Béďa Maruštík se domnívá, že je ten pravý čas, abychom s Jirkou zaplatili sexuální dluh. Jsme pro a svoláváme kluky dohromady. Béďa s velikou pýchou předkládá účet na třista padesát rublů. Jsme tím oba trochu zaskočeni a i na Jirkovi je vidět, že mu prolétla hlavou myšlenka, zda přeci jen nestálo za to, abychom se překonali.
Mě ale napadá spásná myšlenka. Povídám Béďovi: „Béďo! To je samozřejmě brutto honorář a jak dobře víš, každý honorář podléhá řádnému zdanění. Samozřejmě i ten tvůj, který ti nikdo neupírá. Nadřel ses dost, protože jsi z nás sejmul těžké břemeno, poskytneme ti další výhodu. Vyber si! Buď to byla práce a dostaneš na honorář daň ze mzdy, nebo to byl umělecký výkon a podléhá umělecké progresivní umělecké dani. A to zcela opomíjím daň z příjmů obyvatelstva, která je nejkrutější. Tak co?“
Béďa je formát a taky se nechce nechat zahanbit před klukama a říká, že v jeho případě jde vždycky o umělecký výkon. Strháváme mu tedy sedmdesát rublů umělecké daně. Prohlašujeme s Jirkou svorně, že stržená daň bude tvořit základ úplatků a povinných desátek na Pragokoncertu.
Kavale se ptá Bédi, zda při tom Valju taky líbal?
„Samozřejmě,“ povídá Béďa. „Bez toho by to přeci nešlo!“
„Ty čuně!“ Začnou mu kluci nadávat. „Ty jedno prase! Jak můžeš líbat starou babiznu! Že se nestydíš! Prasáku hnusný! To šukání by ti doma určitě odpustili, ale že jsi takový hnusák a ještě tu ženskou líbáš - fuj.
To ses u nás shodil, ty zvrhlíku.“
Uznáváme s Jirkou, že líbání muselo být hrozné a doplácíme Béďovi deset rublů bolestného.
„Já jsem ji taky líbal,“ hlásí se Kubeš, vida možnost výdělku.
„No jo, ale na rozloučenou, to je něco jiného,“ usadí ho Schelinger a znovu oba Béďovi děkujeme.
Ruský týden - Béďa bere první výplatu za sex
Deník osamělého běžce
Další články
