Dobrý den, dnes je 22.08.2017 - 09:09
1. samizdatový internetový magazín v prvobytně pospolném kapitalismu a rozvinuté tržní demokracii

 

DUBEN - MAŽORETKY - KÁJÍNEK - CIBULKA - GOTT - BOUČEK - VRAŽDA - DERBY - KUŠTURICA - POHLREICH

 

Jaro 2017.

Začnu něčím legračním. Z mých knížek znáte můj názor na americké mažoretky, velmi krásný ženský, mladý holky v krátkejch sukýnkách, s bílejma holínkama, jak nádherně poskakujou, mávaj těma, já nevím, co to je. To nejsou mávátka. Ale ty americký jsou jiný než ty český. Jednak jsou to většinou vysokoškolačky a já je tipuju na polokurvy, je to vlastně taková nabídka pro hráče basketbalu nebo hokeje. Ony vystupujou všude. Je to nabídka jednak pro diváky, že si můžou vybrat, a jednak pro hráče všech možných sportů.

 

KRÁSNÉ MAŽORETKY

Když jsme hráli v Liberci, Slávie, tak tam byly taky mažoretky. Mnohem mladší než ty americký, takže bych je tak zle nenazval. Budoucí polokurvy. (samozřejmě ne všechny) Ale co mě zaujalo, jak byly oblečený. Protože byla zima, tak měly tepláky, takový ty sportovní bundy tučný velký, tlustý šály, kulichy, teplý zimní boty. Vypadaly tak legračně a poskakovaly v těchhle oblecích a mávaly těma, co maj v rukách. Příšerný. To bylo tak legrační! Ale pochopil jsem, že ty holky se na to tak těšej, že se budou v zápase ukazovat, že i přijaly takovou příšernost a vystupovaly takhle. Podle mě každýho chlapa, kterej má rád hezký sexy holky, to odradilo. Bylo to takový komický číslo. Píšu o tom, protože mě to velmi pobavilo. Takovéhle mažoretky, to jsou české mažoretky.

 

KÁJÍNEK

V novinách se objevilo, že Miloš Zeman, jak on jezdí po republice, mluví s voličema, mluví se všema. A prohlásil na nějakým shromáždění, že uvažuje o tom, že dá milost Kajínkovi, protože jsou důvodná podezření, že Kajínek vlastně žádnou dvojnásobnou vraždu nespáchal. Já jsem o tom přesvědčenej, celou dobu, co Kajínek sedí, si říkám, že ty indicie jsou takový podivný, že podle mě je Kajínek nevinnej. Jakmile jsem si tu zprávu přečetl, tak jsem hned volal na Hrad, kde mi to nikdo nezvedl. To mě překvapilo, protože oni viděj, že volá Ringo, a vždycky to Hlinovský zvedne. Zvedl mi to jednou dokonce v Číně, nebo kde to byli. Nezvedli mi to, tak to mě trošku rozmrzelo, jenomže já jsem velkej příznivec a zastánce Kajínka, nebylo jediné návštěvy na Hradě, abych se za Kajínka nepřimlouval. Tak jsem druhej den ráno volal znova, Hlinovský mi to zvedl a smál se a říkal: „Ty vole, my jsme měli hrozně práce a nezvedli jsme ti to, protože jsme věděli, kvůli čemu voláš. Kvůli Kajínkovi, viď? Tak jsme se tomu s Milošem smáli, jak seš čitelnej a průhlednej.“ „No samozřejmě, protože mi na tom záleží, víte jak nesnáším nespravedlnost a křivdy….. a dáte tomu Kajínkovi milost?“ A Hlinovský říkal: „Ano, zvažujeme to. Jistý není zatím nic, ale Miloš o tom mluvil a vážně o tom uvažuje.“ A já jsem říkal: „Nemám mu teda znova zavolat kvůli tomu?“ A Hlinovský říká: „Prosím tě, opravdu ne. Ty už jsi s tím tady proslulej, když už jdeš po schodech nahoru, tak víme, že budeš prosit za Kajínka. Už by to bylo kontraproduktivní. Mohl bys taky Miloše naštvat. Tak mu prosím tě nevolej.“ Tak říkám: „Neměl bych se tam, Hlinovský, zastavit?“ Hlinovský říká: „Ne, počkej. Přijď v létě, to budeme mít volno. Teď jedeme znova do Číny, jedeme do Afriky. Přijď v létě.“ Tak přijdu a doufám, že až tam půjdu v létě, že už budu moct Milošovi poděkovat za Kajínka. Kajínek mi taky vzkázal z věznice, že mi děkuje. To mě dojalo.

