7. června 2013 RUSKÝ TÝDEN / BOŽSKÁ DARIA / KDOPAK BY SE ČECHA BÁL…. RINGOLAND

Bratři a sestry, odmlčel jsem se delší dobu, ale vy, kteří čtete pravidelně náš deníček, tak víte, že jsem to inzeroval, a znáte taky důvod.

RUSKÝ TÝDEN – KNIHA I CD

Čím začneme? Nakladatelství Galén, které mě vydává (víte, že mě vydává nakladatelství Galén a nakladatelství Ikar, nadnárodní společnost), tak nakladatelství Galén vydalo znovu Ruský týden. Pozoruhodnou knihu, která vyšla už počtvrtý. Jen pro vaši informaci můžu říct, že je to kniha, kterou už asi nikdy nepřekonám. A myslím, že i v celostátním průměru. Vyšla v prvním nákladu krátce po revoluci. Měla náklad 180 000 ks. Za dva roky vyšla podruhý, měla už jen 140 000 ks, pak vyšla ještě několikrát, dokonce i Ikar ji vydal. Ruský týden je knížka, která je pořád vyprodaná. Ruský týden je jako Dívčí válka, něco, co se mně samotnému nikdy nepodaří překonat ani co do nákladu, ani co do úspěchu. V literatuře kraluje Ruský týden a v mé dramatické tvorbě Dívčí válka. Zaplaťpánbůh, u mnoha autorů nekraluje vůbec nic. Ani v literatuře, ani v dramatické tvorbě. To byla jen taková uštěpačná škodolibá poznámka. Zapomněl jsem říct, že ten Ruskej týden samozřejmě vyšel taky na CD. Já jsem Ruský týden, namluvil, takže kdo mě budete chtít taky slyšet, opět nakladatelství Galén. Najdete ho taky v literatuře ten odkaz, kde si to objednat. Uslyšíte, jak blábolím Ruský týden. Když jsem to četl znova, už jsem byl z toho smutnej. Promítl jsem si ten film, ty krásný okamžiky, tu dobu kapely a Jirky Schelingera. Je zvláštní, jak vám to všechno běží v hlavě. Na nic z toho nemůžu zapomenout, na žádnej den z toho týdne, ani na Jirku, ani na kapelu. Když to budete poslouchat v autě, nebo budete číst knížku, tak pochopíte, jakej význam pro mě tahle knížka má.

FOTO Z GURU Dr. KOUKOLÍKEM

Nakladatelství Galén udělalo ve Fučíkárně velkou autogramiádu. Potěšila mě velká fronta u mýho stolečku, to vždycky autor vyroste, protože podle sebe soudím tebe, já bych nikdy na žádnou autogramiádu nešel, tak jsem byl příjemně překvapenej. A co mě ještě víc potěšilo, že přišel můj velkej vzor a dovoluju si i říct přítel, guru, pan doktor Koukolík. Udělali jsme spolu krásnou fotku. Taky ji na webu ukážeme. Já postupně Martinovi, mému webmasterovi, budu ty fotky posílat, mám jich několik pěknejch připravenejch. Chci taky udělat fotogalerii. Možná, že zatímco tohle čtete, tak tam fotogalerie už je i s popisem. Tak tam pana doktora brzy dám. Takže to byla autogramiáda ve Fučíkárně.

RINGO HOBLUJ!

Odpoledne od 4 hodin jsem hrál s mojí kapelou Shut-up, víte, že hraju rockovou muziku, Schelingerův a můj repertoár. Hráli jsme na škole kdesi na kraji Prahy. Ale bylo to skvělý. Bylo to na zahradě, byli tam samí mladí lidi. Vůbec nevěděli, kdo jsem, nevěděli ani, co je Shut-up, ani kdo byl Schelinger, ale když jsme to osolili s kapelou, když slyšeli tu pilu, jak jsme do toho řezali jako za mých mladých let, tak žasli. Byli překvapený z toho, co slyšej za muziku, krásná rocková schelingerovská melodická muzika. A čuměli, když jsem sebou máznul na zem a válel se po zemi při uměleckém výkonu. To nikdy neviděli. Žádná novodobá rychlokvaška se neválí při vystoupení po zemi tak, jako jsme se váleli my s Jirkou, každej na jedný straně jeviště. To se mladejm lidem líbilo, to je zaujalo a i hudba, docela jsem z toho měl pěknej pocit.

