Jako by se tady na Zemi odehrával nějaký experiment. Jako by sem Vesmír vložil dvě skupiny lidí, kteří jsou svými zásadními vnitřními odlišnostmi navzájem neslučitelní. Nejsou schopni obývat jeden prostor, aniž by nevedli (z popudu té jedné skupiny) neustále války a šarvátky o cokoliv, o co lze usilovat.
Koukolík nazývá jednu skupinu mocensko-konfrontační a druhou kulturně-humánní.
První řeší veškeré problémy konfrontací, zatímco ta druhá dohodou a spoluprací.
Těžko říct, co se od toho očekává. Jednoznačně vyhrává dravější skupina, která si z humánnějšího typu vytvořila jakousi servisní kolonii.
Autentičtí Sapiens (kulturně-humánní typ) se snaží o vývoj lidstva ve smyslu zbavování se zvířecích vlastností a vzdalováním se od něho. Solidaritou a spoluprací, se zřetelem na kvalitu života, jako takového. Jeho cílem je pak vyrábět a tvořit v životadárném smyslu, co nejšetrněji k prostředí. Dravější typ se zabydlel v pozici jakéhosi inteligentního zvířete. Neskrývá své přesvědčení, že člověk je v podstatě stejný tvor jako každý jiný a od zvířete se liší hlavně inteligencí (a pak už jenom tím, že si nečistí genitálie olizováním). Za svůj jediný cíl si pak vybral "ovládat a vlastnit" a soutěží mezi sebou o to, kdo víc, přičemž k soutěžení nutí všechny. Na prostředí mu naprosto nezaleží a jediným, měřítkem úspěchu je pouze moc a majetek.
Koukolík i Keller vychází z hierarchie elit (Kokoulík ji nazývá přímo hierarchií mocenskou), kterým politika slouží (coby servisní vrstva), ačkoliv předstírá, že slouží občanům.
Podle Kellera se nesnadně definuje střední vrstva. Pokud se ale sociologové shodnou, nějak ji vydefinují a pro grafický účel si ji vymezí v rozmezí jednoho metru, pak tedy ty skutečné majetky, podle některých sociologů začínají v osmi a podle jiných až ve třinácti kilometrech.
Společnost tedy v podstatě nejde (co se majetkového rozmezí týče) ani graficky vyjádřit.
( Pro Webovky ,, TY DRŽ HUBU ČECHU ,, zpracoval J.Škrabánek)
Jardo! Víme, že za to nemůžeš, ale zkazil jsi nám náladu!
