BŘEZEN 2015 ROCK / ŠTAIDL / SEX / TOMÁŠEK / HARAPES ….

 

Máme polovinu března, a já teprve teď dodávám březnový deníček, bude napůl dubnový. Nic se neděje. Ty věci jsou informace, nic zvlášť aktuálního, co bysme prošvihli, kdybych vám to neřekl včas.

 

RINGO HOBLUJ!

Už se plánujou rockový koncerty, dostal jsem dvě nabídky se svojí kapelou Shut up! Jak víte, já mám v Olomouci kapelu složenou z 16, 18letejch kluků. Jmenuje se Shut up! jako všechny moje soubory, jaké jsem v životě kdy měl. Hrajeme Schelingerův repertoár. Je to tvrdej rock. Vynikající zpěvák, kterej zpívá mistrovsky Jirkovy pecky. Je to nářez! Když to viděli moji vnuci na Malý Skále, jak jsem se válel po zemi, jak jsme do toho řezali, tak děda stoupl neobyčejně v ceně. M Jinak se ohlásil doktor Pečený. Doktor Pečený je jeden z největších odborníků, právník, na autorský právo u nás. Je to kumštýř a miluje muziku a vůbec umění jako takový. A myslím, že koupil festival Malá Skála. Nebo jeden z těch velkejch festivalů. Tak přijde ke mně. Zítra budeme jednat. Chtěl by pravdědopodobně, abych uváděl rockový koncerty. Já s tím mám velkou praxi, protože jsem uváděl už za bolšána rockový kapely, umím to s nima a baví mě to, akorát nevím, jak dlouho to vydržím na jevišti. To je od vidím do nevidím, tak třeba mě bude angažovat jenom na ty exponovaný věci. Konečně uvidím lidi, o kterých jsem vždycky jenom slyšel a nikdy jsem je neviděl, Kabáta (?) neviděl jsem Chinaskiho, neviděl jsem Čechomor, neviděl jsem nic. Já jsem ustrnul na Deep Purple, Black Sabath, na zahraniční muzice, Beatles a Rolling Stones. A pamatuju se po revoluci, jak to byli všechno mladí začínající hudebníci, mě to tenkrát vůbec nezajímalo, co dělaj. A teď, když čtu, že slavěj 40 let výročí, 35 let výročí, už jsou to taky starý páky. Zestárli, aniž by Mistr Ringo o nich věděl. Tak třeba je na festivalu uvidím a pokecám si s nima na jevišti.

 

BEZ CÍLE BLOUDÍM TAM A SEM...

Byl jsem u pana doktora Karena se svojí cukrovkou a ten mi dal! Ptal se mě, jestli chodím. Já jsem řekl, že nechodím. Chodím teda, ale z postele na křeslo, z křesla do auta, z auta na křeslo, z křesla ke stolu k jídlu, potom od stolu k televizi a od televize do postele. To je málo. Doktor Karen se rozčílil a říká: „Musíte chodit každej den 20 minut bez zastávky. Když nebudete chodit, tak sem ke mně vůbec nemusíte chodit.“ No zlobil se, styděl jsem se. Tak jsem slíbil, že budu chodit. Tak chodím. Pravda, včera jsem vynechal, byl jsem línej. Představa pro mě, že chodím jen tak, jako idiot, jdu někam, kde je nic, tam se otočím a jdu zpátky jako debil, tak jako to vědomí, že to je pro mý zdraví, mně nestačí. Doktor Karen řekl: Chodit, tak chodím, ale hnus, hnus!

 

ŠTAIDL S ARTUREM...

Byl jsem v Zelený zahradě, a kdo tam nebyl jako Láďa Štaidl se synem Arturem. Byli tam s Martou v mládí velikou krasavicí a jejím manželem. Artur velmi zhubnul, je z něj velmi pěknej kluk. Já ho pamatuju ještě jako cvaldu, když tam byl před čtyřmi lety. Vyrostl z toho, bude pěknej, jako je pěknej Láďa. Zval jsem Láďu Štaidla do mýho programu Hvězdy vinylu, tak slíbil, že přijde, a už jsem měl dneska v mailu zprávu, kdy bude Láďa Štaidl točit. Těším se na to! Byl duší t.zv. silné čtyřky - Štaidl - Gott - Svoboda - Slováček.