 

CIBULKA

Vystupoval jsem na TV Barrandov v Cibulkovým programu Můžu dál? Tak jsem tam byl. Oni choděj domů, to jsem říkal, že v žádným případě. „Cibulko, vás domů nepustím, to pusťte z hlavy. Půjdu k tobě.“ Cibulka říkal: „No, ke mně ne, já taky nechci k sobě nikoho pustit. Tak my vytvoříme fiktivní byt na Barrandově, kde jako bydlím, tam tě pozvu na návštěvu. Musíš tam mít nějaký hosty.“ Měly by to bejt nějaký ženský, což se mi líbilo, tak jsem nakonec pozval Uršulu Klukovou, velkou moji přítelkyni a hvězdu mého divadla. Sandru Pogodovou, současnou primadonu mého divadla, první dámu souboru a Kateřinu Kornovou, Kačenku, která byla dlouho první dáma divadla a Šárka jak noha. Pak trochu vyrostla, tak hrála Kazi, už nebyla Šárka. Tak tyhle tři skvělý ženský jsem si tam pozval. S Cibulkou se dobře pracuje, jednak on nenechá žádnou pauzu, on furt mluví. Já mám Cibulku docela rád, líbí se mi na něm jeho nezakrývaná homosexualita, ale vadí mi trošku jeho přílišná srdečnost. Je to všechno strašně sladký. Ale asi to patří k tý sexuální orientaci. Je to fajn chlap. Tak jsem tam přišel, chvilku jsme si povídali nad obrázkama, pak přišel řezník, kterej mi udělal velikou, bohatou mísu uzenářskou, kterou jsem si odnesl domů. Holky mi z ní teda trochu užraly, což mě mrzelo, protože jsem si říkal, že budu mít na tři dny uvařeno. Cibulka byl skvělej, holky byly skvělý, myslím, že jsme měly docela dobrou sledovanost. Po dlouhý době jsem byl zase v TV, protože, jak jste si všimli, Barrandov ten program ,,Tak si tady žijeme,, zrušil. Není divu, protože to byly kauzy zlodějin, podvodů s penězma Evropský unie a to se nedá donekonečna. Už jsme se opakovali v těch dalších dílech. Stejně to vydrželo dlouho, půl roku se to vysílalo, to je na Barrandov velmi dlouho. Mně se ten program docela líbil, tak mi to přišlo docela líto. Hlavně jsem tam vždycky potkal lidi, který normálně nepotkám. ( Dr. Pečený, Šmoldas ) Teď momentálně nejsem v bedně. (A kupodivu diváci se nebouří)

 

ZELENÝ DŮM

Skončila výstava v galerii Zelený dům v Újezdu nad Lesy. Byla velmi úspěšná. Na to, že je to vlastně galerie – kavárna, tak byla velmi dobrá. Vidělo to strašně moc lidí, já jsem o tom psal v minulým deníčku, měl jsem z toho radost. Zase se potvrdilo, jak strašně záleží na galeristce. Když má galeristka zájem a stará se a nabízí, tak samozřejmě je celá akce úspěšná. To se dopředu nikdy neví. Byla to sázka na galerii Zelený dům, vyšla. Byl jsem spokojenej.