BOŽSKÁ DARIA

Dostal jsem mail od Darji Klimentový. Píše mi, to jsem byl na ni pyšnej, že bude vystupovat v Bolšom teatru, že jede do Bolšoj. Tak jsem si řekl, to budete čumět, Rusové, jak se má tančit! Buďte, Češi, pyšní na naši divu! To je prostě úspěch, když česká baletka, baletka českýho původu, jinak sólistka Londýnskýho královskýho baletu jede tančit do Bolšoj, to je jako když Mandlíková hrála finále ve Wimbledonu. Nebo jako kdyby Češi byli ve finále mistrovství světa, tak velkej úspěch to je! Jen jsem vám to chtěl připomenout, jak velikou a vynikající máme v Darje umělkyni. Dejte si její fotku na zeď blbouni moji milovaný!

MARKOVIČ OŽIL!

Napsal mi Milan Markovič, a poslal mi program. Má v Bratislavě kabaret, jestli se nemýlím MM kabaret, čili Milan Markovič kabaret. Napsal mi data, skvělej kamarád, kdy bych mohl přijel bych. 30. 5. to jsme prosrali, 5. 6. jsme prosrali, 12. 6. prosíráme, ale 19. júna, já doufám, že jún je červen, jděte, blbouni, na Markoviče! Slovenská gardo a slovenští kamarádi, jděte ho podpořit. Je to skvělej člověk, nesmírně vtipnej a měli byste na něj bejt pyšný, že ho máte. Milane, omluv mě, Bratislava je relativně daleko a já mám důležitou práci, budu se dívat na Vraždy v Midsomeru. Jinak bych šel. Takže to byl pozdrav do Bratislavy.

NÁHLOVSKÝ NIC MOC, RINGO TAKY NIC MOC……

Natočil jsem dva programy, možná, že jsem o nich už psal a že jsem na to zapomněl. Jeden program byl Máme rádi Česko, kde jsem byl s Náhlovským, nevyznamenali jsme se, byli jsme daleko od sebe, neviděli jsme si s Pepou do očí, nemohli jsme se dostat do křížku jako vtipní chlapci glosátoři. Omezili jsme se na jakési vykřikování vtipných hesel. Navíc nás vůbec ta soutěž nechytla. Ani Náhlovskýho, ani mě. Můj syn to režíroval, tak mi pak nadával, doma mi vyčítal, říkal mi: „Tati, ty jsi spal, já jsem viděl, jak ti plavou oči a Náhlovský taky. Jděte do hajzlu! Vy jste měli bejt oporou zábavy toho programu a byli jste… No, blbouni.“ Má pravdu, ale co chcete, selhali jsme.

DONUTIL NIC MOC, RINGO NIC MOC….

Druhej televizní program byl s Donutilem. Donutil točí ságu 60 let České televize, oslavný programy. Víte, že já se na televizi téměř nedívám, možná, že už to běží, posoudíte sami. Já jsem byl v Humor 60., nebo 70. let? Nebo 80. let? Mám v tom bordel. V jedné té časové dekádě jsem asi musel být obzvlášť vtipný, protože mě Aleš Ulm vybral do toho dílu. Viděl jsem tam Šípa s Uhlířem, viděl jsem tam Mládka a Sobotu. Dosaďte si sami, kdy to mohlo bejt. Zase jsme nebyli s Mirkem úplně ve formě. Mirek byl připravenej, měl boďák, ale já jsem blábolil. A čím víc jsem chtěl bejt vtipný, tím víc jsem blábolil. Takže jsem zase dostal sprdunk od synka. Říkal mi: „Tati, ty stárneš. Měl by ses probudit aspoň na těch 20 minut vystoupení.“ Uvidíte sami, třeba to legrační bude, ale moc se netěšte.

MEŠITU JO, ALE KOCOURKA NÉ????