 

GOTT VE VINYLU

Taky dobrá zpráva, konečně Karel Gott souhlasil, že půjde do Hvězd vinylu. Jak víte, je to v neděli na Rozhlasu 2, od 10.30 do 11.00, povídání s hvězdama. Takže Karel, konečně ho zlomila redakce! On se bál jít ke mně, říkal: „On si ze mě bude dělat Ringo prdel!“ Jak bych moh z Božskýho Mistra, když ho mám rád a jsem jeho kámoš! Měl jsem tam Říhu, byl výtečnej! Výtečnej! Měl jsem tam tenhle tejden Věru Špinarovou, byla skvělá! Čertovská ženská! Trochu cvalík, pravda, ale u ní mi to nevadí. Česká Tina Turner, nebo Janis Joplin. Řekl jsem jí: „Vyber si, jak tě mám titulovat. Seš Tina Turner, nebo Janis Joplin?“ Nevěděla. Miluje stejně jako já obě.

 

TOMÁŠEK! MILÁČEK ŽEN

Takže jsem natočil Hvězdy vinylu, poslouchejte, je to zajímavý. Smutný na tom je, že některý ty lidi, už nikdy neuvidím. ( Zíma, Simonová…..) RadekTomáška! Já si vzpomínám, jak ho ženy milovaly! Ženský šílely po Radkovi Tomášek Já jsem s ním dřív, ještě za bolšána, několikrát vystupoval.Ptal jsem se ho: „Člověče, Radku, přemejšlel jsi někdy, čím to je, že ty ženský tě tak milujou? Když se večer svlíkneš donaha, stoupneš si k zrcadlu a koukáš se na sebe, tak určitě ses ptal, proč jsi miláček žen? Který z tvých údů to způsobuje, že tě ženy tak milujou?“ Tak se smál a říkal: „No, je to pravda. Jednou jsem měl takovou fotku, ale dělalo to spíš nasvícení, světlo, že to vypadalo, jako když mám klobásu v levý nohavici.“ Ale skvělej člověk, milej, inteligentní, řekli jsme tam několik krásnejch příhod, který nikdo z posluchačů neví z doby totality.

 

TANEČNICE Z LŮČNICE

Já se tak bavím s kamarádama, jsou to všichni moji kolegové, uvažujeme o pojmu krásy. Já jsem se zamyslel, Radek se mě ptal, co je pro mě synonymum krásy. On si myslel, že třeba missky. Missky, který nemaj prdel, missky nemaj kozy, nemaj stehna, missky ne! Ale pak jsem na to přišel. Ideál ženský, který nemá v Evropě rovného, je tanečnice z Lúčnice. Kdo někdy viděl Lúčnici tancovat, a já viděl ty holky i vzadu, když tam postávaly v zákulisí, my jsme se Schelingerem mysleli, že nás odvezou! My jsme úplně na ně zírali! Úplně jsme šíleli, když jsme je viděli! Takže dodneška je to ve mně. Dokonce mi někdo říkal, že ty tanečnice z Lúčnice obsluhujou v Bratislavě v nějakým speciálním baru, nebo speciální kavárně, kde se teda ví, že tam jsou tanečnice z Lúčnice. Škoda, že je Petr Novotný mimo mísu, určitě bysme tam jeli. Třeba někoho přemluvím. Kocáb by tam se mnou mohl jet až se rozejde s černoškou. Takže opakuju: Ideál krásy pro mě je tanečnice z Lúčnice.

 

TROJÁK - 3 x 70!

Říkala mi moje kolegyně baletka, ano, kolegyně a spolužačka, skoro 70letá paní. Představte si, já jsem netušil, jak dlouho žije sex, vyprávěla mi, že ji manželský dvojice zvou na sexy trojku. Ke zpestření zbytku života. Představa, že jdu do trojky s dvěma stejně příšerně vypadajícíma protějškama, mě neláká. Ona říkala, že taky ji to neláká, tak radši zůstane sedět u televize.

 

BOŽSKÝ HARAPES

Natáčel jsem Mikrofórum s Harapesem. Harapes byl skvělej, taky další člověk, kterýho ženský milujou! Volali nám diváci. Nejdřív jsme si povídali, Mikrofórum je noční, mluvili jsme o všem možným od Šumavy k Tatrám. Harapes je spolužák mý ženy z konzervatoře, oba dva jsme konzervatoristi. Pak volali lidi a všechny ženský, který volaly, tak mi říkaly, jak mě mají rádi, ale žádná nezapomněla říct, že miluje taky Harapese. Já jsem mu gratuloval, to je štěstí prožít život jako miláček žen a nemuset dělat nic, jen čučet a čekat. A úspěch přijde vždycky. Miláček Afrodité!

