Přišel Statis Prusalis, kus mého mládí, vynikající řeckej muzikant a zpěvák. Celej život se známe. Statis Prusalis byl, je a bude komunista. Já mám svým způsobem pro tyhle ,,komunisty“ pochopení, i když je to někdy velmi těžký. Byl z imigrace dětí řeckejch partyzánů, tedy komunistů, po jejichž porážce Češi přijali jejich děti. Ty děti přijímala celá Evropa. My jsme si jich taky vzali hodně. Mimochodem, já o tom často píšu, jak to byla pozitivní imigrace. Já mám určitý výhrady k imigraci, kterou vidím postávat ve spodní části Václaváku, tak udávám jako příklad, že v žádném případě nejde o xenofobii, nebo nedejbože rasismus, jak pozitivní a veskrze kladná, kdy Češi získali víc, než rozdali, byla imigrace Řeků. Z těch dětí vyrostli samí slušní, skvělí lidi, obohatili náš národ o velkou kvalitu. Jsou to řecký Češi a některý jsou víc Češi než Řekové.
Rudý baron Statis Prusalis
Statis Prusalis je jeden z nich. Má krásnej vztah k Čechům a Čechám a nedá na ně dopustit. Dokonce mi říkal, že teď mluvil někde v Bruselu s nějakým významným evropským řeckým úředníkem, nějakým zvoleným papalášem a ten byl taky partyzánský dítě, který bylo přijato v Čechách. Se slzama v očích mu říkal, prosím tě, Statisi, v Čechách jsem poprvé v životě ochutnal chleba s máslem, do tý doby jsem nevěděl vůbec, co to je. Statis Prusalis říkal, když čte, jaký jsou dneska dětský domovy, jak je to tam hrozný, vzpomíná, jaký oni měli krásný podmínky a hezký dětství, jak měli dobrý jídlo a dobře se o ně starali. To se to poslouchá, protože člověk má pocit, že ta pochvala, to uznání, padá taky trochu na něj!.
Přišla řeč na Stalina, ostatně jak jinak, když mluvíš s komunistou a Statis spustil obehranou písničku: Stalin měl určité nedostatky... a já mu říkám: Ty vole, nedostatky, vždyť on zabil víc lidí, než kolik zahynulo v celý 2. světový válce dohromady! To jsou opravdu nedostatky! To ti jaksi, Statisi, uniká. Ale Statis si jel dál svoje, že Stalin přejal Rusko, kde se oralo dřevěnejma pluhama, a dovedl Rusko až tam, že letěli do vesmíru. Slabej argument pro miliony nevinnejch mrtvejch. To ho trošku zarazilo.
Statis má zámek na Moravě, kam mě pořád zve, ale moje nechuť k ježdění a spaní jinde než v mý posteli... prostě je to velmi složitý, nechce se mi. Leda, jak říkal Michal, kdyby tam, tati, byla nějaká hezká teta se zárukou, že nepojedeš zbytečně, tak bys tam možná přespal, ale jinak jenom zastavit, pokecat a domů. Takže na Prusalisův zámek jedině za těchto podmínek.
Statise velmi zarazilo, když jsem se ho zeptal, co on jako komunista na to, že soudruh Castro je 10. nejbohatší člověk na světě. Jak si ten revolucionář musel z té skromné revolucionářské mzdy ukládat a ukládat a dělat přesčasy, aby se dostal na 10. místo. To ho zarazilo, to zřejmě nevěděl, oni si komunisti na schůzích tyhle věci asi neříkaj. Ani nemůžou, protože se musej ujišťovat, že to dělaj dobře, že jsou ve správný straně. To se ostatně děje ve všech politických stranách!