 

GOTT

Janeček mi poslal lístky na muzikál s Karlem Gottem. Myslím, že se jmenuje Já vám dám růži? Všimněte si, jak já znám málo, jak ve mně zůstanou málo názvy různých věcí, který mě úplně nezaujmou. Ale tohle tedy, ten velmi nepovedenej billboard, nevím, kdo ho navrhoval, nějakej trouba. Ale myslím, že Karel Gott nepotřebuje žádnej velkej poutač. Muzikál bude mít velkej úspěch přesto, že ho psal Sagvan Tofi, podle mě největší bambula, kterej ho mohl psát. Tofi se namlsal na Dětech ráje, on to nepíše, on sestavuje různý pasáže. Tofi není úplnej trouba, ale je to naprosto neschopnej literát, přeceňuje se. Divil jsem se Karlovi, chtěl jsem mu nejdřív zavolat, říct: „Ty jsi se úplně zbláznil, ty vole, takovou stěžejní věc svého života, muzikál o tobě, ty svěříš Tofimu?“ Já měl Tofiho v divadle, tak něco o něm vím. Pak jsem to neudělal, protože mi řekli, že to Gott schválil, že hodně o tom přemejšlel, radil se, že prej se to povedlo. Já, přestože Gotta mám rád a jsem jeho velkej přítel, tak dvě hodiny programu, kterej napsal Sagvan Tofi, bych asi nevydržel, tak jsem to dal dceři Margaretě, která na to šla s vnučkou. Vrátily se a líbilo se jim to. Říkaly: „Sice první polovina byla k nepřečkání, ale docela se nám to líbilo.“ Byly spokojený. Asi to Tofi tolik neposral. Bohužel nenajdu odvahu, abych se na to vypravil, přestože Gott mě bude určitě zvát osobně. Nechci se přeceňovat, ale určitě si musel všimnout, Gottovi totiž neujde vůbec nic, že tam nejsem, přestože jsem autor jeho 19 písní. Textař, abych to upřesnil. Poslal jsem mu ale DVD Praprapra, kde on zpívá vždycky na závěr každýho dílu Čechy krásné, Čechy mé, je tam v bílém smokingu, nádherně! Někdo to pomluvil a božský se někde vyjádřil, že se to moc nepovedlo, tak jsem mu to poslal s tím, ať nedá na kecy závistivců ať se podívá, že se to povedlo. Dokonce ten soubor DVD Praprapra, tak těch se prodalo nejvíc ze všech DVD Český televize, téměř 10 000. Prodalo se toho víc než Menšíka, víc než Holzmanna a víc než silvestrovskejch programů a to je co říct. Tak jsem to Karlovi připomněl a jestli si najde čas a pustí si to, tak mi dá za pravdu.

 

DÍVČÍ VÁLKA

Hráli jsme v Liberci a hráli jsme v Písku, Písek se zapsal do divadelní historie. Martha Olšrová, moje mladá Šárka, no mladá, taky už u mě hraje dlouho, začínala velmi mladá, točí kamerou v zákulisí, divadlo, představení, herce, ona vlastně archivuje Dívčí válku, říká se tomu časosběrný materiál, má už hodně materiálu, tak zachytila krásnou věc. Já, jak sedím celou dobu v zákulisí a poslouchám herce, jestli říkaj to, co maj, tak jsem prostě usnul, dědoušek usnul k pobavení celého souboru. Všichni se na mě chodili dívat. Říkali: Hele, Ringo chrápe. Trošku jsem opravdu i pochrupnul, ale nevzbudili mě, mrzáci. Nechali mě spát a probudilo mě až volání Přemysla: „Ctirade, Ctirade, kde jsi?“ To jsem vyletěl, jako když mi vybuchne patrona u zadku, běžel jsem na jeviště a říkám Přemyslovi: „Promiň, kníže, usnul jsem v zákulisí.“ Lidi se smáli, k smíchu to nebylo, ale lidi vědí, s kým mají tu čest. ( Nakonec je to moje divadlo a moje hra, můžu si usnout kdy chci! )

 

