22. srpna 2012 PUSSY RIOT – H.RŮŽIČKOVÁ - ELVIS
Vystupoval jsem ve Slatině nad Zdobnicí. Sám voják v poli. Byl hezkej den. Já mám rád vystoupení, kde jsem sám. Jednak, že na mě nikdo nemluví, jednak nikoho nevidím kromě mých milých diváků, kteří si za to zaplatili a nemusím poslouchat, co bylo včera v televizi, komentáře k programům a novinky ze světa umění. Proto mám tak rád vystupování sólo. Miluju svoje herce, jinak bych s nima nehrál, kdybych je neměl rád, ale kdyby tak mohli bejt hluchoněmí, aspoň přechodně, ale nejde to.
K té Slatině nad Zdobnicí: vyšel krásně den, lidí přišlo hodně, je vidět, že ve Slatině jsou připravení na akce tohohle typu, protože viděl jsem poprvé dokonale přenosné jeviště. Velkej vůz na čtyřech gumovejch kolech, kterej se dá zapřáhnout za traktor, a na tom voze je dost místa pro kapelu asi tak osmi, desetičlennou. Je dost prostornej. Jsou tam místa pro odposlechy, reproduktory po straně. Má to přídavný schůdky. Jestli si to nevyvinuli, jestli si to půjčili, tak někdo vyvinul nádhernej vůz, mobilní umělecký žebřiňák, kterej se dá postavit všude, kde je elektrika. Přivede se elektrika a show může začít. Já mám vlastně něco podobnýho, mám jeklovou konstrukci, na kterou navěsím závěsný kulisy podle hry a můžeme hrát v podstatě všude. Na fotbalovým hřišti, v tělocvičně, všude, kde se vejde ta jeklová kontrukce, můžeme hrát. Tady vymysleli krásnou věc, jestli si to půjčujou vesnice? To je víceúčelový, já bejt starostou, tak bych řekl, ať mi na to přidaj, aby to mohlo jezdit z vesnice do vesnice. Asi to tak je. Vystoupení bylo skvělý. Tleskali mi a byli dobrý. Byla to hodně lidová zábava a já, když vidím, že je zábava hodně lidová, tak přitlačím. Protože škála tvrdosti mého programu je prakticky od nuly, tj. od dětského představení, až po číslo 10, kdy tam jsou vlastně jenom slova hovno, prdel, píča, nasrat atd. skoro nic jiného! Ale co naděláte! Divák je pánem! Můžu říct, že většinou volím program číslo 7, a když je velkej úspěch, tak přidám do tvrdosti 8. Desítku jsem ještě nehrál. Pak mi to bylo líto, jestli si vzpomínáte, že za mnou po představení divadelní hry Ringova škola života a sexu přišel primátor Karlových Varů a říká: „Pane Čech, vy jste pořád vyhrožoval, že to bude hrozný, a my jsme se strašně těšili, že to bude hrozný, a ono to hrozný nebylo.“ Tak mě to mrzelo, že jsem ve Varech nenasadil desítku. To by pan primátor koukal, kam až dokáže schopný umělec zajít! Ze Slatiny jsem odjížděl v dobrý náladě, mimoto, že jsem tam naletěl nějakýmu volovi. Přišel takovej debil na začátku. Já nedávám pozor, všichni na vás mluví…zdravím se s pořadatelem a s vedením obce. Přišel tam takovej trouba, předstíral, že má zájem o představení Dívčí války. Tak já, jak jsem byl roztržitej, tak jsem se mu věnoval asi čtvrt hodiny, dal jsem mu spojení, plakát… Normální blbec, kterej si přišel pro podpis, a já mu naletěl….vopruz, a dokonce ani nezůstal na představení. Podepsal jsem se mu. Pak jsem si říkal, že já nejsem pozornější, abych takovýhle lidi nakopal do prdele. Lháři! Lidé jsou různí.