Přišel mi mail z Brna, abych podpořil pojmenování jedné ulice v Brně uličkou Franty Kocourka. Já myslím, že tady není co podporovat! Jenom blbec by nedal Kocourkovi v Brně ulici! Byl to skvělej člověk, strašně slavnej Brňák! Proslavil Brno. Výjimečná osobnost. Já o něm píšu v knížkách. Kdykoliv se pustím do nějaký knížky, kde je něco z historie kumštu, vždycky se tam objeví taky Franta Kocourek. Jednou jsme se spolu nechali vyfotit, bylo to PF, nevím, kterýho roku, tři císaři. Ringo, císař poezie, Schelinger, císař zpěvu a Franta Kocourek, král železa. Krásná fotka, zkusím ji najít a dám ji do fotogalerie, kterou vám opět, již podruhé slibuju, že ji otevřeme.

RINGOLAND! MÍSTO, KDE ZAČÍNÁ A KONČÍ UMĚNÍ!

21. června se otvírá Ringoland, muzeum, Ringova země. Jak měl Karel Gott Gottland, tak já budu mít Ringoland v hotelu Berg na březích Máchova jezera. Už se blíží do finále. Tomáš Čermák, iniciátor, majitel a autor nápadu mě pozval, abych se přijel podívat. Tak jsem jel se podívat, kde vlastně ten Ringoland bude. Je to velkolepej hotel. Překrásnej, moderní hotel u toho Mácháče. Je to, jako když rostou v lese houby a jedna z nich je zlatá. Tak upoutává pozornost. Já jsem říkal: „Tomáši, sem se budou Češi bát, že to je strašně luxusní a drahý, ale pak jsem viděl, že není. Dal jsem si Ringovo jídlo – kachničku s modrým zelíčkem a s karlovarskýma knedlíčkama, měl jsem boule za ušima, k tomu pivo a předtím výtečnou polívku s játrovými knedlíčky.“ Vidíte, já to píšu, už mám hlad. Kurva! To je neštěstí! Takže Ringoland už bude hotový. Nádhera! Vezl jsem tam první kotlík z bubnu ze soupravy, na kterou jsem hrál. Vezl jsem tam moje první paličky historický. Boty jsem tam vezl, kopačky, slávistickej dres, tam ve vitrínách budou artefakty z mého života. Pojal to Tomáš velmi velkoryse. Uvidíte fotky ve fotogalerii. Srdečně vás tam zvu. Ten Ringoland tam bude pořád. Dokud Tomáše nenaseru, nebo dokud se mu nedej Bože nestane něco jako Karlu Gottovi, když ten Muťovský, nebo Maťovský, nebo jak se jmenoval ten iniciátor, zmizel kamsi, pravděpodobně se nechal nalákat taky do zahraničí těma gaunerama a někdo mu pomohl na onen svět. Vím, že Gottland byl navštěvovanej. Já nejsem Gott, když bude jen třetinová návštěva, budeme rádi. Přijďte tam, můžete se se mnou vyfotit, budu tam vyřezanej z překližky. A jak jsem teď někde v novinách říkal, budou tam moje kšandy, moje jídlo, můžete si tam koupit různý…

RINGOVI PRCGUMY….( nekup to ??? )

( Chci Tomášovi navrhnout RINGOVI PRCGUMY – prezervativy s mojí hlavičkou, ale nevím nevím…) vidíte, teď jsem zapomněl, co tam všechno je, je toho tam tolik! Nakonec uvidíte sami. Dáte si tam kafe, nebo dvě decky vína. Namluvil jsem průvodce obrazárnou, takže si sednete, dáte si panáka a budete se koukat na obrázky, jak vám k nim vyprávím jejich legendu. Garda a vy, moji čtenáři, to znáte všechno z mejch webovek, z našeho Deníčku, ale i tak to vidět je pěkný. Tomáš to, jak říkám, pojal velmi velkoryse, pozval spoustu lidí. Já to nemám rád, shromáždění lidí moc nemám rád, pokud se neshromáždí rodina, nebo slávisti ve VIPce, tak mě společnost trochu vyvádí z míry. Vždyť víte, jak já jsem plachej člověk a jsem světloplachej, větroplachej a homoplachej. Nevím, jestli je to vtipný, co jsem teď napsal…..???