INTERNETOVÝ BOUČEK

Byl u mě Bouček, moderátor Libor Bouček, jeden z nejlepších moderátorů, jaký máme. Oblíbenec mého syna, televizního režiséra. Michal točí všechno, když to jde, hlavně s Boučkem, dokonce i Pevnost Boyard, tam si dal podmínku, že to musí uvádět Bouček, protože říkal, že Bouček ho nikdy nenechá ve štychu. Boučkovi se nestane, že by vypadl z textu, je výtečnej improvizátor. Obavy z živého vysílání Bouček vždycky garantuje, že kdyby se cokoliv stalo, on dokáže mluvit a překlene případný technický nedostatek naprosto perfektní moderací. Bouček přišel kvůli internetový televizi, já normálně internetový televize neakceptuju, protože to by tady seděl furt někdo, jak jich je hodně a nemaj to vysílání čím naplnit, tak pořád hledaj. Ale protože šlo o Boučka a Michal se přimluvil, tak tady byl. Přijel jenom s kameramanem a zvukařem. Natočil jsem něco na internetovou televizi, která se jmenuje… ( ? ) Počítejte od začátku dnešního deníčku, co jsem všechno zapomněl.

 

AUDIOKNIHA

Vyšla audiokniha, která se jmenuje Praprapra. Namluvil jsem Praprapra. Nekonečný, jsou tu už dva díly. Gardisti to mají všichni doma, takže jsem to načetl, vypadá to krásně, protože tam hraje Uršula Kluková, Sandra Pogodová, Mojmír Maděrič, protože já jsem odmítl číst tisíc stran, režisér to rozdělil, vyšla nádherná audiokniha, můžu vám ji jenom doporučit.

 

RANNÍ NASRÁNÍ!

Každý den, vždycky když vstanu, ještě než sednu k malování, tak si přečtu noviny, vždycky se neskutečně naseru, naseru se tak, že ztrácím i chuť malovat nebo něco psát. Teď momentálně jsem začal psát třetí díl Generace Beatles. Velmi mě to baví, akorát ve mně vždycky bojuje obraz? kniha? obraz ? kniha? Nemůžu se rozhodnout. A při těch zprávách, já čtu Lidový noviny, protože chci číst noviny, který jsou kritický k nám Zemanovcům, ale jsou nekritický, sprostý, píšou tam „kulhající stařec“, to mě tak nejvíc nasere, když někdo uráží někoho kvůli věku a kvůli jeho handicapu fyzickýmu. Blbci zůstanou blbci, ale o čem se musím zmínit, ten vlezdoprdelismus, jak už nevědí, jak by se těm muslimům do tý prdele nacpali, tak nějaká velká britská korporace, která každý rok pořádá akci Britské Velikonoce, nebo jak se to jmenuje, a sbíraj vajíčka, malujou vajíčka, posílaj vajíčka. Zúčastňuje se toho strašně moc lidí. Vyškrtli slovo Velikonoce, aby nepobuřovali muslimy, protože oni Velikonoce neslaví, dokonce je nenávidí, protože to podle křesťanů Kristus byl ukřižován a vstal z mrtvých, což muslimy sere. Takže to vyškrtli, ti připosraní Britové, to přejmenovali na ,,Britská vajíčka,,. Vzbudilo to velkou nelibost v Anglii, konečně se taky ozvali rozumný lidi, dokonce nějakej vysokej církevní hodnostář je poslal do prdele, což si zasloužej. Nasrali mě! Trvalo to dlouho, než mě to přešlo. Ale tam jsou pořád takovýhle zprávy: Co Miloš řekl, kde uklouzl, co mu spadlo, že se dloubal v nose. Už nevědí, co by na Zemana nakydali, ale stejně si můžou políbit prdel, protože Miloš jasně vyhraje.

 

VRAŽDA V ANGLII

Když už jsem u tý Anglie, ta vražda Čecha ve Velký Británii, tak z toho, co jsem se dočetl, tak celá ta záležitost je podivná. On vycházel z nějaký hospody, bezpochyby nadranej, a venku byli nějaký výrostci jeho věku, sesedali z kol, parkovali kola a on, protože byl docela vtipnej, se jich zeptal, jestli nejsou cyklistickej gang, jako jsou Devils Angels a Hells Angels, motocykloví ďáblové. Tak to je tak rozlítilo, jestli teda neřekl něco víc, to v novinách nepsali, že ten jeden z nich ho umlátil řetězem, že umřel. Bylo to u soudu a britskej soud, ve kterej já mám velkou důvěru, a myslím si, že pořád ještě britský soudce si ponechal svobodu v rozhodování, toho vraha, je to vrah, protože ho ubil, pustil na svobodu, protože prý jednal v sebeobraně. Já si myslím, že o žádnou sebeobranu nešlo, jestliže měl u sebe připravenej řetěz, byl to rváč, byl to gauner. Protože člověk, kterej se brání, zrovna náhodou u sebe řetěz nemá. Budou protestovat – rodina, někdo z ministerstva zahraničních věcí. Bude to hovno platný. Škoda, nechci říct dobrýho člověka, protože o tom Čechovi vůbec nic nevím, ale líto mi to bylo.