 

DÍVČÍ VÁLKA

Prožíváme dobu, kdy došlo k naprostý renesanci Dívčí války. Přestože jsme měli vždycky návštěvy excelentní, plno bylo vždycky, tak teď je přeplněno. Hráli jsme České Budějovice, Písek, Rakovník, Trhové Sviny. Narváno až po strop! My čumíme nevěřícně s Maděričem a se Sandrou skrz oponu a já říkám: „Mojdo, tohle jsme přece zažili už pětkrát! Pětkrát!“ Každých v průměru pet let se zvedne nová vlna! Úplná renesance! Polovina sálu, jsou lidi do 25 let! Takovou radost jsem z toho měl! Všichni! Herci hráli jak o zlatou tělku! Maděrič zářil, měl děsnej úspěch! Božskej Lumír, to je jeho partie! Nádhera! Je to radost teď hrát. Dokonce Praha, Hasiči byli vyprodaní! Přišel ředitel Spurný a říkal mi: „Ringo, nechcete si zopakovat Hasiče ještě v květnu?“ Tak hledáme termín. Velká radost z Dívčí války!

 

DÍVČÍ VÁLKA II. (?)

Začal jsem psát druhej díl, už mám první obraz a námět na druhej obraz. Na Dívčí válku se dá špatně navázat, protože první díl má konec. Udělám asi obrazy z dějin národa českého, ze starejch Slovanů, ze Starých pověstí českých. Uvidím, jak to půjde. První obraz se mi povedl. Možná vám brzo vykecám, o čem to je.

 

NEBUDU PLIVAT NA BABIČKU!

Objevil jsem jak se hrabu v archivech, co jsem si kde poznamenal, tak jsem objevil nádherný zápis dětskou rukou, desetkrát napsáno a já blbec to nenechal podepsat, protože teď to nedokážu identifikovat, který z mých pěti vnuků to napsal, ale je to božský! Bylo tam desetkrát napsáno s vykřičníkem: Nebudu plivat na babičku! To je přece taková nádhera! To byl krásnej věk, když jsem musel zakázat plivat na babičku! Nádhera! Kdeže ty loňský sněhy jsou….?

 

BOŽSKÝ ANDERLE

Potkal jsem Jirku Anderleho, nejslavnějšího českýho žijícího malíře. Jedinej žijící Čech, kterej visí v Louvru. Byl skvělej. Vyjádřil pochybnosti o malování. Měl takovou depresi. Říkal mi: „Ringo, já si vůbec nejsem jistej, jestli malování přežije. Lidi ztrácej zájem o malování.“ Já to vidím, kolem sebe povídá….těžko to nesu. Něco na tom je. Je fakt, že vernisáže jsou trošku anachronismus. Jdou se lidi nažrat chlebíčků a vypít víno, ale obrazy, no… Já si nemůžu stěžovat, ale já jsem výjimka, protože lidi choděj na mě a mý obrazy se asi vezou se mnou. (Nebo, že by to bylo naopak? ) Co myslíte?

 

ROCKEŘI A JEJICH PROTÉZY

Musím vám ještě prozradit krásnou příhodu. Když mě zvou na natáčení Hvězd vinylu, tak mi vždycky pošlou mail a tam je napsáno: Dnes pan 9.00 Zíma a potom v 11.00 Pavlína Filipovská. Říha, Katapult atd. A pak tam je velkejma písmenama napsáno: ZUBY! Přišel mail: 9.00 Víťa Vávra, NEZAPOMENOUT - ZUBY. Já jsem roztržitej. A zuby proto, že když nemám spodní zuby, tak sice mluvím, ale strašně šišlám a v tom rádiu je to slyšet. Tak jsem si řekl, že si zuby musím vzít a nevzal jsem si je. Dědoušek blboušek je zapomněl doma a jedu bez zubů točit toho Víťu Vávru a Jirka Brodský, režisér mi říká: „Prosím tě Ringo, Vávru netočíme, protože on mi volal ráno, že mu vypadly zuby, on si na ně šlápl a rozšláp si je.“ To je nádhera! To mě tak potěšilo! Dva rockeři, dvoumetrovej Víťa Vávra a já, jak jsme v plný síle řezali bigbeat, jak jsme byli rockoví polobozi, a teď jeden si zuby rozšlápne, druhej je nechá doma. Tak postupuje život. Je to smutný. Nesmějte se blbouni, nebude to dlouho trvat a budete na tom stejně! Jediná spravedlnost!

