohou měnit či jinak omezovat. Tedy veškeré poplatky ve zdravotnictví jsou protiústavní. Jak je možné, že s tímto stavem souhlasí i Ústavní soud ČR?
Vážený Mistře, rozborem ústavy z lingvistického pohledu znalosti českého jazyka lze nutně dojít k závěru, že je u nás ústava silně a zásadně porušována. Nebo snad právnická řeč se odlišuje od pravopisné češtiny? Nerozumím tomu a hledám pouze pochopení. Jsem si vědom, že pro nápravu ve věci by muselo dojít k radikální změně ve státním aparátu (společensko ekonomické formace) a to vyloučením všech politických stran z rozhodujícího systému státu obdobně jak to úspěšně provedl v padesátých letech minulého století francouzský prezident Charles de Gaulle a tím Francii vymanil z krize a dostal ji na úroveň evropských velmocí. Vyloučil totiž pravomoci všech politických stran a prosadil prezidentský systém řízení země. Pátá republika začla vzkvétat ke spokojenosti všech občanů kromě rebelující menšiny, která se najde v každé společnosti.
Vážený Mistře, tady vidíte co způsobil ve mně Váš článek v Nedělním Blesku, který inicioval tyto moje řádky. Někdy se domnívám zda není lépe vůbec nemyslet a nechat se vláčet našimi bezuzdnými politiky do záhuby jako stádo ovcí. Ale to neumím.
S přáním hezkého dne a lepších zítřků se v naději
znamenám v dokonalé úctě
Milán Bureš
21. listopadu 2012
