Jiří Grygar - dopis Shortymu
Hi, Shorty,
Tvůj úhlavní kámoš Ringo mne už pár měsíců uhání, abych Ti konečně napsal, jak vidím svět. To je mimochodem titul velmi podnětné knížky Alberta Einsteina, kterou jsem si přečetl v mládí a významně to ovlivnilo mé další názory i vlastní činnost. Proto Ti na začátek ocituji Einsteinův vzkaz potomkům, který napsal 10 IX 38, tj. téměř přesně před 73 lety (ale klidně by to mohl napsat i dnes).
Einstein ten dopis napsal na telefonickou výzvu prezidenta Roosevelta, aby "jasně a srozumitelně v rozsahu jednoho sta slov objasnil našim potomkům za 5 tisíc let, jak myslil a cítil člověk v tom roce". Einsteinův dopis byl spolu s dalšími dokumenty uložen do ocelového náboje, který má odolat tlaku, ohni i vodě a je umístěn v žulové skále na periférii New Yorku s tím, že náboj má být otevřen v r. 6938. Tak tady to je:
Žijeme v době velkých technických vynálezů, dovedeme létat a posílat zprávy po celé planetě pomocí elektromagnetických vln, ale přitom výroba a rozdělování statků nejsou vůbec organizovány a lidé proto žijí ve strachu, že přijdou o práci a o všechno. Z toho důvodu se lidé různých států čas od času vzájemně zabíjejí. Věřím, že naši potomci si přečtou tyto řádky s pocitem opravdové převahy."
Už dlouho mi vrtá hlavou, proč nás lidi Carolus Linnaeus klasifikoval v r. 1758 jako Homo sapiens a novější klasifikace nás dokonce uvádí jako poddruh Homo sapiens sapiens. Samochvála smrdí a tady v tomto případě se už uškvařila. Minulý měsíc vyšla na toto téma poznámka Juliana Cribba z Austrálie v prestižním vědeckém týdeníku Nature. Autor tam vyjmenovává současné hříchy lidstva, které evidentně není s to zabránit katastrofám, které samo vyvolává.
Především svými činy ohrožujeme samotnou existenci lidstva, ale i většinu ostatních živočichů a rostlin. Vraždíme se navzájem po tisících, zamořujeme životní prostředí zplodinami průmyslového rozvoje takovou rychlostí, že to přírodní cykly obnovy přestávají zvládat, vynakládáme na zbrojení padesátkrát více prostředků než na zabezpečení potravy, ničíme lesy i zemědělskou půdu, znečišťujeme řeky, jezera i oceány a poškozujeme ovzduší v celoplanetárním měřítku. Autor proto navrhuje, abychom vznešené pojmenování Homo sapiens sapiens zatím uložili k ledu, dokud se lidstvo nezačne chovat zodpovědně v celoplanetárním měřítku.
Nedávno jsme si připomínali 10. výročí útoků inženýrů z Al-Kaidy na cíle ve Spojených státech. Z čistě vojenského hlediska to byl nezvyklý úspěch. Když jsme byli na vojně, tak nám vojenští stratégové tvrdili, že k úspěšnému zničení nepřítele je zapotřebí trojnásobná lidská přesila. Před 10 lety stačilo 19 útočníků pozabíjet 150krát více "nepřátel" a jejich náklady na celou operaci dosáhly ani ne tisíciny materiálních škod, které způsobili. A to nemluvím o následných škodách, protože bych Ti nepřál zažít ta zdržení a ponížení, které od té doby musí strpět cestující letadly po celém světě. Pěstění gentlemani balancují na jedné noze, aby si dokázali sundat boty a vytáhnout opasky z kalhot a takto kráčejí skrze kontrolní rámy na letištích i při letu z Horní Dolní do Dolní Horní. Podobná opatření se šíří, i když si jde člověk něco vyřídit do nějakého důležitějšího úřadu nebo na sportovní stadion. Minimálně jsi všude monitorován.
Zdánlivě nepozorovaně, ale o to rychleji se mění hospodářská mapa světa. Evropa se navzdory svému sjednocování v Evropské unii potácí v měnovém srabu, protože Evropané se nedokáží dohodnout na tom, že k prosperitě našeho poměrně malého kontinentu je bezpodmínečně nutné mít jednu vládu v čele s premiérem a ministrem zahraničí, vnitra, spravedlnosti a financí. Globalizace světa totiž přináší nevídané plody. Napadlo by Tě, že velké americké firmy jako General Motors a banky zachraňuje před bankrotem stát, nebo že největším věřitelem USA je komunistická Čína? Evropa mi připadá jako myš v akváriu, k níž se plazí užovka. Místo aby něco udělala, ztrnule trčí na místě a čeká, až ji užovka zardousí. Evropa totiž k tomu všemu vymírá; porodnost klesla na 1,3 dítě na ženu v plodném věku a genofond se zhoršuje, protože zejména lidé s vyšším IQ zůstávají singles a bezdětní. Často si připadám jako na šikmé ploše paluby Titaniku, kde však stále ještě hraje lodní orchestr k tanci a poslechu.
Navzdory tomuto strašidelnému obrazu současného světa existují ostrůvky pozitivní deviace, a tím hlavním souostrovím jsou především přírodní vědy. Objevy fyziky, chemie i biologie se poměrně rychle přenášejí do praxe. Značná část výrobků denní potřeby je založena na principech kvantové mechaniky, kterou vymyslelo pár tuctů fyziků v první třetině XX. století doslova proti své vůli - ve snaze zachránit klasickou fyziku se jim nakonec podařilo vytvořit daleko hlubší obraz světa, než i nejbrilantnější filosofové tušili.
Díky těmto objevům jsme ovšem zaplaveni přemírou informací zejména pomocí internetu, televize a mobilů. Celá zeměkoule je opředena pavoučí sítí optických vláken, která umožňují komunikaci rychlostí světla a ukládání obrovských objemů dat do trvanlivých pamětí. Potíž je jen v tom, že naprostá většina těchto informací je chybná anebo zbytečná. Kdo v té záplavě naprostého braku dokáže najít brilianty nového poznání, vyhrává.
Navzdory neustálým válkám, teroristickým útokům i zabíjení v důsledku technického pokroku (ročně zahyne při automobilových nehodách na celém světě zhruba 1,3 milionů osob - to je daleko více než při přírodních katastrofách jako jsou zemětřesení, záplavy a výbuchy sopek dohromady) se lidský věk prodlužuje; ještě rychleji se prodlužuje aktivní doba života. Populační exploze se zmírňuje a opravdu chudých lidí ubývá.
Marná sláva, stále platí to, co napsal v r. 1922 známý anglický spisovatel utopických románů Herbert George Wells: "Dějiny světa se stávají stále více závodem mezi výchovou a katastrofou".
Cheers, barde, Jura Grygar
