Dobrý den, dnes je 05.03.2024 - 14:56
1. samizdatový internetový magazín v prvobytně pospolném kapitalismu a rozvinuté tržní demokracii

Zůstal jsem sám

Jak je těžké být sám, každý večer být sám,
nemá sílu už táhnout se dál,
myslíš na mě, drahá, máš mě stále ráda,
řekni, jsi jak já osamělá?
Je tvůj byt jak můj prázdný,
když nejsem v něm já?
Je tvé srdce tak smutné, když nejsem v něm já?
Jak je těžké být sám, celou věčnost být sám,
nemám sílu a zůstal jsem sám.

Recitativ:

Myslím na tebe, jestli je ti také tak smutno,
kdysi někdo napsal, že svět je jeviště
a každý na něm hraje svou roli,
donutila jsi mě hrát o lásku
a byla mojí milou, když jsme se potkali.
Zamiloval jsem se do tebe na první pohled
a nevnímal nic než tebe, jen tebe.
Pak jsi se změnila a hrála divně, proč?
to se nikdy nedovím...
Drahá, lhala jsi, když jsi mluvila o lásce
a říkala, že mě máš ráda,
ale já chci radši hrát dál a slyšet tvé lži,
než žít dál bez tebe, jeviště zůstalo prázdné
a stojím na něm sám, kolem je pusto a smutno,
a jestli se nechceš vrátit, bude lepší, když zatáhnou oponu.

Jak je těžké být sám, celou věčnost být sám,
nemám sílu a zůstal jsem sám.