VORLÍČEK A FLUKTUANT NOVOTNÝ
Přišel režisér Vorlíček, měli jsme spolu sezení. Měl už v hlavě srovnanej nápad na film. Nápad na film je geniální, ale je to těžký. Tak jsme seděli, radili jsme se o postavách. Už o tom píšu podruhý, ale nechci psát téma, protože téma se dá ukrást. Já jsem si dokonce rozšířenej námět na Čechy krásné, Čechy mé, ten seriál, to pokračování Prapra, nechal ochránit u Dilie, protože tohle je národ zlodějů a kradení je velmi módní. Kradlo se vždycky, ale určitá právní ochrana… Myslím, že Vorlíček si námět zatím neochraňoval, ale ten námět je skvělej, už jsme o tom spolu mluvili. Psaní s kamarádem je vždycky takový, že se 50 % radí a dělaj poznámky a pracuje a 50 % se kecaj kraviny a co kdo kde a s kým. My toho hodně víme, hodně jsme zažili, takže máme na co vzpomínat, a dokonce mohu říct k mé potěše, vzhledem k příkladu jeho věku, se máme i na co těšit. Udělali jsme si prču, volali jsme Petrovi Novotnýmu, kterej to naštěstí zvedl. A já mu říkám: „Petře, kde jsi? Tady máme první pracovní schůzku nad novým filmem s Vaškem Vorlíčkem a ty nepřijdeš. Takovouhle ostudu mi uděláš. Já mu tady vykládám, jakej seš profesionál, jak jsi dochvilnej a pilnej a hovno. Ty nepřijdeš na první schůzku. Co si ten Vašek o tobě bude myslet? My tady sedíme, Péťo, a dřeme jako koně na tebe. My pracujem a ty dostaneš rovnej díl jako my dva.“ Tomu jsme se s Vaškem smáli, Novotný taky, protože věděl, že to je kravina, protože jsem ho nepozval na žádnou schůzku. Vorlíček mě totiž překvapil, zavolal mi a hned přijel. Nestačil jsem Petra přivolat. Bylo ale vidět, že mu to v hlavě přece jenom leží, protože mi pak volal a říkal mi: „Jak to bude vlastně s tím Vorlíčkem?“ Říkám: „Vždycky si řekneme, kdy budeme psát, já ti zavolám, nebo Vašek, a sejdeme se u mě a budeme na tom pracovat, už brzo.“ Protože Vorlíček je pilnej. Říkal: „Kluci, já to všechno napíšu na papír, přivezu vám to a vy k tomu připíšete svoje glosy, poznámky atd.“ To je smysluplná práce, to mám rád. Ještě jsme trochu pokecali o ženách a rozloučili jsme se.
ŠKODA RÁNY, KTERÁ PADNE VEDLE!
Kdo mi nevolal, jako můj kamarád Zdeněk Hájek, spolužák z národní školy, o něm píšu v knize Generace Beatles. Když jsme byli na národní škole, tak nás pan profesor Machala mlátil v kabinetu příložníkem. Když jsme zlobili, tak jsme od něj dostali. Museli jsme si v kabinetu sundat kalhoty a pan profesor Machala nám každýmu dal dvě tři slušný rány příložníkem. Dneska, když si na to vzpomenu, tak jsem na to pyšnej, takovou radost mi to dělá, že jsem byl bit s takovýmhle sekáčem jako je Zdeněk Hájek, dnes je profesor na komplikovaný porodnictví. Myslím, že dokonce operujou plod v břiše, jestli je to vůbec možný. Neumím si představit, čím tam strkaj ten skalpel, jestli pipinou, nebo prdelí… Neptal jsem se ho, přivedl kamaráda, taky gynekologa, primáře jihlavský gynekologie.
ZVÍŘÁTKA OBDIVUJÍ JIHLAVU
Projevil zájem o Píču, tak to mě potěšilo. Říkal jsem mu: „Pane doktore, vy jich nevidíte za den dost? Tak ještě chcete jednu na zeď?“ Vybral si ji a vybral si i Zvířátka ji hledají, protože ten obraz vynikne zvlášť, když je stereo. Na jedný straně je Zvířátka ji obdivují, na druhý Zvířátka ji hledají. Tak jsme pokecali, přivezli mi kluci dárkem knížku, která se jmenuje Moderní porodnictví, Aleš Roztočil a kolektiv. Čili Aleš Roztočil a můj přítel a spolužák Zdeněk Hájek napsali tuhle knížku. Napsali mi tam věnování. Já jsem ji tady nechal na stole, když se přišel můj syn s Míšou, mojí snachou, koupat, tak v tom zalistovali. Můj syn říkal: „Tati, co to tady máš za knihu? Vždyť přestaneš mít úplně chuť na sex.“ Protože tam jsou obrázky těch komplikovanejch těhotenství, jak kde je plod otočenej, tu vystrkuje nohu, tu vystrkuje hlavu. Prostě odborné obrázky. Nic pro čuníka. Člověku, který je chtivý se tomu oboru gynekologickýmu amatérsky věnovat, to trošku bere chuť. Tak tady to je. Budu to používat jako terapii pro kance, který si nebudou vědět rady se svojí energií a budou chtít pomoct, tak jim tu knihu půjčím a přejde je to trošku, ta chuť na sex.
BOŽSKÝ RINGO.
Odešli a přišel Franta Polák. Všimněte se, jak se u mě střídají pilný lidi. Franta Polák minulej tejden říkal, že si to připraví a přijde. A kupodivu si to připravil a přišel, měl už scénář připravenej do velkejch detailů. Bude se mnou točit medailon, kterej, jak jistě víte, jak jsem byl předeslal, se bude jmenovat Božský Ringo. Přišel a už mi říkal, jaký sekvence budeme točit, kolik toho je. Pochválil mě, že toho mám na pořad hodně. Říkal: „Člověče, jak tys to mohl všechno za život stihnout?“ No, stihnout, ještě něco doháním. Těším se na to, příští týden začínám točit. Dozvíte se to všechno. Budou točit u mě, protože jak víte, já nerad vycházím ze svého domu. Prakticky nevycházím vůbec, i věci točím tady, pokud nejde o studiovou práci. Takže Franta Polák příští týden začne točit, je to mimochodem Televize Barrandov.
BOŽSKÁ HELENKA!
Našel jsem do programu o Heleně Růžičkový tu slavnou nahrávku Loupežníků na Chlumu z táborskýho divadla, kterou jsme před 25 lety nahráli. Je to jedinej záznam Heleny Růžičkový v mým divadle v takhle velkým rozsahu. Je to prakticky natočená skoro celá hra, pro mě má obrovskou cenu, takže jsem ji dal k dispozici Český televizi. Včera mi volali. Měl jsem strašnej strach o tu kazetu, byla to ještě kazeta, nebylo to ještě DVD. Tak mi volali, že to úspěšně přepsali, že mi vrátí i tu kazetu, i to DVD. Tak se na to těším, až si to po těch 25 letech pustím s mrtvou Helenou Růžičkovou jako Statečnou Bibiánou a s jejím mrtvým synem Jirkou jako Kustem, vůdcem loupežníků na Chlumu. Budu smutnej. Budu smutnej, až to uvidím, ale určitě to bude krásný.
PUSŤTE SESTRY DOMŮ!
Najednou telefon a volá Kocáb. Říká: „Prosím tě, neměli bysme reagovat na ty Pussy Riot? To je taková křivda. Pojď, Ringo, udělej rychle text, já to zhudebním a vyletíme s tím do éteru a bude mazec.“ Já jsem zchladil jeho nadšení. Říkám: „Michale, vidím, že v tobě přežívá ten havlovský idealismus. Hned budeme bojovat za děvčata Pussy Riot!“ Nechci vás hned nasrat, moji milí čtenáři, ale já to vidím tak, že rozjívený Pussy Riot šly do ruskýho pravoslavnýho kostela a začly tam dělat bordel. Představte si, že by tři muzikantky v kuklách přišly do chrámu sv. Víta a začnou tam dělat bordel a budou tam zpívat písničky proti Nečasovi, nebo proti Klausovi. Tak je vyhoděj taky. Nevím, jestli jim věřící dali do držky, nebo jim chtěli dát do držky. Je to výtržnictví. Já jsem sledoval tu kauzu, já tohle moc nebaštím, vysvětlím posléze proč. Trest je samozřejmě neúměrný. Ony měly dostat po 2 měsících za výtržnictví, nebo vysoký pokuty, nebo je měli vykopat. Takhle jim zajistili neskutečně krásnej život. Ty holky nebudou pravděpodobně sedět dva roky, protesty světových Kocábů, zaplaťpánbůh, já se nechci rouhat, je dobře, že takoví Kocábové jsou, že se zastávaj lidí v báni. Mě ale nezískal do toho tandemu bojovníků za svobodu Pussy Riot. Holky vyjdou, budou slavný, pojedou na Západ, budou všude mít velký koncerty, dostanou velký peníze, budou mít nastartováno ke krásnýmu životu, pokud si to samy nezeserou svými charaktery. Málokterý rocker totiž použil svého bohatství ke zlepšení svého života. Málokdo je Jagger nebo Beatles, aby žili kultivovaně jako vzdělaný lidi. Každej jsme jinej. Pussy Riot čeká nádhernej život, takže nevím, proč bych měl ještě psát písničku. Navíc, co je mi na tom odporný, to jsem Kocábovi řek: Mně jsou tyhle akce, kdy se člověk snaží přiživit na jakýkoliv novince, z duše odporný. Hned jsem slyšel v duchu písničku… Dobrý den, majore Gagarine, tak jsme se přece jen dočkali. Celý svět připil vám rudým vínem, my jsme vám zezdola mávali. Gustav Brom, můj milej Gustav, ujela mu noha. Hned druhej den už byli ve studiu a lezli do prdele bolšánovi i Gagarinovi.
VRAŤTE DÍTĚ SOUDRUŽCE ŽLUDKINOVÉ!
Pak jsem si vybavil Vraťte dítě matce, progresivní píseň. Žlutkinové odvezl manžel do Ameriky dítě, starší si budou pamatovat. Soudružka Žlutkinová proklínala amerického imperialistu. Chodily tady průvody: Vraťte dítě matce! Vraťte dítě matce. Nakonec komunista dal devizovej příslib soudružce Žlutkinový, aby jela dítě vybojovat, a ona tam jela a už tam zůstala. Už se nevrátila bolšánovi do lágru.
VY JSTE NÁŠ STATEČNÝ KAPITÁN…..
Potom Pepa Laufr, myslím že si hojil nějaký ideologický průser… statečný kapitán Minařík, dodnes si z něho děláme prdel, když Pepu vidíme začneme to zpívat a Laufr zuří!Taky vlezdoprdelismus maximálního zrna.
Poslední výkřik byl, když přijel Bush, nebo kdo to byl, jak Vyčítal s Parkanovou zpívali pozdravnou píseň. To jediný bych vzal na milost, protože Vyčítal je fanatický milovník Ameriky, ten určitě nehledal nějaký zištný cíl, zpíval ze srdce. Ať to je vyzpíváno ze srdce, nebo z prdele, já to nemám rád. Kocáb říkal: „Já to chápu, že se ti do toho nechce.“ Já jsem říkal: „Já bych navíc udělal spíš takovou frašku, že bych ty děvčátka spíš urazil.“ Udělal bych takovou pasáž, jak ji šukal její manžel, existuje s nima takovej klip, asi 2 hodiny před porodem. Velmi atraktivní. ( Hned jsem dostal v duchu nápad na text, jak při vášnivém análním styku přes plodovou stěnu vypíchne údem svému dítěti oko a vyrazí zoubek! ) Zavolám Zdeňka a zeptám se, zda to vůbec je technicky možné? I když sovětské péro je sovětské péro! Děvčata vědí, jak na sebe upoutat pozornost. Hlavně jsem se ptal Kocába, co bude s naším CD, na který jsem se připravil a na který jsem jim napsal texty. Prý příští rok bude CD, říkal Kocáb. Já na to: „Kocábe, já tady taky za rok nemusím bejt. Co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek.“ To říkala moje maminka.
P.S. Promiňte mi moji upřímnost…víte, že jsem povrchní člověk a trochu snob, ty Pussy Riot nejsou vůbec hezký, ani ta s tím análním sexem. Jo, kdyby šlo o Zeťovou, tak bych vyrazil do ulic hned s transparentem a řetězy, ale tohle nechám Paul Mc. Cartneymu a Kocábovi!
STATIS – ŘECKO A JÁ.
Po Kocábovi volal můj přítel Statis Prusalis, ušlechtilý Řek, který prochází celýma mýma webovkama jako zlatá nit. Volal a říká: „Ringo, musíš do Řecka. Pojedeme teď do Řecka. Já to zařídím, přijedeš ke mně na zámek, tam necháš auto a pojedeme do severního Řecka, budeme bydlet v krásným hotelu, každej večer budeme jíst skvělý řecký jídlo. Hubnout budeme až potom, až se vrátíme.“ Tak jsem řekl: „Statisi, ano, pojedu, mám tam zrovna volno, ale ne na 14 dní. Já nemůžu odjet na 14 dní.“ Tak jsme se dohadovali, že to zkrátíme, doteď mi nevolal, tak zřejmě shání termín. Chtěl bych s ním do Řecka. Není nic krásnějšího, než jet do Řecka s někým, kdo je Řek a kdo ti dá nahlídnout do duší a srdcí místních lidí tak, jak bys normálně nemohl. A taky bych se jich mohl zeptat na leccos. Tak pojedu a napíšu o tom celou novelu Se Statisem do Řecka. Takže Rudej baron na mě nezapomněl. Dostal ode mě prcunk, protože nečte poctivě deníček, protože se mě ptal, jestli jsem si všiml, že mi vysadil strom, že mám olivu, která nese moje jméno. Je to mezi olivou Bushe a Fidela Castra, nebo nevím, v jaký jsem společnosti. Měl jsem z toho radost. Dokonce mi Statis sežral malou lež, že jsem si to místo vygoogloval podle souřadnic, který mi dal. Já, kterej neumím pustit ani google, natož aby si zařadil souřadnice. Ale skvělej člověk, rád s ním pojedu. Dozvíte se všechny podrobnosti z naší cesty, dojde-li k ní.
MADĚRIČ KOMIK BOŽÍ!
Dneska mám zkoušku s Mojdou, v 11.30 v Redutě. Mojda Maděrič přijde a bude zkoušet Vojena a Častavu a Martinák Bivoje. Dlouho jsem se na zkoušku tak netěšil jako teď. Je to velký oživení souboru, ještě přijde Sandra Pogodová, na tuhle sezónu se opravdu těším. Že mi Martinák udělal velkou radost, že přijal roli Bivoje, to už víte, já mu tam dokonce vrátím scénu Domácnost u Kazi, kdy se oba dva chystají do války. Přemysl povolává Bivoje, Vlasta povolává Kazi. Oni se milujou a do války se jim nechce, loučej se. Drobná legrace ve stylu comedie del art.
ČECHY KRÁSNÉ….ČECHY MÉ….
Píšu pilně pokračování Prapra Čechy krásné, Čechy mé. Pořád vyhrožuju, že to uveřejním, vydržte. Včera mě potěšil moc Michal, říkal: „Tati, já jsem se chtěl připojit na tvý stránky a ukázalo mi to, že je přeplněno. Že není možnej přístup pro velkou účast.“ To jsem se nadmul pýchou. Musím zavolat mýmu webmasterovi Martinovi, ať nám daj větší krabičku, znáte moje technický znalosti, nebo jestli je to vak, nebo je to elektrická skříň? Nebo čip? Budu chtít větší prostor, protože nás přibývá. Zaplaťpánbůh, drazí gardisté.
MEXIKÁNI ŠÍLEJ Z DARII!
Lákal jsem Božskou divu s maminkou na večeři a přišel mail…jsem v Mexiku! Promítám si v hlavě film, jak mexikáni opouštějí svá kukuřičná políčka, odkládají své mačety a klečí zbožně u velkoplošné obrazovky před operou v Mexiko City a šeptají….díky Bože, že jsme ji mohli vidět. Podívat! A ve zdraví nám ji vrátit!
KALENDÁŘ……
MAŠÍNOVÉ
Před rokem zemřel Ctirad Mašín, člen skupiny bratří Mašínů, jež vedla ozbrojený boj proti komunistickému režimu v Československu. Narodil se v roce 1930. Vyšla nádherná kniha o Mašínech, měli byste si ji, idioti, přečíst, než je začnete odsuzovat. Jak by to asi dopadlo s bratry Mašínovými, kdyby se za jakoukoliv cenu se nedostali na Západ? Oni byli v boji. Že zastřelili číhosi dědečka? Dědoušek na ně vytáhl pistoli, a Mašínové byli rychlejší. To nebyli vrazi, jim šlo o život. Doprdele, co vám to furt vysvětluju? Přečtěte si to, nebo napište písemnou práci, jak si myslíte, že by to dopadlo s dvěma mladými vojáky, syny slavnýho hrdiny týhle republiky, legionářskýho generála Mašína, jak by to dopadlo, kdyby je komunisti chytli? Já se tak stydím za Čechy, kteří odsuzujou Mašíny. To už byla válka, to byla jejich válka. Blbci, nepřál bych vám, abyste se někdy ocitli v podobný situaci.
LADY MACBETH
Před 955 lety padl v bitvě u skotského Lumphananu Macbeth, skotský král v letech 1040 až 1057. Narodil se v roce 1005. Macbeth, kterýho spíš proslavila jeho žena Lady Macbeth, která mu nedávala nejlepší rady, jak víme, tak to nevyšlo. Ale protože já mám svoji zkušenost s romanopisci, i s geniálním Shakespearem, tak si říkám, jak to možná bylo ve skutečnosti? Jak to bylo s Macbethem, jeho ženou a anglickým králem, kterýho zavraždil. Chtěl bych jen připomenout Richarda III., který nezavraždil vůbec nikoho, byl to ušlechtilý anglický král, který neměl dokonce ani hrb. Za jeho života se v Anglii nejlépe dýchalo. Anglie byla bezpečná, on měl v zemi pořádek. Přesto pak z něj udělali lotra a vraha a hrb mu nasadili… Román je krásná věc, dobře se čte, ale vždycky je třeba vědět, jak to bylo ve skutečnosti. Nevíme a už se to asi nedozvíme.
NECHCI SE CHLUBIT CIZÍM PÉREM…
Před 110 lety se narodil malíř a spisovatel Adolf Hoffmeister. Zemřel v roce 1973, vrstevník Voskovce a Wericha, výrazná postava první republiky. Já jsem se kamarádil s jeho synem, Martinem Hoffmeisterem, který taky vykazuje talent po otci. Jeden z Hoffmeisterů, myslím jeho brácha, dělá divadelní scénáristiku, navrhuje dekorace. Martin je hoteliér, nepříliš úspěšný, protože se jeho hotel Hoffmeister neustále neůspěšně prodává. Dneska je těžké být hoteliérem, i když jste Hoffmeister. Já ale musím zmínit manželku pana Hoffmeistera, Martinovu maminku…jako už po několikátý, to byla velmi krásná herečka německého divadla v Praze, která mluvila lámanou češtinou, a byla prý nesmírně vtipná. Všichni, kdo k ní chodili, o ní mluvili jako o okouzlující ženský. Ona vždycky říkala: „Já vám to povím, ale nechtěla bych se chlubit cizím pérem.“ To je nádhera, nechlubit se cizím pérem, pamatujte si to, holky. Chlubte se jen svými péry, máteli čím.
ČESKÁ CUKR…MÓC DOBLÁ CUKR..
Před 190 lety se narodil jeden z největších cukrovarnických podnikatelů v Rakousku-Uhersku Hermann Kuffner, zakladatel cukrovaru v Břeclavi. Zemřel v roce 1905. Včera jsem se chytil se synem a se snachou, kteří se dožadovali hnědého cukru. Já jsem jim říkal: „Vy blbouni, proč nepoužijete tenhleten náš čistej krásnej bílej českej řepnej?“ „Ne, tati, seš blbej, to je úplně naopak. Tenhle bílej řepnej se rafinuje, je plnej chemie, je velmi nezdravej, kdežto ten hnědej (předpokládám, že to je třtinovej), ten je velmi zdravej.“ Nevěřím tomu a zůstanu věrnej bílýmu. Nevěřím propagandě Evropské unie, který zřejmě podlehly moje děti, já zůstanu u svýho škodlivýho bílýho cukru.
ELVIS ŠVAGR FIT TRENÉRA!
Před 35 lety zemřel americký zpěvák Elvis Presley, který se narodil v roce 1935. Král rockenrolu. Mohu říct, že nikdy úplně mým favoritem nebyl, já měl radši Haleyho, trošku jinou muziku, i když jeho písnička That’s all right Mama patřila k mým oblíbeným, tak Elvis sám mi k srdci nikdy moc nepřirostl. Ale přiznávám mu prvenství a obdivuju ho. Nešťastně se oženil, jeho manželka Priscilla mu zahnula, jak já říkám, se závozníkem fekálního vozu, se svým cvičitelem z fitness. Ti cvičitelé fitness jsou po ruce a nespokojené manželky plné zneuznání a nepochopení, tak když pak navoněný a umytý fešný cvičitel z fitness, taky to bývají bodyguardi, který jsou po ruce... Pojď, šukej mě překrásný a urostlý debile, Elvis mě nechápe…má jen to svý pitomý zpívání… miluju tě, ty mě pochopíš. Udělej mi to mezi strojem na hýždě a činkou na meniskus! (??? Improvizuju, nikdy jsem ve fitnes nebyl) ) To jsem trochu odbočil.
KDE JSI THIERRY…????
35. narozeniny oslaví francouzský fotbalista Thierry Henry. Viděl jsem program v New Yorku, velmi jsem byl smutnej, ale i měl jsem radost, co velkejch mejch miláčků z Premier League tam odešlo. Thierry Henry hraje fotbal ve Spojenejch státech a ukazovali, jakej dal krásnej gól,…. tak nádhernej! Téměř Slávistickej! Všichni ti Američani kolem na něj koukali, jak je něco takovýho vůbec možný. Mohl hrát v Evropě ještě 5 let. Vyštvali ho. Jak já nenávidím trenéry, jak já mám spadeno na trenéry, na ty šmejdy! Benítez, kterej zničil Liverpool, kterej se odvděčil Šmicerovi za to, že mu daroval vítězství v Lize mistrů, ho dal pryč, vyhodil ho. Šmejdi jsou to. Pak jsem viděl Keegana, Keegan je taky v Ameriky, dal takovýho kňafra, no prostě mistr z anglický ligy. Beckham tam někde hostuje, nebo tam má dovolenou, protože Američani v New Yorku měli velkej transparent a tam bylo napsáno: Kde je Beckham? Drogba víme, Drogba je v Číně. Taky je mi to líto. A pořád uchovávám nahrávku, nahrál jsem si poslední zápas mýho největšího miláčka Ruud van Nistelrooye, podle mě jednoho z nejlepších fotbalistů světa. Malaga hrála s někým a já se na to furt dívám, o poločase tam vstal z lavičky a trenér ho poslal na plac. Hned ve dvou akcích ukázal, jakej je mistr! Nesmažu to, budu se na to koukat pořád. Ruud van Nistelrooy ukončil svoji aktivní činnost. Taková škoda. Zase ti kreténi trenéři, místo aby řekl, hrajte na Nistelrooye, dokud má sílu, změníme herní styl, když máme takovouhle světovou hvězdu, budeme hrát na něj. Ne, španělský blbečkové, myslej si, že jsou… Do prdele se španělskou ligou! Ať žije Premier League!
ČINGISCHÁNE ČEŠI BY TĚ POTŘEBOVALI…..
Před 785 lety zemřel Čingischán, zakladatel Mongolské říše. Narodil se jako Temüdžin kolem roku 1155. Stáli jsme s Novotným na tý pláni, kde se narodil. Široko daleko mongolský prostory, v dálce hory. Tam jediný pozůstatek po něm byla velká kamenná želva z jeho doby. Sahali jsme na ni s Petrem. Takový zvláštní pocit jsme měli. Marnost nad marnost, jak vše vítr odvane, velikost Čingischána, velikost i malost, velikost velikánů i usranost usranců, všechno odvane čas, ale zase jsme si s Petrem ověřili, že je, že existuje kouzlo místa. Nevím, jestli se tomu říká genius loci, aby mě Petr nesprdával, že vás klamu. Cítili jsme tam oba něco, něco tam vyzařuje, možná že tam chodí jeho duch a říká si: Hele, Fanda z Jíloviště a Petr z Řeporyjí, kluci moji, to je dost, že jste se na mě přišli podívat. Nádhera, ohromnej pocit, ohromnej!
RUDEJ RINGO MILUJE MODRÝHO RINGA!
Před 50 lety britská skupina Beatles vystoupila poprvé ve své nejslavnější sestavě, poprvé i s bubeníkem Ringo Starrem. Před 50 lety nás vzali s Ringem do Beatles, to jsou pro mě všechno posvátný data, posvátný fotky. Já prožívám takový vzrušení, kdykoliv přijdu do styku se skupinou Beatles, nebo s Rolling Stones. Ty jsou tak spojený s mým mládím, já si vybavuju každej den, kdy jsem se o nich dočítal, dozvídal, kdy přišlo jejich první LP, druhý, třetí. Jak jsem zbožně u toho seděl, jak jsme to poslouchali všichni rockeři, jak jsme si o tom vyprávěli a hlavně jak se inspirovali. Ze čtyř géniů už jsou dva pryč. Kéž by nám Ringo s Paulem ještě dlouho vydrželi!
DÍKY BOHU, NÉ KAREL!
Před 35 lety zemřel americký komik Groucho Marx. Narodil se jako Julius Henry Marx v roce 1890, dneska už o nich nikdo nic neví. Vynikající trojice komiků, dělali velkou legraci, dokonce i já jsem se smál, kterej moc rád legraci nemám, takovou tu chaplinovskou, ale oni byli skvělí. Vzpomínám si na jejich fór, kterej jsem taky chtěl někdy použít. Na nějaký lodi zaťuká stevard na kajutu, něco nese a oni z tý kajuty odcházej hosti a vyjde jich asi 70. Bez komentáře. Přišlo mi to tak nádherný. Nádherný fór. Vím, že Suchý něco použil někde v programu, protože něco z jejich tvorby zařadil do svýho repertoáru, nebo se nechal inspirovat. A jsou tam bratři Marxové a Suchý píše: „Bratři Marxové, díkybohu ani jeden Karel.“ Což mi přišlo velmi vtipný.
VŠECHNO JE MARNOST….
Před 15 lety zemřel zpěvák a skladatel Petr Novák. Narodil se v roce 1945, čili byl o 2 roky mladší než já. Garda ví, jak jsme se celej život neměli s Petrem Novákem rádi, bylo to upřímné nepřátelství, upřímné opovržení jsme k sobě chovali. Mám pocit, že mi u Petra Nováka nepřidalo, že jeho žena Eva Jakoubková, o které v kolonce Ženy píšu tak obdivně, měla pro mě velikou slabost. Jak mi vyprávěla Andrea Čunderlíková, která se s nima kamarádila a navštěvovali se, kdykoliv Novák začal na mě nadávat, tak Eva Jakoubková se mě ve všem zastávala, jako textaře, jako kapelníka i jako člověka. Byl jsem jí za to velmi vděčnej. Můžu říct, že to byla jedna z nejkrásnějších ženskejch, jaký kdy u nás žily. K tomu Petru Novákovi: kokot to byl, ale písničky psal nádherný. Chlastal jako duha. Myslím, že se k smrti uchlastal. Písničky pěkný, všechna čest, Péťo. Budiž ti urna lehká.
UŽ HO NEZNÁTE, CO?
Před 30 lety zemřel herec Václav Voska. Narodil se v roce 1918. Václav Voska byl jeden z nejváženějších herců týhle republiky. A jeden z nejlepších. On si to zasloužil, byl opravdu vynikající. Jeho dcera studovala herectví, já jsem ji kdysi viděl, velmi se mi líbila, ale neodvážil jsem se ji oslovit. Představa, co by jí řekl tatínek, až by přivedla vlasatého špindíru rockera do rodiny… Ani nevím, co dělá. Nedávno jsem se ptal, co Voskova dcera. Někde prý hraje, asi už taky ježibaby, ale byla velmi pěkná.
PETRA! DIV SVĚTA!
Před 200 lety objevil švýcarský cestovatel a orientalista Johann Ludwig Burckhardt v přestrojení za muslimského poutníka jordánské skalní město Petra. Letos zažívá výročí UNESCA. Můžu vám říct, a už jsem vám to taky několikrát řekl, že Petra patří k jednomu z mých největších zážitků z mých cest s Petrem Novotným. Vedle Sluneční a Měsíční pyramidy v Mexiku je Petra věc, kterou když vidíte, tak padáte na kolena. Cesta k ní vede skalní soutěskou, dost dlouhou pro člověka, kterej má srdeční potíže, tak jsem se doplazil až tam, kde ta soutěska ústí do toho prostoru, kde je Petra, a tam jsem úplně normálně vytvrdnul. Jako každej. To, co se mi naskytlo za pohled! Ty chrámy! Hned ten první, i když říkají, že je pokladnice! Pochybuju, že by si Nabatejci udělali pokladnici hned u vchodu, když by se na ně někdo dobejval. Je to nádhera, najděte si Petru na internetu a vytuhnete jako já. Jeďte tam, jeďte tam, stojí to za to vidět. Budete pyšný na naše předky, i když to byli Nabatejci.
Mějte se. Včely letěly krásně!