 

F. KŘÍŽ! TISKAŘ UMĚLEC!

Umřel můj přítel tiskař František Kříž z Plzně, kterej tisknul všechny moje umělecký tisky. Začali jsme jako kolegové a skončili jsme jako přátelé. Ctitel umění. Má skvělou rodinu, dvě puberťačky, minulý pátek jsme spolu mluvili a Franta Kříž mi říká: „Prosím tě, já ti ty tisky, co sis objednal, udělám v pondělí. Já něco přes neděli mám. Nespěcháš na to, viď?“ Já jsem říkal: „No samozřejmě, nespěchám.“ Tak jsme se rozloučili a předevčírem přišel dopis, parte, že umřel ve věku 41 let. Mladej chlap s dětma. Tak mě to sebralo. Dva dny jsem z toho byl úplně špatnej, pořád jsem na to musel myslet. Poslal jsem soustrastnej mail, ale neodvážím se volat rodině, protože by mě to úplně rozhodilo. Nemohl bych vůbec pracovat. Ale připomnělo mi to, a připomínám to i vám, moji drazí blbouni, jak nejisté je lidské bytí. Neznáte dne ani hodiny. Nemusíte dojít ani na roh. Pánbůh vás zavolá a jedete. Už poněkolikáté vyjadřuju velkou nespokojenost s přírodou a s božími zákony. Dokázal bych si ty konce představit úplně jinak! Myslím, že zvířata jsou na tom líp, protože si neuvědomujou smrt. Uvědomujou si konec, ale neuvědomujou si tu hrůzu, to, co bude. I Hamlet měl obavu co přijde po smrti…..Co naděláte? Jak říkal Wolker: Smrt je jen kus života těžkého. Ať pánbůh vezme mého kamaráda k sobě do ráje. No jo! Ale co když tam ženský nemaj kozy, jsou nakrátko, nemaj rádi orální sex a hraje se tam rep, kterej nesnáším…????

 

PRVNÍ DOJEM - DRUHÝ DOJEM

Psal jsem esej, je to zvláštní, chlapi se mnou budou souhlasit, ale možná že i ženský. Vždycky se mi zalíbí nějaká ženská, úplně mě okouzlí a myslím na ni třeba tři, čtyři dny, jak je nádherná, těším se, že ji zase uvidím. Teď se mi to stalo dvakrát. Někdy si připravím to, že ji vidím, že tam jdu pod nějakou záminkou abych ji znovu viděl a najednou koukám a nemůžu ji poznat. Jak se mi mohla líbit? Kam jsem dal oči? Co to je? To je někdo jinej a přitom je to stejná ženská, stejně pěkně oblečená, stejně elegantní a já ji vidím jinak, už se mi tak nelíbí. Je to zvláštní. Napište mi na webu, jestli máte stejný pocity.

 

ROZLOBENÝ ŠTĚDROŇ

Hráli jsme a na jednom tom vystoupení, že se k tomu vracím, přišel Štědroň velmi rozladěnej do šatny. A já říkám: „Jirko, co tě tak nasralo?“ On říká: „Člověče, možná že jsem malichernej, v tramvaji mě pustili sednout.“ Tak jsme se mu smáli: „No jo, Jirko, tak máš na to věk!“ A on: „No do prdele, vždyť je to urážka, když tě pustěj sednout!“ Pobavili jsme se.