 

DERBY

Já vždycky říkám, že poctivej slávista si rád potřese rukou s poctivým sparťanem. Hráli jsme 1:1 se Spartou v derby. Prej jsme udělali desítku, vždycky uznávaj desítku ti, co ji daj, a ti, co ji dostanou, říkaj, že nebyla. Říká se, že náš hráč na ni naběhl a jeden z významných činitelů Sparty, myslím, že dokonce prezident Kotalík, prohlásil, že my - jako sparťani - v životě často sáhli k tomuhle triku. Má pravdu. Sahali k němu strašně mockrát. Já se na to pamatuju, pamatuju se na tzv. spanilou jízdu, kdy Sparta vyhrála ligu právě desítkama, vylučováním nejlepších hráčů soupeře a nekonečným nastavováním, dokud Sparta nevyhrála. Tyhle časy jsou pryč, nacpal se do toho Liberec, vypadá to, že Kotalík má pravdu. Dělaj to všichni. Já jsem jeho slova ocenil. V podstatě vlastně Berberovci rozhodnou, kdo bude mistr ligy. Jak Berber rozhodne, komu řekne, jak má pískat, tak soudci, protože pískat chtěj, pískaj, jak se jim nařídí. No, český soudci. Smutný. Ale už v tom nelítá jenom Sparta, už se píská pro Spartu, pro Liberec, pro Slávii, jak se to hodí. Není to správný, nelíbí se mi to. Jestli ta desítka nebyla, tak radši bych se Spartou prohrál.

 

KUŠTURICA

Můžu vám doporučit nádhernej rozhovor Kusturici s Emmou Smetana. Emma Smetana je prostě Smetana. Víte, jakou já mám slabost pro Kusturicu, namaloval jsem obraz Bílá kočka, černý kocour, nebo Černá kočka, bílý kocour. To je film Emira Kusturici, velmi slavnej, kterej ho proslavil. Přebíral v Praze nějakou cenu a Emma Smetana, která se považuje za vynikající moderátorku, tak ho pozvala, je to pořád na internetu, podívejte se na to. Kusturica ji totálně posral, slovo posral je naprosto na místě. Úplně ji smetl z povrchu zemskýho. Ptala se ho na takový kraviny, provokovala ho, protože ona patří k významným představitelům pražské kavárny a je velká bojovnice. Stojí na dobroserský straně barikády, tak dostala po hubě, náležitě. Úplně ji Kusturica zesměšnil, on jí dokonce řekl: „Poslyšte, já jsem měl pocit, že mluvím s moderátorkou České televize, ale vy mluvíte jako zaměstnankyně americké ambasády.“ Doporučuju, pobavíte se. (Jestli s ní budu něco dělat budu trvat na oslovení František Čechová)

 

BLÁZNI NA PLESE

Dnešní deníček je hodně o fotbale, ale fotbal provází můj život a život pravých mužů. Byl jsem na maturitním plese mýho vnuka, který teda probíhal jako všechny maturitní plesy, a přitom hrála v televizi Slávie proti Liberci. A byl tam v sále takovej ten ruch plesovej a já jsem to sledoval na internetu a najednou se do ticha toho sálu ozvalo na dvou místech takový strašný zařvání: Gól! Jedno zařvání bylo ode mě a druhý zařvání bylo od dalšího slávisty, kterej tam měl vnuka, mýho kamaráda z VIPky, kterej taky sledoval internet. A teď ten sál úplně ztuhnul, protože my jsme příšerně zařvali! Měli jsme takovou radost, že Slávie dala gól! Nikdo to nechápal. Všichni koukali v jedný části sálu na něj, v druhý na mě. Nemohli si srovnat maturanti a hosté, že jsou tam dva šílení fandové, kteří oslavovali gól. Tak jsem se mu vydal naproti, odkud se ozval druhej řev: Gól. Objímali jsme se před nechápajícíma maturantama. Tak jenom tak, abyste věděli, kolik důležitých věcí se odehrálo.

