13. května 2012 ZEMAN – SEX V RAKETĚ - KORBEL

ZACHVÁTČIKY!

Co se všechno za ten týden událo za novinky? Viděl jsem v televizi protesty proti zvolení Putina. Byly silné, ale zase na Sovětský svaz, kterej, jak je známo, je země neomezených možností a Rusové, jak říkali: Nás mnógo, tak na to, jak jich je „mnógo“, tak zas až tolik ty protesty proti Putinovi mocný nebyly. Ale přesto jsem si říkal, že je to určitej projev demokracie v týhle zemi temna a říši zla. Pořád si totiž myslím, že to trošku zůstává ve skrytu, na dně, jen doutná to rudé zlo. Kéž by jenom doutnalo. Vzpomněl jsem si na to, co mi říkal ten taxikář, viz předchozí stránky deníčku, jak chválil Putina a říkal, co Jelcin všechno prováděl za špatnosti a že Putin to napravuje. Tak už jsem viděl ty demonstrace v trošku jiným světle. Nebyl jsem si tak jistej, na čí straně je pravda. Pak jsem tam najednou zahlídl v davu protestujících rudý fangle se srpem a kladivem. To je, jak když bejkovi ukáže rudej hadr. To já ještě pořád nemusím tuhle vlajku. Hned jsem k protestujícím ztratil sympatie. Toto nie. Tato vlajka, pod kterou jsem žil 2/3 svýho života, tak tu už nemusím. Vzpomněl jsem si taky na to, jak Kocáb říkal v televizi jednu krásnou věc, a pravdivou, jak si my Češi neumíme vládnout. Rusové zas neumí žít v demokracii. Oni potřebují cara. Pokud se Putin nebude chovat jako car, tak tuhle velkou zemi nezvládne.

CHCI SVÝCH 700 STRÁNEK!

Byla u mě Zuzanka Pokorná, recenzentka mé knížky Generace Beatles, o který mluvím a která už je napsaná, jen zbývá dodat fotografie a nějaké další věci. Zuzanka už dělala jednu moji knížku, Češi a jejich samičky. Už ví, s kým má tu čest. Zná můj slovník, ví, jak se vyjadřuju, jak myslím. Říkala: „Pane Čech, 700 stránek, to bude kniha jak Bible. Zaprvé říkaly Helenka s Gábinkou v redakci, že bude strašně drahá. Že kdyby vyšla takhle, jak jste ji napsal, tak by stála 500 Kč. Tím samozřejmě klesá její koupěschopnost. Děvčata by chtěla, abyste krátil.“ No, to jsem vylít. Vždycky vylítnu, lítal jsem z rohu do rohu. Říkal jsem: „Krátit? Každá věta má cenu zlata v tý knížce.“ Za minutu jsem se uklidnil, jak víte, já jsem vteřinový cholerik. Uznal jsem, že do knihy moje rozhořčení nad Heřmanovou Rusalkou v Národním divadle nepatří. To si můžete kliknout nahoře, jak jsem zuřil! Že tam nepatří, jak se mi rozbilo auto a jak musel přijet expert z Anglie, aby spravil Range Rovera. Taky že tam nemusí být rozbory mých komedií. Já tam všechny svoje divadelní hry rozebírám a vysvětluju, protože jsem si myslel, že by to moje čtenáře mohlo zajímat. Asi má Zuzanka pravdu. Budu škrtat, velmi nerad, už teď mi puká srdce a knížka nebude mít 700 stránek. Ale uvidíme. Každopádně budu dobře zvažovat, co tam dám. Pořád mi chybí dopis od Suchýho, kterej bych tam chtěl mít a kterej tam patří. Budu znovu volat a znovu budu urgovat, protože jak stojí v Bibli: Proste, bude vám dáno, tlucte, bude vám otevřeno.

DĚDEČKU! BABIČKO! CÍSAŘ SE VRACÍ!

Psala mi Marta Olšrová, herečka mého divadla, která zároveň zpívá v mé rockové kapele Shut Up! Jak víte, já jsem si postavil kapelu z mladejch kluků. 14. června hrajeme na Slavnostech piva. Poprvé letos. A že by kluci rádi, kdybych přišel na nějakou zkoušku a projel si to s nima. Že už uměj celej Schelingerovskej repertoár, že dokonce předělali nějaký písničky. Tak já jsem jí poslal Standing in the Road a poslal jsem jim Status Quo, nádherný věci, který mám i otextovaný, aby se na to podívali, abysme 14. června na Slavnosti piva ukázali, Who Is The King. Kdo je tady král, kdo je císař českého hardrocku?!

ZEMAN NA HRAD!

Vzpomněl jsem si na to, jak jsme rozebírali s Nárožným politickou situaci, jak v té debatě Nárožný zdůraznil to, co já si myslím už dlouho, že Miloš Zeman není tak úplně bez šancí, aby se stal prezidentem. Minimálně sehraje důležitou roli v boji o prezidentské křeslo. Napsal jsem si do úkolů, že pojedu za Milošem. Už dlouho si říkáme, že se sejdeme. „Přijeď, Ringo, probereme spolu situaci.“ Tak pojedu na Vysočinu, taky obejmu nějakej strom vedle Miloše a poradíme se. Určitě mu v tý kampani pomůžu. Řeknu mu: „Miloši, když nebudu zrovna hrát. Musíš mi věřit, že když řeknu, že nemůžu, že opravdu hraju. Že mám důvod nezúčastnit se. Ale všude, kde to půjde, ti pomůžu, na významných shromážděních vystoupím, protože lidi celkem berou moje politický názory, tak když se to nezmění za čtvrt roku, tak ti významně pomůžu.“ Já už jsem se rozhodl, že do Senátu tentokrát ne, do Parlamentu taky ne. „Ale mohl bych třeba chodit na Hrad, kdyby se to povedlo, tak bys mi dal permanentku VIP ku a já bych se vykázal hradní stráži a oni ……. Jo, vy jdete za Milošem, za panem prezidentem.“ A dočkal bych se toho, co zažil už Kocáb a všichni disidenti, že mohli prezidentovi Havlovi říkat Vašku, tak já bych mohl říkat prezidentovi Miloši. Posedět v lenošce… Vůbec jsem toužil podívat se z těch oken, co tam všechno je v těch patrech. A dokonce, svěřím se jenom stránkám deníčku, promiňte mi mou smělost, že bych vyžebral od Miloše, jestli bych si nemohl na tom Pražským hradě udělat ateliér. Někde nahoře malou komůrku s výhledem na Prahu, kam bych si dal psací stůl. To by byla inspirace, to by ze mě lítaly věci! Držte nám oběma palec. Miloš by byl skvělej prezident. Myslím, že žádnej kandidát není lepší.

BUDE KYNŠPERK NAŠE PRVNÍ ZAKÁZANÉ MĚSTO?

Zkoušeli jsme, protože zítra hrajeme v Kynšperku ,,Ringovu školu života a sexu,, to divoké původní představení, jak jsem už byl napsal, jak se u toho řežeme smíchy. Vystoupení se blíží, Guliáš to stále pořádně neumí, Terezu i Enčeva to trošku zlobí, ale vybral jsem lidi, kteří se snášej. Doufám, že se budou snášet i nadále. Moji herci se vždycky měli rádi, jinak bych s nima nedělal. Já je musím mít taky rád, to je podmínka. Takže připravil jsem si skvělý vtipy, který jsem si vypsal z Vostárka. Jakmile uvidím, že program jde do háje, vyrazím s vtipama. Jak mi vždycky radil Evald Šorm, když je zle na jevišti, tak je dobrý šlápnout na hrábě, to se lidi vždycky smějou, jak tě ty hrábě praštěj do nosu. A vypít popelník, to je taky velmi legrační, to jsou dvě tutovky. Šorm říkal: „Dobře si je rozvrhněte, protože když se nebudou smát ničemu, tak tomuhle jo.“ Už jsem psal, že my se válíme smíchy, když to děláme a měl bych vám taky přiblížit proč.

UŽ HO NEMILUJE!

Tam je třeba jedna scénka, jmenuje se ,,Sex v raketě,,. Diváci uviděj přímý přenos první vesmírný soulože. No, ona není první, já jsem vám už prozradil, že ve vesmíru se šuká už dlouho, akorát nám to v novinách neprozradili. Mně se právě líbilo to, že ta kosmonautka - výzkumnice, která tam má šukat s tím partnerem, tak se zasekne.

Hoši, všichni to známe, v kritickém okamžiku, v půl 3 v noci přelítne dívce něco přes nos a ne. Myslíš si, že jsem kurva, co? Nejhorší je, když neuhlídáte hranici, kolik toho smí vypít. Jakmile hodně naléváte dívce v bláhové naději, že bude povolnější, tak to jen do určitý míry. Když překročíte tu hranici, ona se pak zasekne, začne plakat, vzteká se, vynadá vám za všechno, co jí kdy kdo v životě udělal. Totéž se odehrává v naší raketě, kdy kosmonautka Linda, už…. Už…. si lehaj na to vesmírný lože… Já, protože jsem v Houstonu, vypadnul mi obraz, tak diváky povzbuzuju a říkám jim nadšeně: „Tak co? To koukáte! To je šukačka, co? To jste nečekali, že ne? Lindička vyhazuje jako divoký kůň, brzy začne kvičet. Uvidíte, poškrábe ho a zkope. Mně na tréninku přerazila čelist. Diváci, podívejte se, viděli jste už někdy tak nádhernou prdel?“ To je legrační, protože na jevišti je zaseklá Linda. Já si myslím, stejně jako diváci na celém světě, že se šuká, ale Linda se zasekla. My se tomu smějeme, ona dokonce dostane hysterickej záchvat. Přátelé, všechno je ze života, všechno jsem už zažil, nic si nevymejšlím. Jen kousek, úryvek, abyste viděli, jak je scénka legrační: Linda vyskočí a hystericky křičí do kamery, mává vlajkou Evropský unie, na který je namalovaná velká červená píča, v závorce je tam napsáno zvážit, jestli to teda není moc. Ještě nejsem rozhodnutej, jestli tu vlajku bude mít. A Linda volá: Holky, braňte se. Pryč s muži! Ať žije nekonečné laskání a povídání. Ať žije milostná předehra! Proč by se mělo něco někam strkat? Uřezat! Divačkám říká: Holky, se mnou! Uřezat! Uřezat! Chceme jen milostnou předehru, a pak, chlapi, běžte do hajzlu. Uřezat! Uřezat! Předpokládám, že se ženy v sále přidají. Všichni budou volat sborem: Uřezat! Přiznejte si teď, milé čtenářky mého internetového deníku, že i teď máte chuť přidat se a volat: Uřezat! Uřezat! Ale uznejte, není to legrační?

MLADÝ VĚDÍ HOVNO! ( BOHUŽEL!)

Zase mě herci překvapili, protože, co udělá 25 let? Totální generační výměna, já to často zmiňuju. Vysílám z Houstonu, tak když se dozvím, že sex nebude, říkám: Přátelé, přepojuju na náhradní program. Podařilo se nám spojit se se sovětskou televizí ,,Všesojuznaja kartinka na ekraně,, která vysílá z vesmírné stanice MIR stejný vědecký sexuální pokus. Sovětské kosmonautky Saša a Nataša a jejich vědečtí spolupracovníci, kosmonauti Vsevolod Bobrov, Aljoša Popovič, Tugarin Drakovič, Dobryňa Nikitič, Ilja Muromec, Sologubov, Tregubov, Uvarov a Babič, již experiment zahájili. Už se tak stalo. Vážení přátelé, sovětská kosmická stanice MIR, tam už to začlo,…. tam už se šuká. Do nich, soudruzi, do nich! A teď se tam ozývá, máme nahraný zvuky, jak z tý rakety Rusové volaj: Boga jego, to je jebačka. Chuj, chuj, chuj. Strana, partija, uf, och, tak balšoj, chuj, durak. Šajbu, šajbu! Rossija, urá. Agoň, agoň, mator, mator, jeb, jeb, jeb! Nekušaj, zuby nět! Tolko guba! Za što, tovarišči? Děduška Moroz, jolku nam přiňos. Musím se přiznat, že jsem se smál jenom já, pak vylezlo z mých herců, že vůbec nikoho z toho neznaj. To jsou jména, který mě provázej celej můj život, a oni že neznaj Bobrova a Tregubova a Aljošu Popoviče; nevědí, co je vesmírná stanice MIR, nevědí, co byl Bajkonur. Jsme úplně někde jinde. Tak si říkám, jestliže oni to nevědí a nesmějou se, směju se jenom já, tak mám šanci na tom vystoupení jenom u mejch vrstevníků. My vymíráme, nás už tam moc nebude. Takže já jsem strašně zvědavej, jak to v pondělí dopadne.

JEBAČKA OD NOVOTNÝHO!

Psal mi Gek, jak jsem vám minule dával domácí úkol, tak píše, že jsem vás obelhal. Musím se přiznat, ne obelhal, ale zmátl, spletl jsem vás, to mě mrzí, protože já si na tom zakládám, že v deníčku čtete jenom pravdivé zprávy. Novotný mi píše: Musím tě, hochu, opravit. Jsi v zajetí všeobecného bludu, jakéhosi blbého fóru, který kdysi koloval po internetu. Pravda je jinde. Ta nádherná zrzka, o která píšeš a která putuje po internetu, je slavná modelka a hvězda Playboye roku 2001 Heather Christensen. Zde je její foto. A ukazuje tu krásnou zrzku, ze který jsem normálně lezl po zdi. A dále píše: Pippi Punčošku hrála ovšem Inger Nilsson, která v dospělosti vypadá takhle. A teď je tam fotka takový slušivý stařenky. Tak jsem vás zklamal, ale hlavně jsem zklamal sám sebe. Stará Pippi vypadá opravdu jako stará Pippi. Nechápu, jak jsem mohl vás tak zklamat nevědomě lživou informací. A ještě píše Petr: Dáša Linková, blboune, je vnučka, nikoli dcera Vincence Kramáře. Tvůj Gek. Petr má pravdu, jako vždycky. Zahanbil mě, ještě že to čte, a já můžu čestně zveřejnit opravu. Se mnou se nemusí k soudu, aby mi soud nařídil, abych to opravil. Takže mi promiňte, budu si dávat větší pozor.

ČEKÁM NA LETADLO, ALE NEVÍM NA JAKÉ!

Jel jsem včera na letiště pro vnuky a dceru se zetěm, kteří přilítali z Turecka. Zase jsem se skvěle předvedl, protože jsem si až na letišti uvědomil, že nevím, odkud letěj. Že bližší určení je Turecko. Hledal jsem na tabuli příletů a uvědomil jsem si, že nevím, z jakýho města letí. Viděl jsem, že jsou tam informace. Nádherná scénka, když si to představíte. Ptám se takový pěkný černý ženský: „Prosím vás, já tu čekám na rodinu a nevím, odkud přilítne.“ To je nádhera. Ona na mě kouká jako na blázna. To je přece nádherná scénka, já bych to sám líp nevymyslel. A najednou se rozzáří a říká: „Ringo, ty mě nepoznáváš?“ Já říkám: „Ne, nepoznávám.“ „Já jsem sekretářka pana Borise Korbela.“

BORISI! UZDRAV SE!

A teď jsem si uvědomil, najednou jsem ji poznal podle očí, přece jen je to nějakej pátek, co pan Korbel působil ve Slávii. Měl jsem takovou radost, že ji vidím. Objali jsme se tam. Boris Korbel měl ten krásný zvyk, který všichni chlapi, kteří můžou, uplatňujou, že měl kolem sebe jenom nádherný ženský. Měl dvě krásný sekretářky. Všichni jsme na nich mohli oči nechat. Jedna blondýna a jedna černá. A to byla ta v těch informacích. Ptám se, jestli Boris ještě žije. „Žije, pane Čech, ale je špatnej. Je v nemocnici, budou mu operovat páteř.“ Zasvěcenci vědí, že pan Boris Korbel se pohyboval hodně na vozíčku, chodil velmi špatně. Měl jsem radost, že vůbec žije. Říkala, že pan Korbel nemá mail, proto se mi nepovedlo sehnat Borisův mail, abych mu napsal. Ale že s ním často telefonuje. Tak jsem jí říkal, ať mu řekne, že ho mám moc rád a že na něj vzpomínám. Boris mi jednou řekl: „Jsi, Ringo, jedinej člověk v tomhle státě, kterej mě neokradl a kterej mně dal něco úplně zadarmo.“ Dal jsem mu velkej krásnej olej Prahy 100 x70. A visí někde v Americe u něj. Byl jsem rád, že Boris žije. Dobrá zpráva. Teď ke kalendáři. Jsme pořád v květnu.

UBĚŽÁL TAVÁRIŠ GENĚRÁL!

Před 85 lety se narodil generál Šejna, tzv. ,,Semínkový generál,,. Starší si ho budou pamatovat. V únoru 1968, jako ve své době nejvýše postavený důstojník Varšavské smlouvy (zase ti mladí vědí hovno, co je Varšavská smlouva) přeběhl na Západ. Emigroval do USA. Tam v roce 1997 umřel. Musím prozradit, že generál Šejna byl zeť ministra Čepičky. Čepička byl taky chytrej generál, že si vzal dceru prezidenta Klementa Gottwalda. Šejna si vzal zase Čepičkovu dceru. Vůbec, teď si uvědomuju, nevím, jestli zdrhla s ním. Semínkový generál, samozřejmě něco ukradl, jak je hezká tradice, předpokládám bez ověření, byl vzácným zdrojem informací tajných služeb. Když přijel do Ameriky, ti z něj museli mít radost. Tady to byl velkej šok tenkrát. Vidíte, dneska by mu bylo 85 let, kdyby se dožil. (?)

KALAŠŮV BRÁCHA KALAŠNIKOV

Před 45 lety zemřel skladatel, spisovatel a hudební kritik Julius Kalaš. Narodil se v roce 1902. Nevím o něm nic, ale první, co mě napadá jako literáta, že bych uvedl, že Kalaš měl bratra, který odešel do Sovětského svazu, kde vynalezl celosvětově proslulý samopal. Přijal jméno Kalašnikov a proslavil se podle mě daleko víc než jeho ,,brácha,, skladatel, spisovatel a kritik Kalaš. Kalašnikov se vepsal svým vynálezem do dějin světového míru.

MIŠÍKU! POLIB MI I PO LETECH…..!

Před 45 lety vydal americký kytarista a zpěvák Jimi Hendrix svou první desku ,,Are You Experienced,,. Způsobovala šoky mezi námi rockery. Hendrix skvěle hrál, dobře zpíval. Na tý desce bylo vidět, že je zhulenej od prvního taktu do posledního. Vzpomínám si, že jsme dělali s Roklem, s Kaplanem a Růžkem jeho písničku ,,Foxy Lady,, ta se nám z toho alba líbila nejvíc. Pak jsem se pohádal v jednom pražským rockovým klubu s Mišíkem kvůli tomu, že jsem řekl, že mám rád Mitchella, vynikajícího bubeníka, doufám, že se nepletu, kterej hrál u Hendrixe. Mišík mě hned napadl: „Vidíš, Ringo, máš rád Mitchella, přitom hraješ jako Ringo Starr, to běž do prdele s tímhle hraním.“ To mě nasralo, tak hned jsme si vjeli do vlasů. Nezpíváš vole, vracím úder….ty jen sípáš kokote! Mladý kluci, no. Mám na to krásný vzpomínky, i na ty hádky

BEZ ANGLIE NELZE ŽÍT!

Před 40 lety vydala britská skupina The Rolling Stones album ,,Exile on Main Street,, kterej časopis Rolling Stone zařadil na 7. místo v žebříčku 500 nejlepších alb rockové historie. Viděl jsem o tom krásnej film, kdy Rolling Stones odjeli z Anglie, usadili se kdesi ve Francii, pronajali si takovej krásnej zámeček. Jak tam za nimi jezdili rockeři, tam se asi děly věci! Film leccos naznačuje. Ukazuje dokonce, jak se tam válej po chodbách opilí rockeři na zemi. Moc se tam Rolling Stones nelíbilo, to víte, Angličanovi, kór rockerovi, se ve Francii asi moc líbit nebude. Stejskalo se jim po Londýně, po Liverpoolu, po ostrovním království. Krásný taky na tom bylo, že v tom blízkým městečku nikdo nevěděl, že tam jsou Rolling Stones, nevěděli frantíci kdo jsou Rolling Stones…., koho tam maj, aby tam vypravili procesí a klekli si před tím zámečkem.

VŠICHNI JSME PAROHÁČI!

Před 100 lety zemřel švédský spisovatel, dramatik a básník Johan August Strindberg. Narodil se v roce 1849. Já jsem četl asi v 15 letech jeho slavnou knihu ,,Zpověď pošetilcova,, dokonce jsem měl i ruskou verzi ,,Zapisky glubca,,. Mně tenkrát svoji knihou šokoval jako 15letýho kluka, kterej věřil na lásku a četl romantický básně, četl jsem Puškina v originále, prožíval jsem Dostojevského a tyhlety věci. A najednou přišel Strindberg a napsal knížku, jak to je v životě a co všechno mu vyváděla jeho láska, jeho drahá manželka. Myslím, že to končí tak, že si sundal snubní prstýnek a zahodil ho, nebo ho prodal a šel za to do bordelu. Tenkrát mě to šokovalo. Dneska ho docela chápu, mám pro něj pochopení.

ŠUKEJ, ALE KOMPONUJ!

Před 445 lety se narodil italský skladatel Claudio Monteverdi. První významný skladatel oper. Zemřel v roce 1643. Já se o něm zmiňuju proto, že Monteverdi je génius, gigant hudby. Já to uvádím jako příklad, jak si určitá část civilizace ( v cizině pochopitelně!) váží geniálních lidí. Monteverdi byl velkej děvkař, měl spoustu milenek a žil velmi prostopášným životem. Inkvizice ho přesto nechala na pokoji. Oni si tak vážili jeho hudby, milovali ji, umění rozuměli, že řekli, ať si Monteverdi dělá, co chce, dokud bude komponovat takový nádherný věci, tak mu to odpustíme. Není to krásný? To by neudělalo ani gestapo, ani KGB by se takhle nezachovala. Jenom inkvizice byla takhle kulturní.

TEN MÍČ BYL DOBREJ!!!

Ještě jedno datum. Před 15 lety umřel mezinárodní tenisový rozhodčí Antonín Bubeník. Bubeník se zapsal do mého života tím, že trénoval moji dceru Margaretu jako malou holčičku. Já ho mám rád. Jednak my starší si všichni pamatujeme, jak Bubeník jako tenisovej rozhodčí na nějakým mezinárodním zápase vědomě podrazil soupeře a připsal Čechům míč, kterej nebyl. On se tím pak dokonce chlubil, že chtěl, abysme vyhráli. Ten míček rozhodl! Češi vyhráli. Národ ho oslavoval a cizina ho proklínala. Bubeník byl strašně tlustej a vždycky si na trénink s Margaretou přinesl v kýblu míčky a postavil si je doprostřed kurtu a hrál. A Margareta říkala: Tati, jak to dám třeba jen 2 metry od něj, tak on už to nebere, on už pro to nejde. Musím to hrát na něj. A že se Bubeník na tom kurtu jen velmi těžce a nerad pohybuje. Tenisový trenér. Jestli to není nádhera?

DOPIS ŠTĚSTÍ!!!

Vostárek poslal nádhernou věc. Vy, kteří jste viděli Dívčí válku, víte, jak já nesnáším ten dopis, co koluje, co svět světem stojí: Pošli to 10 svým blízkým, ať máš štěstí. Nepřerušuj řetěz! Když to neodešleš, nepošleš kopie, nebudeš mít štěstí. Uváděj se tam nesmysly, jak někdo dopis neodeslal a hned ho ranila mrtvice. A jak ta a ta…dopis odeslala a vyhrála milion liber v loterii. Mě na tom neskutečně sralo to vydírání, štěstí ano, ale musíš to odeslat. Jakmile to neodešleš, tak hned po držce! To je hnus. Říkal jsem si, jak můžou bejt lidi takhle blbí? Vždyť to chodí furt tenhle zasrenej vyděračskej dopis! Ale tenhle Vostárkův dopis štěstí, ten mě fascinoval a plně ho podepisuju. Začíná takhle: Pokud ho porušíš a nepošleš svým známým, budeš mít do smrti hovno. A teď jsou zase takový ty příklady:

• Petr hovna odeslal, a přestože měl do té doby hovno, do tří dnů vyhrál v loterii.
• Alenka hovna odeslala a už nikdy do žádného nešlápla.
• Paní Jitka neposlechla a do smrti jí zůstalo akorát to hovno, co neodeslala.
• Pan Jirka neodeslal, do hovna venku šlápl, upadnul a do smrti hovno uslyší.
• Řezník Karel si hovna ponechal doma a umřel na zácpu.
• Tonda prošvihl odeslání a zasral se od hlavy až k patě.

Takže hovna odešlete co nejdříve a při výběru přátel si zanotujme:

A přec každý, kdo tu žije, měl by hovnu poctu vzdát. Co jsou platný miliony, když nemůže člověk srát? Ale jedna věc mě těší, v hovnu čerpám nauku, v hovně jsme si všichni rovni, bez reptání, bez hluku. Ať ho vysral cikán v háji nebo slavný generál, hovno podrží svou formu, no a smrdět bude dál. Tak to rozešlete všem svým známým, nebo se vám stane něco strašného!