Dobrý den, dnes je 23.04.2017 - 21:38
1. samizdatový internetový magazín v prvobytně pospolném kapitalismu a rozvinuté tržní demokracii

V šeru dávných věků

(MLÁDÍ VELIKÉHO RINGO!)

Byl jsem ve druhým járu na konzervatoři a začínal jsem chodit po kapelách dívat se, jak kdo kde hraje. Někdo mě doporučil, že ,,U Kupců,, ve Štěpánský, hraje Studijní skupina tradičního jazzu pod vedením Pavla Smetáčka, tzv. „Smetáčkovci“. Já jsem samozřejmě už měl zkušenost s dixielandem nebo s tradičním jazzem, protože jsem s jedním orchestrem hrál, amatérským, byl to orchestr učňovské školy 002 – Elektro, který vedl pan Škorpík.

 

( Proč 002 to jsem se nikdy nedozvěděl) Hráli jsme ,,Třešňový květy,, a ,,Mambo Zambezi,, věci od Broma, a Vlacha. Jednou jsme vystupovali na Střeleckým ostrově na nějakým podnikovým večírku a přišli tam čtyři kluci, měli kornet, klarinet, bubínek a klavírista. Jestli si můžou zahrát, my jsme samozřejmě řekli ano, tak oni začali hrát a já jsem poprvé v životě slyšel dixieland. Říkali si "Rytmus Brontosaurus“ a ten jejich bubeník byl takovej oprsklej fracek, trochu se na mě vytahoval, protože samozřejmě hrál líp než já, úplně jimým způsobem, to byla panečku jiná muzika! Jmenoval se Pacák a to bylo moje první setkání s Jeníkem Pacáků. Jako mladý kluci jsme se viděli poprvé, a mě jejich muzika tak okouzlila, že jsem se po ní začal pídit. Teď si vzpomínám, že to byl právě Pacák, kdo mi řek, že se takhle hraje u ,, Kupců,, Tyhle Smetáčkovci, to že je takovej salónní tradiční jazz, hodně učesanej, nedivokej, bělošskej, že to není úplně čistej dixieland, abych se tam teda šel na ně podívat. Tak jsem se vypravil a ůplně jsem zešílel, když jsem slyšel, tu nádhernou muziku! Poprvé v životě jsem vnímal všemi svými smysly kvalitní tradiční jazz, jaký hrával Joe „King“ Oliver v Harlemu a Jerry Roll Morton v New Orleans, prostě nádhera je slabý slovo, úplně jsem tomuhle revivalistickému hnutí propadl, nemohl jsem ani spát jak mi ta muzika zněla v hlavě 24 hodin denně. Sladce znějící Zajíčkův kornet….medový sametový zvuk ze kterého jsem šílel! A tak jsem na ,,Smetáky,, začal chodit i jinam, než jen ke Kupcům, všude kde hráli byl jsem já a v zbožném zanícení prožíval hudební orgasmus. Tradiční jazz a dixieland začínal přicházet do módy a Smetáci samozřejmě hráli častěji. Začal se tancovat Charleston, Shimi,……. mimochodem milý čtenáři, asi nevíš, že jsem mistr Prahy, přeborník v Charlestonu a Shimmy, vyhrál jsem dvakrát tuhle soutěž, nebo dokonce třikrát! Umím tančit Shimmi, ,,jako moje sestra Kateřina,, jak hrával Greem Bell, a jeho vynikající australská kapela. Brzo jsem se dal do řeči se Smetáčkem i s jeho hudebníkama. Skamarádit se s nimi, bylo snadné, já muzikant – ty muzikant a oni byli všichni dobří kluci. Po krátkém čase začali hrát v kavárně U Nováků, já tam samozřejmě seděl každý týden a brzo jsem dostal nabídku.

 

Měli bubeníka nějakýho Mentka. Mentek byl skvělej člověk, byl to geolog a samozřejmě rozkošnej cvok, kterej na bicí moc neuměl, ale tradiční jazz měl perfektně nastudovaný, hrál naprosto stylově, z desek odposlouchaný do posledního ťuknutí. Já jsem hned začal shánět stejné desky, a z nich jsem se to učil. Mým vzorem byl černošský bubeník Baby Doods, bratr klarinetisty Johny Doodse od Joe king Olivera, kde začínal také mladičký Louis Armstrong. Myslím, že oba bratři odešli později právě s Armstrongem do nové kapely ,,Hot five,, a později ,,Hot seven,, kde s nimi hrál také vynikající trombonista Edvard Kid Ory.

 

Když mě později vzal do svého dixilendu americký basista Herbert Ward, který v New Orleánsu se stařičkým Orym hrál, byl jsem tím fascinován. ( doporučuji ti můj milý čtenáři aby sis opatřil CD ,, Joe King Oliver v Harlemu,, pochopíš mě!) To všechno byli moji miláčkové. Miloval jsem sopránsaxofon a Sidney Becheta, o všem se mi zdálo. Bylo mi jedno, že jsou u moci Bolševici – žil jsem ve svém hudebním světě! Smetáčkovci, když zjistili, že chodím na konzervatoř, tak mě nabídli angažmá a mě se splnil první velký sen. V životě se mi jich pak splnilo ještě několik, ale první bývá nejkrásnější. Sny mám pořád, ale myslím, že některý už půjdou velmi těžko naplnit!

 

Posuďte sami:

  1. Dát Angličanům ve Wembley gól hlavou!
  2. Orální sex s Claudií Schiffer
  3. Zatknout Béma za trvalé poškození Karlova mostu
  4. Líbit se českým a slovenským holkám a nebýt přitom arab!

 

To tady nebudu rozvádět. Prostě jsem začal hrát u těch Nováků se Smetáčkovcema, kapelou svých snů. Najednou jsem se dostal o dvě třídy výš, co by profesně, jako bubeník i jako hudebník. Zúčastnil jsem se jazzového festivalu v Karlových Varech. To byl velikej třídenní jazzovej festival, kde byl moderní jazz, tradiční jazz, cool jazz, kde se hrálo všechno možný a já byl s Tondou Gondolánem nejmladší účastník toho festivalu a tak nás prezentovali a chlubili se, co tak mladý kluci dovedou na své nástroje. Dneska bych byl všude nejstarší, samozřejmě mimo těch, kteří by během festivalu umřeli!

 

K Novákům chodilo hodně lidí hlavně tancovat, byl to boom charlestonu a revivalistický muziky, byla to nádherná doba.