 

POHLREICHOVA KOČIČKA

Když mám návštěvu a hosti se dozví, že naproti bydlí Pohlreich čumí přes plot a chtějí ode mě nějakou sousedskou zajímavost. Jsou zklamaní, protože my se jen zdravíme a vidíme se málo. Nejlepší soused je ten, o kterém skoro nevíte. Máme oba elektrická vrata a oba je vždy ve spěchu zapomeneme zavřít. Tak se vzájemně upozorňujeme. SMS vypadají takto: Zdenku vrata! Ringo vrata! Zdenku vrata! Ringo vrata! …. atd. Poslední kontakt byl mnohem bohatší:

ZD: Františku ahoj, je u tebe na zahradě naše kočička, prosím vyhoď ji pak od sebe. Je taková bílá co neumí přelézat plot. Hezký večer Zdenek Pohlreich.

(Maděrič: To bych chtěl vidět kočičku, co neumí lést přes plot!)

RI: Až v noci teď hraju v Dačicích.

ZD: Stačí. Díky moc. Pěkné hraní.

RI: (1.30 hod.) Nenašli jsme ji, ale někde tady mňouká!

ZD: (2.00 hod.) Syn ji jde hledat, otevři mu bránu. Díky!

Kočička je doma! Ringo vrata!

 

Tak takhle mají vypadat sousedské vztahy, kdy jeden druhého nesere.

 

PRAVDIVÉ PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA MILOŠE ZEMANA.

Letěli jsme takhle jednou Miloš, Ivanka, Hlinovský a já vládním letadlem do Moskvy za Putinem na odpolední kávu. Pilot se obával raket vypalovaných ukrajinskými vlastenci a tak jsme letěli bezpečnější trasou přes Afganistán. Nad Kábulem nám vletěl do tryskového motoru orel skalní a né a né vylézt. Bude třeba motor uvolnit prohlásil pilot. Miloš si beze slova svlékl sako a požádal, aby posádka snížila rychlost. Potom opatrně vylezl na křídlo a plazil se k motoru. Pane prezidente kyslík volala letuška a podávala Milošovi kyslíkovou bombu s maskou. Netřeba odvětil Miloš, hodně jsem se nadechl. Dolezl k motoru, vsunul do něj ruku a vytáhl nešťastného orla. Se slovy: „Ať už tě tu nevidíme“, vrátil mu svobodu. Pták vděčně zamával křídly a odletěl směrem k Ráválpindí. Miloš se pak opatrně doplazil zpět do kokpitu. Putin už byl nervozní a dělal si o nás starost. Když mu Ivanka vyprávěla co se stalo, obdivně poplácal Miloše po zádech. Maladěc, pochválil ho. Éto váše dělo tavárišči. Daragij Ringo idí sjudá a kiss me!

 

UŽ JI ZASE BOLÍ HLAVA

Dokončil jsem obraz, realistický pohled na soužití se ženami. V obrazárně ho najdete i s legendou.

 

VYHNÁNÍ Z RÁJE

Jak to opravdu bylo s vyhnáním Adama a Evy z ráje. V obrazárně i s legendou.

 

DĚTI U HROBEČKU MILOVANÉHO POSLANCE

Žal dětí nad hrobečkem milovaného poslance Kokota autora protikuřáckého zákona a omezení 50 km na dálnici v Chuchli. V obrazárně i s legendou.

 

POMSTA UČITELŮ

Obraz na památku ředitele Michalíka „zavražděného“ dvěma šmejdy a zbabělým starostou s městským zastupitelstvem. (viz internet) Legendu teprve napíši.

 

Díky za návštěvu a hodně štěstí v jarním čase bratři a sestry, milovaní gardisté. VČELY LETĚLY KRÁSNĚ!

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR