4. května 2012 GOETHE – TOY TOY – ŠMOLDAS

V POSTELI SLAVNĚJŠÍHO KOLEGY!

Vystavoval jsem v Mariánských Lázních obrazy. Vernisáž mě překvapila, protože jsem nečekal tak velkou návštěvu. Výstava byla v Goetheově muzeu v Mariánkách, v krásný budově, velmi pěkně zrekonstruovaný. Návštěvníci zaplnili dvě patra, tak mě to potěšilo, že přišli a prohlíželi si moje obrázky. Sice si hovno koupěj, ale to není důležitý. Nejde vždycky jenom o zisk, jde taky o potěšení, které způsobíte svým spolubratrům, kór dnes. Co ale byl velký přínos, z čeho jsem měl velikou radost, že mně pan ředitel ukázal místnosti, kde žil Goethe. To byl kdysi hotel a Goethe si tam pronajal apartmá, tak jsem viděl i ten předpokoj, kde měl svýho sekretáře, potom ten přijímací salón, kde Goethe přijímal návštěvy a kde moudře rozmlouval. Pak i jeho ložnici, kde šukal tu Ulriku, kterou bych vyhlásil za blahoslavenou, protože potěšila starce před smrtí. Musela to bejt vyjimečně inteligentní ženská. Nikoho si do smrti nevzala, nakonec koho po Goetheovi? Hledejte náhradu za geniálního starce! Pořád by svého manžela srovnávala, furt by mu říkala: Tohle by Goethe neudělal, hochu, ……tohle by dělal jinak. To Goethe si čistil zuby až po snídani…... Furt by tyhlety kecy poslouchal, takže dobře, že Ulrika, takhle skvostná žena, zůstala svobodná. Škoda, že ve svým okolí žádnou takovou nenacházím. Ale budete se mnou určitě souhlasit, vy, kteří máte romantickou duši, jak jsem se asi cítil, když jsem si sedal do Goetheova křesla. Sedl jsem si na všechny židle u stolu a teď jsem prožíval takový vzrušení. Taky jsem si lehl do tý jeho postele a říkal jsem si: Tady se to odehrálo! Božský Goethe. Normálně, kdybych přijel do Mariánek, tak by mě nenapadlo, abych se šel podívat, kde Goethe bydlel. Zase jsem byl obohacen, jak říká Novotný: Jsme sběratelé zážitků, o krásný zážitek.

RINGO NÁS Z TÝ ŠLAMASTIKY VYTÁHNE!

Když jsem přijel z výstavy, tak jsem si samozřejmě pustil detektivku, kterou jsem si nahrál den předtím. Jako vždy jsem u ní usnul. Ve 12 mě probudil známý hlas, zvláštní, jak i v podvědomí člověk pozná, kdo mluví. Tak jsem se probral a vidím na obrazovce Kocáb ve Čtyřiadvacítce mluví o připravovaném CD, o našem projektu. Říkal, že bude 5 koncertů. Jeden bude v Bratislavě, čtyři budou v Čechách a na Moravě ve velkejch halách. Znova opakoval, jak jsou s Pavlíčkem nejistý. Jak nevědí, jak jim to půjde po 20 letech, jak si s tou časovou prolukou poraděj. Kór, když se od toho tak hodně očekává, když se dá jedna z nejlepších kapel, jaký tady byly, znovu dohromady, co po 22 letech dokáže. Redaktor se ho taky ptal na texty a Kocáb říkal: „To je druhá velká bolest a velká neznámá, my nevíme, co. Já jsem sice na svým samostatným CD měl politický texty a angažoval jsem se, ale Pavlíček nechce o politice ani slyšet. Tak jsme se dohodli a nabídli jsme texty Františku Ringo Čechovi a doufáme, že on nás z tý šlamastiky vytáhne.“ To mě vytočilo. Padla na mě hrůza z tý zodpovědnosti, že jsem ještě v noci,….. považte, vytáhl ty texty pro Pražskej výběr a hned jsem začal opravovat a hrabat se v nich. A jak jsem byl v tom stresu, tak jsem připsal text. Jak víte, já píšu načisto, já nepřepisuju. Napsal jsem text, kterej se jmenuje Moje dívka TOY TOY. Zpívá se tam: Moje dívka TOY TOY, miluje mě oj-oj. No…Puškinovskej verš to zrovna není, ale co chcete v jednu v noci! Taky jsem hned udělal opravu v textu Český knedlík – Tschechische Dumpling. Když dovolíte, tak zacituju. Řekl jsem klukům, že se taky musíme trochu sami připomenout lidem, že existujeme. Je dobrý udělat sám sobě reklamu, tak jsem nás všechny hned nacpal do verše. Budu citovat:

Knedlíku Husa,

knedlíku Žižky,

knedlíku Komenskýho,

knedlíku Zátopka na věky prvního,

knedlíku Kryla,

knedlíku Havla,

knedlíku Karla, v pořadí IV.,

knedlíku KOCÁBA, RINGA I PAVLÍČKA…

umí tě uvařit jen česká matička.

Houskový knedlíku, miláčku můj…….

Co tomu říkáte? Ještě musím někam nacpat Viléma Čoka! Fakt je, že jak mě ten Kocáb vyděsil přesunem textové zodpovědnosti na mě, tak to mně teda dal. Dneska s nima mám schůzku na Anenským náměstí, předám jim ty texty oběma, Kocábovi i Pavlíčkovi, a děj se vůle Páně.

NA LESBOS A MYDLIT JE LEZBY HLAVA NEHLAVA!

Taky mi napsal Statis, už jsem to inzeroval minule a odpověděl jsem mu na jeho krásnej mail. Píšu, že nemůžu s nima být na Lesbu 14 dní, to je na mě dlouhá doba, já bych nevydržel 14 dní z domova. Ale náhodou mám skvělou a pravdivou výmluvu, protože mám v té době dvě vystoupení s divadlem, takže mi vyšel z nabídky jeden tejden a kamarádka by mi sehnala letenku, takže bych přiletěl za nimi později. Píšu mu:

Ušlechtilý Řeku, příteli můj dobrý, chtěl bych tě ještě naposledy varovat. Dobře si přečti, co ti píšu, zvaž to a znovu mě pozvi, až si to přečteš. A teď jsem seřadil negativa. Tak poslouchej, Statisi.

NEGATIVA:

• Vstávám v půl páté ráno a už píšu.
• K tomu chrápu a nikdo mě nesnese v pokoji.
• Potřebuju klimatizaci, protože jsem kardiak.
• Dopoledne vydržím u moře hodinu a zase jdu psát až do oběda.
• Po obědě spím, což Ty asi též.
• Odpoledne vydržím u moře opět asi hodinu a zase jdu psát až do večeře.
• V moři pouze stojím, nesnáším hloubku, přestože jsem plavec.
• Mám ošklivý zvyk číst všem, které potkám, co jsem ten den napsal a válím se u toho smíchu.
• Pokud není v televizi fotbal, pozor,…. Gudjoansen hraje za Atheny, to by sa mi velmi páčilo, a přesto, i když hraje Gudjoansen, usínám už v polovině druhého poločasu.
• Pokud není ve společnosti krásná mrcha, o kterou lze usilovat, usínám opět kolem 9 hodiny večer, a to i když jsem ožralý.
• Když mě mrcha odmítne, budu nasraný do konce pobytu a budu ji urážet přede všemi. Samozřejmě mimo společné chvíle, Statisi, s Tebou.
• Jestli potkám toho, kdo šuká Zeťovou, zabiju ho!
• Nesnáším legraci a nechci mimo Tebe a krásné mrchy vůbec s nikým mluvit.
• Budou Ti říkat: My jsme se na Ringa těšili, že tu s námi bude, ale netušili jsme, jakej to je nespolečenskej čurák.

Tak to jsou, Statisi, negativa. Ale, povzbudím Tě, jsou taky pozitiva. Ale jak dumám….pozitivum je jenom jedno.

POZITIVUM:

Statisi, miluju Řecko, miluju Řeky, miluju Řekyně a dokonce i Marthu a Tenu Elefteriadu.

OLGA MÁ V PRAZE ULICI, ALE NE LEVÉ OKO!

Když to četla moje hospodyně Ivanka, tak se zamyslela a říkala: „Pane Čech, vy máte kliku, že jste se chytl toho Novotnýho, že cestujete s tím Novotným spolu, každá jiná ženská by vás zabila, když máte takovýhle zvyky.“ Proto jsem osamělý běžec. Ale není to zas tak špatný. Pravda, někdy na vás padne mírný smutek a pocit samoty…. určitého odtržení od života, ale ten smutek trvá pouze ty 4 kroky, než si zapnete televizi.

Pozvali mě na otevření ulice Olgy Havlové. Zve mě Bára Štěpánová, která u mě hrála strašně let a natočila se mnou Praprapra, nezapomenutelná Libuše, už u mě v divadle není. Nechtělo se mi tam, protože už jsem proflákl na internetu ten portrét Václava Havla, kde jsem zamaloval Olze to levé oko. Říkal jsem si, že to je zřejmě léčka, že tam krásně můžu dostat od jejích přátel do držky. Takže jsem tam nešel. Uvědomuju si, že vám pořád dlužím tu kolonku ,,Václav Havel a já,, když, tak mi to připomeňte mailem, abych to napsal, abyste si mohli přečíst, proč jsem jí vlastně to oko zamaloval. Žádná senzace to sice není, ale je to zajímavý a potěší vás, že i malý český rocker dokáže potrestat první dámu.

ŠMOLDAS POMALÝ, ALE SKVĚLÝ!

Vystoupil jsem v Žatci v divadle. Společně se Šmoldasem. Je to skvělej chlap a dobrý partner na jevišti. Na můj vkus je trochu pomalý, ale vždycky z něj nakonec vyleze krásná pointa! Já do Žatce rád jezdím. Hrál jsme tam se Semaforem, se Schelingerem, se Sodomou, s Helekalem, s Karlem Černochem…atd. Je to zvláštní, když jezdíte po kulturních domech, divadlech a všude jste mockrát byl. Je to zvláštní pocit ale moc povzbudivej není.

A máme tu kalendář. Jo! Ještě vám dlužím tu Rosamundu Pilcher. Vydržte soudruzi! Shromažďuju názvy jejích děl. To bude počteníčko. Počkejte. Jsme už v květnu.

DARJO! NEVRACEJ SE!

Před 305 lety vznikl spojením království Skotska a Anglie nový státní útvar království Velká Británie. Bože, chraň královnu a tuhle božskou zemi. Snad vyřešej tyhle problémy, který trápěj Evropu, jako první. Já jsem velkej britofil. Dnes zrovna běží Vraždy v Midsomeru, můj oblíbený seriál, budu se koukat. Jak říká moje kamarádka, která si vzala nějakýho anglickýho lorda a opravuje s ním kostely, tak mi napsala: Tohle není Anglie, Ringo, kterou miluješ, ta už je jiná. Ta tvoje vysněná, už neexistuje! Přesto si myslím, jestli mě čtete, paní Klimentová, řekněte Darje: Nevracet se! Sem jenom na návštěvu. Na skok, potěšit se, zajít mezi lidi, nasrat se, Češi vás naserou během čtvrt hodiny a hupky… hupky zpátky do Británie. Škoda, že se železná opona nerozhrnula dřív. Asi bych chtěl žít v Anglii.

TÁTA JE HODNEJ! DO HLAVY NÉ!

Před 160 lety se narodila americká pistolnice Calamity Jane. Zemřela v roce 1903. Já o ní mluvím v deníčku jen proto, že Ivan Mládek nazval Lenku Šindelářovou, vynikající komičku, právě ,,Calamity Jane,,. Vy ji budete znát, protože je ozdobou každýho jeho programu. Hostovala samozřejmě taky u mě v divadle a vytvořila nezapomenutelnou roli manželky Praotce Čecha v seriálu Praprapra. A Lenka mi řekla: „Ringo, ty jsi první, kdo mě donutil na jevišti promluvit.“ Lenka Šindelářová nikdy nikde nemluvila, jen dělá veselé grimasy, ale ty jsou teda božský. U mě v divadle na mé přání mluvila a v seriálu taky. Říká sice jen dvě věty, protože ona stále spí. Kdo jste to viděli, vybavte si to: ona je v takovým pojízdným křesle, rodina ji vozí všude s sebou, přestože ona vůbec nemluví, pořád spí….. Říká jen dvě věty: Do hlavy ne! a Táta je hodnej. To mně přišlo legrační. V mládí ji asi mlátili do hlavy a Praotec Čech je hodnej. Nechaj ji spát, Praotec Čech říká: Nechte mámu spát. Lenka Šindelářová, vynikající ženská. V 60 letech vystudovala vysokou školu. Je pozoruhodná.

ELVISOVI ŠVAGŘI

Před 45 lety se americký zpěvák Elvis Presley oženil s Priscillou Anne Beaulieuovou. Všichni ji známe ze seriálu Dallas. Priscilla je pravda, velmi krásná, ale jestli božský Elvis udělal dobře? No, asi jo, bylo to manželství jako každý jiný. Vybydlelo se za tři roky. Elvis hledal útěchu v náručí jiných žen a Priscilla, jak víme, u manželek slavných osobností, jsou to jen mé dohady, pravděpodobně hledala útěchu u podkoního, u svého cvičitele gymnastiky, u kulturisty, u zahradníka, u závozníka fekálního vozu. U těch, ke kterým si choděj manželky slavných lidí pro nevěru. Proboha, doufám, že nemluvím z vlastní zkušenosti, aspoň nic takovýho na Magdu neprasklo. Ale stejně myslím, že ti, kdo mi nasadili mnohonásobné parohy, nebudou o moc lepší.

PLEŠATÁ ZPĚVAČKA SLAVÍ!

70. narozeniny oslaví skladatel, kytarista a zpěvák Petr Janda. Já, kterej se celej život plešatý zpěvačce posmívám a urážím ji a zesměšňuju ji, tak musím říct, že to je jenom propaganda a nikdy jsem to nemyslel vážně,… to je konkurenční boj. Velmi si Petra Jandy vážím a musím říct, že málokdo udělal pro českou muziku tolik jako on! Je to sekáč. Kdyby neměl tu slabost, že se furt musí ženit, furt má novou manželku a nový miminka, za což se mu dostane také zasloužené odměny s podkoním, s cvičitelem tělocviku… Dokonce mu jedna z žen utekla, myslím, s plošinářem. Ale zřejmě to snáší dobře. Můžeme mu držet palec, aby před smrtí nezažil zase nějakou hrůzu. Říká se tomu lehtání draka!

ČR – ZEMĚ TISÍCŮ AL CAPONŮ!

Před 80 lety si americký gangster Al Capone začal odpykávat ve věznici v Atlantě 11letý trest za daňové úniky. Al Capone se narodil v nesprávný čas na nesprávném místě. Kdyby žil u nás v lidově demokratické tržní ekonomice, tak nejen, že by nešel do vězení, ale ještě by svůj majetek mnohonásobně zvětšil. Nepodařilo by se u nás Al Caponeho usvědčit. No, měl smůlu. Špatná země, špatná doba, jak říkám.

A PAK, ŽE JSME RASISTI!

Před 15 lety byl blahořečen první Romský Cikán. Španělský koňský handlíř Zeferino Jiménez Malla byl zavražděn v roce 1936, když se pokusil zabránit odvlečení místního faráře skupinou milicionářů. Vidíte, a pak že je nějaká diskriminace. Hovno! Zeferino Jiménez Malla je blahořečenej a já z toho mám radost, protože nikdo jim nechce ubližovat, ale ať nás neserou.

BOŽSKÁ INNA!

60. narozeniny oslaví herečka a podnikatelka Andrea Čunderlíková. Božská Ina z Nemocnice na kraji města. Moje Andrejka! Hrála u mě skoro 15 let. Ona se mnou založila moje divadlo. Společně s Jirákem a s Helenou Růžičkovou. Byla tak milá, Andreu mám velmi rád, je to prostě skvělá ženská. Včas se chytla dobré práce, opustila nejistou hereckou dráhu, protože věděla, že krása není věčná. Nedávno jsem ji viděl, pěkná je furt, to vám řeknu. Vzpomeňte si na Andreu, i když na jevišti už ji zřejmě neuvidíte.

NA PLICKU NIKDO NEMÁ!

Před 25 lety zemřel fotograf, etnograf a muzikolog Karel Plicka. Jeden ze zakladatelů AMU. Musím říct, že Plicku miluju. Jeho kniha o Praze je pro mě předlohou k mým obrazům. Jestliže maluju Prahu, jakože ano, tak podle Plicky. Kolikrát jsem si říkal, že půjdu a vyfotím si něco jinýho, abych měl nějakej novej nezvyklej pohled na Prahu. Nevyvedlo se, vždycky jsem znovu zkonstatoval, že nikdo ji nevyfotil líp než Plicka. Všechno, co je na Praze krásnýho, najdete v jeho knize o Praze.

JÁ JI ŠUKAL…A JÁ TAKY….JÁ TAKY…..JÁ TAKY…

Před 5 lety byl prezidentem Francie zvolen Nicolas Sarkozy. Včera jsme o něm mluvili, když jsem jel ze Žatce. On si vzal nádhernou francouzskou modelku – krásnou missku. Všichni jsme ji viděli. Její jméno není důležitý, ….jel jsem s Michalem Hrzánem, mým dlouholetým přítelem a manažerem mnoha umělců, velmi zkušeným člověkem v branži. Říkám: „Člověče, je to stejně legrační, protože tu jeho manželku, (bez záruky) , šukali Rolling Stones, myslím, že Sex Pistols, a možná deep Purpla…byla hodně žádaná, prošla mnoha ,,rukama,,. Představ si, Michale…ten nešťastnej Sarkozy když jde s prvním dámou Francie někam do společnosti a teď tam jsou různý lidi, hodně lidí. A teď ji viděj a někdo říká: Hele, tamhletu jsem šukal. Já taky! Kluci, já jsem ji taky šukal! Támhle ta? Já taky kluci! Ta hanba! Má to Sarkozy zapotřebí?“ Michal mi říká: „Ty vole, vybav si ho. Jemu musí být jedno, kdo ji šukal. Normálně, kdyby nebyl Sarkozy prezidentem Francie, tak by takhle krásnou ženskou nikdy neměl. Podívej se na něj, vždyť on vypadá jak Louis de Funés.“ To není urážka, já mám Funése rád, to je jen konstatování.

A na závěr zase něco veselého. Tohle je od Petra Novotného. Píše mi: „Ringo, opsal jsem to dnes ze stránek Mirka Macka.“ Je to fór, který nepředstavuje zrovna moje politický názory, já si myslím leccos o současné situaci, vy nakonec víte co, ale je velmi vtipnej. Takže s ním skončíme.

- Jamesi, co je to tam venku za hluk?

- Stávka prostitutek, Sire.

- Jamesi, to tak málo vydělávají?

- Ne, Sire, vydělávají si nad poměry.

- Well, tak proč potom stávkují?

- Jsou to kurvy, Sire.