Mýlíte se, Darwine!

Ringo, vážený svědku (naší svatby, nikoliv Jehovy) a kamaráde, 3. prosince 2013 chtěl jsi, abych Ti napsal, na základě čeho vím, že Darwin a evoluce jsou dohromady blbost. To už jsem ale napsal, když jsem Ti dal letos zjara knížku Mýtus evoluce-aneb-Geny křičí: Jémine, mýlíte se Darwine. Tys ji jistě nečetl, protože Ti v tom zabránily Tvoje intensivní a široké aktivity. Nevadí, zkusím to jinak a místo na sto, na dvou stránkách. Nejprve si ujasněme oba pojmy. Vydáme-li se spolu na výlet do přírody, a protože nejsme ignoranti, uchvátí nás rozmanitost žijících druhů rostlin a živočichů. Někdo nám může tvrdit, že dnešní druhy včetně člověka získaly své charakteristické znaky od hypotetických primitivnějších předků žijících v minulosti. Mlhavé okolnosti u nich zavdaly plynulé sérii náhodných drobných změn které se hromadily, předávaly z generace na generaci, až během fiktivního dlouhého běhu věků vedly ke vzniku dnešních druhů. Tento způsob uvažování, vyznavateli podstrkovaný za objektivní proces, se nazývá biologická evoluce. O tom jak vznikl život a vyvíjel se do dnešní podoby spekulovali lidé od počátku písemnictví. Darwin přišel s představou, že tyto změny - dnes jim říkáme mutace - byly vyvolány prostředím u některých jedinců daného druhu, zvýhodňovaly je v boji o přežití a výhody byly přírodním výběrem předávány potomstvu. Potomstva hromadila další výhody, až jich bylo tolik, že už to byla jiná květina či zvíře, ve spekulativní lidské genealogii tak vznikl z půlmetrové opice dryopitéka člověk. Neříkám, na rozdíl od evolucionistů, jak se věci udály. Rozumím ale některým nezpochybnitelným výsledkům přírodních věd, které jsou s představou evoluce neslučitelné. O tom je ta zmíněná knížka. Uvedu tři příklady ze tří velice odlišných úrovní problému.

Budeš-li chtít porozumět jak naše živé buňky nakládají s elektrickým potenciálem na svých membránách či proč potřebují kyslík, musíš si načíst něco z fyziky a chemie. Budeš-li ještě chtít mít jasno jak si zajišťují energii pro život, musíš přidat termodynamiku, a to je dost matiky. Odměnou se Ti buňka otevře jako - bez přehánění - mikrokosmos extrémně složitých struktur a dějů. No a teď si vzpomeň na obecnou školu; v biologii nás učili, jak sovětský vědec odhalil tajemství vzniku života: "koacervátové kapičky" s jednoduchými chemikáliemi se shlukovaly za vzniku větších kapiček s většími molekulami a kapičky se dále shlukovaly a shlukovaly až vznikla buňka. Vědec se netrápil pochopením něčeho z buňky, ale dostal akademika, protože věděl, že spekulace musí odpovídat dogmatu, podle kterého vesmír nevznikl ani nezanikne (jak jsme museli opakovat i při vysokoškolských zkouškách z marxismu-leninismu). Kdyby totiž měly vesmír a buňka svůj počátek, někdo by se mohl začít pídit po konstruktérovi, a s tím by byly ideologické potíže. Jenže vesmír v dnešní podobě má počátek a je starý 1017 sekund. Vznikly a vznikají v něm z vodíku a hélia těžší prvky a jednoduché molekuly. Úspěšnou Stardust Mission ukončila NASA v roce 2011. Vyslané udělátko odebralo v roce 2004 kousky z ohonu komety, vše pečlivě zabalilo a v roce 2006 poslalo na Zemi. V kousku horniny, senzace, byl glycin - nejjednodušší aminokyselina (aminokyseliny jsou stavební cihly bílkovin). Tato chemická evoluce vyplývá ze stavby atomů kvantitativně popsaných kvantovou teorií. Ale bílkovinu už takto nesložíš. Bílkovina o 100 aminokyselinách by potřebovala ke složení, byť obrovskou teoreticky maximální rychlostí, čas nepředstavitelně delší, než je stáří vesmíru. V Cytolabu, nestátním zdravotnickém zařízení, jsme vyšetřovali chromosomy (buněčné útvary obsahující molekulu DNA) až u 1400 osob (pacientů) ročně. Dosti lidem jsme vyšetřením pomohli v osobních těžkostech, prenatální diagnostikou jsme někdy museli doporučit ukončení těhotenství....prostě zodpovědná praxe při které se nesměla udělat chyba, žádné kecy. Pro vyšetření se chromosomy barví, čímž se vytvoří světlé a tmavé proužky různé šíře, podobné čárovému kódu na zboží v sámošce. Porušením vzorce proužků můžeš detekovat místo poškození a tím třeba genetickou příčinu nemoci. Povrchní veliká podobnost naproužkovaných chromosomů lidských a šimpanze, gorily, orangutana vede evolucionisty k opakovaným spekulacím o společném předkovi člověka a velkých opic, prý na základě vědeckých poznatků výzkumu chromosomů. Povrchnost jejich argumentace je tíživá. Při profesionálnějším pohledu na mechaniku chromosomů se objeví zřetelný rozdíl v chromosomech opic a lidí. Zásadní odlišnost je zřejmá i na úrovni genů samotných (např. i malé mutace v genu USP9Y na mužském chromosomu Y má za následek vymizení živých spermií v ejakulátu, tedy neplodnost. Závažná mutace ve stejném genu šimpanze neomezuje plodnost opičáka). Poslední příklad chce říct, že pro evoluci k novému druhu přírodním výběrem by darwinistům nestačilo jen vytvořit nové geny, ale museli by vytvořit i nový, velice složitý komplex na čtení těchto nových genů v buňce. Možná si pamatuješ na CONTERGANovou aféru. V letech 1957-1962 se prodávalo pod tímto názvem sedativum, které užívaly těhotné ženy na spaní, proti ranní nevolnosti a bolesti hlavy. Jenže ten prevít byl teratogen, a dnes můžeš v Západní Evropě a v Americe potkat padesátníky se zdeformovanými nebo chybějícími končetinami. Droga nemutuje geny - ty zůstávají v pořádku, pouze inaktivuje protein, který se přepisuje z chromosomu ččíslo 3 a řídí souhru 6-7 genů při embryonálním vývinu končetin. Jak může brát ještě dnes někdo vážně řeči, že našimi předky byly ryby (Crossopterygii), s odlišnou stavbou ploutví než má třeba kapr, které vylezly z moře na břeh, ploutvemi se odstrkovaly a odstrkovaly, a za dlouhou dobu evoluce z těch ploutví vznikly naše ruce a nohy. Nesmysl.

Ringo, milý chlapče, dík za Tvůj všestranný zájem, přeju hezkého Ježíška a úspěšný nový rok. Jirka.