KDOPAK BY SE ČECHA BÁL….

To nejdůležitější si nechám na konec. Začal jsem točit Kdopak by se Čecha bál? na TV Barrandov. Konečně jsem našel někoho, kdo má rád můj humor a kdo bude rád, že budu točit na jeho stanici. Byla to televize Barrandov. Tak se mi klepaly nohy! Chtěl jsem nejdřív točit významné politiky. Promiňte, jestli se opakuju, jmenovalo by se to Třináct zastavení jara. Každej ministr by byl jedno jaro, já bych jim dal! Protože to ale vědí, tak se báli přijít, nikdo by mi nepřišel. Nakonec jsme po dohodě s vedením a s majitelem a ředitelem Soukupem domluvili, že to budou výjimečné osobnosti, excentrici, ne lidi, který choděj do normálních talkshow, protože já jsem nechtěl normální talkshow. Proto je tam velmi silná zábavná složka. Nevím, jestli ji shledáte zábavnou. Já když to píšu, tak se u toho tak nasměju! Jsou tam lžizprávy, vylhané zprávy, připravené příběhy, je tam sport, je tam počasí, jsou tam diváci, který se snažím zakomponovat. Nechtěl jsem komparz, pozval jsem ochotníky, mladý lidi, který hrajou různý divadla. Marta Olšrová je přivedla, jsou dobrý, ale mohli by být lepší. Musí se to ještě sladit jako všechno. Má to různé vychytávky.

JANDÁK SE NEBÁL – HÁJEK SE NEBÁL!

Natočil jsem Jandáka, ten byl skvělej, natočil jsem Hájka z Hradu, to je ten, jak noviny psaly, že řekl, že Havel je satanista. Velmi zajímavej díl, nevím, jak bude legrační. Dělali jsme, co jsme mohli. Hájek byl skvělej! Skvělej! Vtipnej, milej chlap, nic ďábelského na něm není, dokonce když Jakub Kohák, kterej to režíruje, přerušil natáčení a říkal mi: „Musíš do něj trošku jít, nějakou kontraverzi!“ Já jsem říkal: „Jak mám do něj jít, když se vším, co říká, souhlasím? To je velmi těžký.“ Teď budu točit Okamuru tuto neděli. Na něj se velmi těším. Dostal jsem avízo, bacha na to, Okamura je suchar, připrav se na něj. On nemusí brát humor, on bere svoji politickou činnost velmi vážně. Což je správně, jinak to nejde, jinak byste byli za kašpara, ale nevím, jak se na něj napasuju. Uvidím. Divák je náročný, víte to sami, jak to je.

SAUDEK SE NEBOJÍ – KRATOCHVÍLOVÁ SE NEBOJÍ – BRADLEY SE NEBOJÍ….

Po Okamurovi přijde Saudek, to bude o ženách, to bude velkej nářez. Myslím, že to bude nevysílatelný díl, protože jestli se rozjedeme se Saudkem o šukání a o ženskejch, to bude nádhera! Snad to vyjde na DVD, když to nebudeme moct vysílat. Měla by přijít Jana Kratochvílová, moje velká přítelkyně a nejlepší zpěvačka, jakou jsme kdy měli. Jak se stýká s lidma z vesmíru, tak je božská. Víte, jak ji mám rád! Ta by měla přijít. U ní je další nebezpečí, že mě nepustí ke slovu, protože Kratochvílová mele, mele, mele. Tak jsem si připravil takovou frkačku z motocyklu, s tou, jak se zafrká, má tu gumovou kouli. Když bude moc dlouho mluvit, tak budu frkat na tu frkačku, aby mě pustila ke slovu. A na co se velmi těším, pozvali jsme věštce pana Bradleyho. To je ten, jak v televizi, když věštil jednomu divákovi, tak mu řekl, že ho bude pálit prdel a svědit koule a oni ho za to vyhodili! Tak skvělýho člověka! Teď zjistili, že Bradley je král, tak ho berou zpátky, měl velkou radost. Navíc radost jsem měl i já, protože jsem zjistil, že pan Bradley je můj utajený přítel jako vy, drazí gardisti. Že se díval už na ten první díl s tím Jandákem, líbilo se mu to. Tak to je člověk, kterej tam patří. Má mě rád, je to věštec. Řekl jsem mu, aby si přinesl všechny věštecký pomůcky. Budeme věštit všem. Lidu, mně i Nečasovi a televizi. Těším se. Dokonce mi řekl, že se jedinej odvážil do mezinárodní soutěže, která bude v Bruselu, kde budou soutěžit věštci, zda opravdu věští, jestli nejsou podvodníci. Že tam teda jede, že se nemá čeho bát, že je jedinej z Čechů, kdo se přihlásil. A první cena že je milion euro. To bych Bradleymu přál a hlavně bych byl rád, kdyby se vám to líbilo.

230 000 DIVÁKŮ….PÁN BŮH ZAPLAŤ!

První díl s Jandákem jsme trochu prosrali, měli jsme zpoždění. Ne my, ale Televize Barrandov, nevím z jakýho důvodu. Vím, že majitel Soukup zuřil, dělal kola svým podřízeným, protože to byl klíčový moment. Měli jsme nakonec ve finále skoro 230 000 diváků, což je na malou soukromou televizi velmi mnoho. Radek John, kterej šel po mně, měl dokonce snad jen 70 000. To mě netěší, protože mám Radka rád. Není důležitý, co má ten druhej. Je důlůežitý, co máte vy! Jako když jsem přišel ze školy, měl jsem čtyřku, ( velmi často!) maminka mi nadávala a já jsem říkal: „No jo, ale Cicvárek a Novák ji měli taky.“ To maminku neutěšilo. Říkala: „To, že ji má Cicvárek, Fanoušku, neznamená, že ji budeš mít taky ty, blboune.“

ORDINACI SI STRČTE DO PRDELE!

Proti nám běží Ordinace v růžové zahradě. Vy víte, co si o ní myslím, garda si o ní myslí totéž, ale i lidi, kteří by se na mě bejvali koukali, tak si řekli, koukneme se na toho Ringa, jestli to bude dobrý. Když to nebude dobrý, tak přepneme na Ordinaci v růžový zahradě, která se vysílá 8 let! Těžko se dá bojovat s takovýmhle seriálem, kterej má takovouhle tradici, ale nikoliv kvalitu. Čekali, čekali, bylo 17 minut po 8. a hovno. Tak to přepli na Ordinaci v růžový zahradě a už se nevrátili. Zůstalo jen nejvěrnějších 230 000 lidí. Já vám za to děkuju. Zároveň bych vás chtěl požádat, vy, kteří jste na facebooku, myslím, že se to jmenuje facebook, ta sociální síť, zkuste udělat kolem toho humbuk a udělat mi reklamu. Vzpomínám si, jak Suchánek s Geňou, když z kraje Partička byla naprosto v prdeli, nikdo se na to nedíval, pak je napadlo dát to na facebook. Já ani nevím, co to facebook je, natož abych to tam dal. Ale od toho mám gardu a vás, kteří to umíte. Zkuste to rozjet na facebooku. Jak to dali na facebook, tak… Informace o tom, kdy to je, každý úterý od 20.05 na stanici Barrandov. Třeba to zabere. Od tý doby se Partička chytla a má obrovskou návštěvu. Za pokus to stojí. Já na tu sociální síť vstoupit nechci, protože Hernády mě varoval, říkal: Opovaž se, ty vole, si otevřít facebook. Nebo tam vstoupit.

HAJZL JEDEN!

Na facebooku je jeden František Ringo Čech, je to podvodník, je to lotr, gauner a sráč, kterej se za mě vydává. Mimoto, že je to podvodník, není to nic strhujícího a hanebnýho. Pravděpodobně na mě balí holky. Posílám mu vzkaz, ty zmrde jeden zkurvenej, ty holky patřej mně! Doufám, že mu to nežerou. Pokud by jste ho někdo odhalil, dejte mu za mě do držky! Díky! To bylo všechno a zase brzo na shledanou.