 

NA VLASTNÍ OČI - KLÍMA

Točil jsem Klímu, toho já dělám rád, tak jsem si připravil vstupy, jeden vstup o tom, jak po Praze jsou billboardy, hodně jich je. A na těch billboardech jsou fotky lidí, kteří se chtěj za každou cenu ukázat, vaši makléři, vaši bankéři, jak ty lidi mají touhu ukázat svoji držku na billboardu, protože by se tam normálně nedostali, tak když si to platěj… Ale proč mají potřebu se nám ukazovat? Nejlepší naši poradci a je jich tam 5! Nejlepší na finance jsme my! A tam tři báby kolem 50 let, jedna horší než druhá, mají pocit, jistě jezděj okolo a říkaj si: „Podívej se, Mařko, jak tady lidi na nás koukaj.“ Že by to přivedlo lidi? Mně by to spíš odradilo do jejich kanceláře jít. Pak jsme se domluvili s Klímou, že to vypustíme, protože ty billboardy jsou hlavně v Praze, a mimopražský lidi, který se dívaj na televizi, by to nepochopili. Tak jsem mluvil o zbraních, o omezení vlastnění zbraní, že to je kravina, samozřejmě, protože to postihne zase jenom slušný lidi. Šmejdi si zbraně opatřej vždycky. Slušný lidi ne a ti přijdou o možnost se bránit. Nesmysl. Vždycky nějakej blbec přijde. To jsou ti dobroserové. Dobroserové, jak to myslej správně s náma s cigaretama, dobroserové, ochraňujou naše potraviny, a teď dobroserové vyrazili se zbraněma, s omezením. Myslím, že Češi si bouchačky vzít nenechaj. Ještě jeden vstup jsem udělal, vždycky tam zůstane něco neskutečnýho, neskutečnýho! V novinách psali, že tramvaje, který se jmenujou Škoda 15T32, že jich Praha zaplatila za několik miliard 26 a jenom pět z nich nemá závadu! Z 26 dodanejch tramvají jenom pět jezdí!!! Tomu se nechce uvěřit. Jaká je asi výstupní kontrola ve Škodě? A co přijímací technik na radnici, viděl to? Zastavuje se úplně nad tím rozum. Tak to uvidíte, když se budete dívat na Klímu, tak tyhle bláboly já tam vyprávím.

 

HUDBA Z PRDELE!

Jel jsem do studia do rádia a cestou slyším hudbu už z dáli, a vidím černý džípy, Rádio Kiss, já je zažil už před lety, krásný holky, Rádio Kiss hrajou, ukazujou se blondýny s minisukněma. Tvářily se tenkrát nafoukaný. Chladil pro to měl nádhernej výraz: naprcaný bělice. Pyšný, nafoukaný, hrály hudbu, Rádio Kiss abychom poslouchali. Přišlo mi to tenkrát divný, protože ani auto nebylo jejich, kdo ví, jestli ty minisukně byly jejich. Tak na co se naparovaly? Tady zase stály na Zborovský, dvě rozdávaly něco do aut a tvářily se mile. A krásná blondýna u auta, ta pouštěla tu hudbu. Byla tam fronta a moje fronta se zastavila těsně u ní, tak jí říkám: „Co to hraješ za píčovinu? Takováhle hnusná muzika! Jdi s těma černouškama do prdele! Rapuje, blbec, melodii to nemá, kretén! Jděte do hajzlu, jděte do hajzlu, celej Kiss do prdele s takovouhle muzikou!“ Koukala na mě, nejdřív vyvalila oči, co si to dovoluju, šoféři se smáli, ona potom se usmála a pravděpodobně mi v duchu dala za pravdu.

 

HOVNO DOVOLENÁ! OPERACE!

Teď, když často volám kamarádům, tak je absurdní, ale nechci naladit tenhleten deníček hodně do smutna, když už několik kamarádů… Tonda Kny, volám Tondovi, slavnýmu manažerovi skupiny Fešáci a Tonda Kny říká: „Hele, já tady teď tejden nebudu.“ Pak jsem volal jednomu technikovi, ten říkal taky: „Přijdu se ti podívat na počítač, já tady teď tejden nebudu.“ A já, protože celej život někdo říká, že tady nebude, tak máte pocit, že bude mít dovolenou. Že jede do Řecka, nebo do Chorvatska. Hovno! Jdou na operaci, choděj na operace! To je novinka, to tady předtím vůbec nebylo. Jiná doba. Už dovolená ne, ale na operaci. Takže nic veselého.

 

BOŽSKÝ JAZZZ

Ale co mě potěšilo, poslouchal jsem Jazzový podvečer na Vltavě, a Ondřej Konrád, já ho neznám, pouštěl tak nádhernou muziku, že jsem mu poslal mail a napsal jsem mu: „Ondřeji, co to bylo za nádhernou muziku?“ To jsem zvědavej. Když mi to napíše, vykecám vám to. Boží hudba, jazz.