Pozval mě na ostrov. Říkal, co děláš v létě a já na to nic, já nedělám vůbec nic, já jsem důchodce, Statisi. A on říkal: Zvu tě na ostrov Lesbos. Jedeme celá parta, kamarádi. Výborný lidi, budou se ti líbit, zvu tě, budeš můj host, tam je 4 nebo 5 vil, který já mám pronajatý a tam budeme 14 dní. Já jsem si neuvědomil, že 14 dní je pro mě neskutečně dlouhá doba, a řekl jsem unáhleně, ano, beru. Pojedu, Statisi, pojedu. Nejedu proto, že to platíš, protože bych stejně někam jel, ale budeme tam spolu, třeba vyrobíme nějaké písně po volných večerech, až se napiji dobrého řeckého vína nebo toho koňaku – Metaxy. Ano! Metaxa se jmenuje ten skvělej koňak. (Trochu parfemovaný, ale při třetí lahvi už to nevnímáš! ) Řekl jsem, že určitě pojedu, a pak jsem udělal nepochopitelnou a drzou věc, ani jsem si neuvědomil, co mě to napadlo za kravinu a říkám: Nevzal bys taky Petra Novotnýho? No a co měl chudák Statis, Řek s dobrým srdcem, dělat? Bylo ale vidět, že jsem mu způsobil určitý rozpaky. Po menším zaváhání řekl, že ano. Petr je skvělej, ujišťoval jsem poněkud zaraženého Statise. Nebudeš litovat, s ním je velká zábava. Já jsem si totiž blbec neuvědomil, že to není náš výlet, jak jezdíme s Petrem několikrát do roka a píšeme o tom knížky! Že jsem chudákovi Statisovi zdražil celou akci o 80 tisíc za těch 14 dní. Ale ještě mi to stále nedošlo, a nevzal jsem to s omluvou zpátky, ani když mi s rozpaky říkal: Člověče, s tím Novotným jsi mi trošku zkomplikoval život. A já na to: ,,Já s ním budu na pokoji, my se snášíme, my jsme zvyklí cestovat a spát spolu. My se i u stolečku s počítačema u okna s výhledem na moře sneseme. „Tak dobře," souhlasil ušlechtilý Řek, „tak teda ano."
A předtím mi ještě několikrát důrazně kladl na srdce: „Prosím tě, musí to ale bejt rychle, rozhodni se rychle. Už zítra ti bude volat moje sekretářka, musíš mi dát rodný číslo a tak, ať to všechno stačím připravit." Já jsem řekl, tak dobře a těšil jsem se, jak přijdeme s partou na Lesbosu do hospody, kde budou samý lesby, my jim dáme do držky a ošukáme jim jejich maminy! (a oorálníme!)
Tejden se s tejdnem sešel, a nic. Statis nevolá, nechce rodný číslo. Tak váhám, že jsem možná tou spoluúčastí vnuceného Petra překazil krásnej řeckej vejlet.
Volám: „Péťo, ty sis sice už ukvapeně zaškrtl ten termín, ale možná, že nepojedeme nikam." A on mi na to s úsměvem řekl: „Prosím tě, ty neznáš Řeky, to nemůžeš brát vážně, že on tě někam pozve, ale pojímá to řecky, on to nemyslí vážně, že chce druhej den tvý rodný číslo. Řekové maj prostě úplně jiný myšlení než my." A vyprávěl mi příhodu.
„Zaplatím někde na Krétě hotel (Petr má svoji cestovku.), zaplatím ho předem, přijedu tam a on ten Řek, prodá ten můj zaplacený hotel mezitím také někomu jinému. A já mu říkám: Prosím tě, Gregory! Vždyť já jsem to všechno zaplatil předem a venku stojí před hotelem autobus s mejma turistama. A on mě objímá vlídně a s úsměvem: No tak co, člověče? Nerozčiluj se! Ty jsi jak Němci, Petře, ty jsi jak Němci! A Petr: Co mám dělat s těma mejma nešťastnejma lidma v autobuse? Vždyť jsem ti poslal 25 000 € před půl rokem. Já ti je vrátím, s úsměvem přikyvuje Gregory. Ty si myslíš, Petře, že jsem zloděj? To snad ne?" Petr říká: On ti je skutečně taky vrátí, on tě nechce okrást, akorát tvoje ubytování bouchnul. Ono se to nějak vyřídí, ujišťuje tě, jeď, Péťo, dál, nestrachuj se, někde je ubytuješ. A pomahá ti s telefonováním. Já už jsem na tohle zvyklej, prohlásil Novotný. Tak jsem je naložil do autobusu a jel jsem do nějakého jiného hotelu na tý Krétě, kterej taky už byl zabranej, ale chudáci Němci, co si ho zaplatili, tam ještě nebyli. Tak nás tam ubytovali místo nich a před branama stáli zase ti druzí Němci. To jsou Řekové, když s tím budeš počítat, budeš je milovat, protože jsou jinak skvělý!
Jestli jsme s Prusalisem jeli, nebo ne... (Nejeli! Už se neozval.) Ale byl fajn, hrál mi na kytaru svoje i řecký písničky a potěšilo mě, že byl mnohem tlustší než já.
Statis napsal před Vánocema…
Drahý příteli, jen vážná nemoc může změnit plány nás, kteří jsme dosáhli všeho, co jsme si předsevzali. A tak se i stalo. V květnu, když jsem započal s přípravou zájezdu do Řecka, mě skolil silný infarkt a já byl odsouzen na několik dlouhých týdnů jen na lůžko a pomoc lékařů. Teď jsem absolvoval několik týdnů v sanatoriu v lázních a bezprostředně po návratu z lázní Ti píši. Má nabídka stále platí a na Řecko s Tebou se těším. Protože termíny, díky mé nemoci, jsem nedodržel já, navrhni, kdy bys mezi březnem a červnem 2012 chtěl jet. Navrhuji ostrovy Santorini anebo kouzelné Kyklády. Já se termínu podřídím, a pro tebe, svého přítele, připravím pár báječných řeckých dnů. Co se týče mého zdraví, jsem teď fit, ale Tebe varuji před obezitou, protože ta byla důvodem mého kolapsu. Je to plíživý nepřítel, používající těch nejmlsnějších způsobů boje. Dej na sebe pozor, těším se na zprávy od Tebe.
Statis
Já Statisovi:
Díky za mail. Jsem rád, že jsi v pořádku a budu se těšit na setkání s Tebou, milý Statisi, ušlechtilý Řeku. Byl jsem v Řecku dvakrát, na Kosu a Zakynthos. Jedno lepší než druhý. Však Ty znáš mou slabost pro Řeky, jen ten, co prcá Zeťovou, mě sere a závidím mu. Dnes se mi zdálo, jak si ,,Tomikles" v Soluni nedočkavě nevzal slipy a jak si skřípl obra do zipu u jeans! Už se ti to někdy stalo? Děsně to bolí a celý týden si po večerech jenom čteš! Naše nejkrásnější Češka ( Zeťová) zklamaně odmítla jeho řecké prsty, ústa, ruce, nos a hledala v notýsku můj mobil!
Martha mě, ušlechtilý Řeku, zve na řecký večer, tak tam zkusím sbalit nějakou krásnou Řekyni, přestože jako Řek nevypadám. Řekyni, která má ráda orální sex. Myslím, že právě nějaké vyjimečně náročné Řekyni by se mohl zalíbit modrooký Slovan, i když je těsně před smrtí, což je na něm samozřejmě trochu vidět. Čím jsem hnusnější, tím bych chtěl, Statisi, hezčí ženskou. A nemusí to být sakra zrovna Řekyně! Beru všechny národnosti a v krajním případě pravý rocker nepohrdne ani čistou, umytou ovečkou.
Drž se, Statisi, bude hůř.
Krásný Vánoce, Zorbo, zdraví Tě též tlusté prase, Ringo.
Deník osamělého běžce
Další články
