Dobrý den, dnes je 20.10.2017 - 20:02
1. samizdatový internetový magazín v prvobytně pospolném kapitalismu a rozvinuté tržní demokracii

Marihuana

Když jsme byli v Bratislavě, přijeli moji herci, od kamarádů Marty z Moravy, přinesli mi takový dva olejíčky a říkali: „Na Moravě jsou lidi, kteří dělají z marijánky, z konopí léky, masti a různý olejíčky. Je to, člověče, zázračný. Tady ti posílají olej, aby ses s tím mazal, až tě bude něco bolet.“ A Martinák mi ukazoval, že den předtím od nich dostal také mastičku i mladej Novotný se s ní chlubil. Petr Martinák, který má artrózu v rameni, tak si ho s tím namazal a druhej den vůbec nic. Mával přede mnou oběma rukama, takže to nebylo fingovaný. Pomohlo mu to! Oni kluci, povídá Marta, že prý se chtějí se mnou seznámit a že mě v Praze navštívěj. Tak jsem řekl Uršule, ať jim vyřídí, ať zavolaj, že se s nima rád seznámím.

 

Opravdu přijeli. V Praze byla ten den nějaká demonstrace na legalizaci marihuany, bylo tam asi 11 tisíc lidí dle svědků. Uršula tam šla taky, ale neprala se, prej to bylo velmi pokojný. Tak ti kluci volali, že z tý demonstrace přijedou. Přijeli dva maníci, neskutečně ošuntělí, v lese bys před nimi utíkal, kdybys je potkal, ale jinak bodrý, oba sympatický výraz ve tváři. Ale strašně olezlý, zpocený, a tak to z nich táhlo, ta marijána. Takovej puch se rychle šířil po celý Honce. Já ho neznám, nikdy jsem nic podobného necítil, najednou jsem tím byl i celý dům zahlcenej!

 

Přijeli už řádně zhulený, jeden z nich si dával na ušmudlanej prst takovou černou hmotu, říkal mi: „To je, prosím tě, zázračnej všelék, vem si to. Třikrát denně to ber.“ A hned ho olízl, ten špinavej prst. Já jsem nevěděl vůbec, jak se mám chovat. Pak mi začal dělat přednášku, byl jako těžký kulomet…co všechno už ta marijána uzdravila, jak je to zázračná bylina. Já jsem ho zastavil: „Žádná lakýrka, přestaň…..na mě to neplatí, to, že tamhleten pán měl vředy a zmizely a že jinej měl rakovinu a zmizela mu a ten měl cukrovku a už ji nemá…!

 

Já jsem se včera na vlastní oči přesvědčil, že ta marijánka opravdu pomáhá. Pomohla Martinákovi, pomohla i Ivance, který jsem ten váš olejíček dal předevčírem. Bolest v kotníku ji zmizela, takže mě nemusíte přesvědčovat. Já věřím, že to je dobrý. Jsem ochotný připustit, že je to všelék. Ale zatím nemám důvod to brát. Jsem samozřejmě stařec nad hrobem, ale tak zle…ještě není, i když se už pravda připozdívá….(?) On si zase dal na ten špinavej prst ten kousíček a zblajzl to a olizoval se. Bylo vidět, že jsou řádně zhulený. A řekli mně, že mě chtěj vyléčit. Já jsem říkal: „Co teda, kluci, vlastně chcete? Povězte, co teda chcete.“ Holou větou a na rovinu!

 

Že by chtěli, abych se vyléčil, a pak to každýmu říkal. A já na to: mám momentálně, tady na noze, na nártu takovou tukovou bouli. Alespoň doufám, že je to tuková boule. Byl jsem na kožním, doktorka říkala: „Pane Čech, nechte to, je to zapouzdřený, nevíme, co to je. Když do toho říznu, může bejt průser. Dokud to nezlobí, tak to nechte.“

 

„Tak mi kluci dejte tu hnědou pastu a já si to budu každej den natírat třikrát. Když ta boule zmizí, tak pak vám zavolám a budu ochotně a rád žrát tu pastu z tohohle smradlavýho prstu.“ To se klukům líbilo. Dali mi spoustu mastiček, nechali mi tam časopisy a rozloučil jsem se s nima. Docela sympatický kluci, nic jsem jim neříkal, protože jsem věděl, že je to úplně zbytečný.

 

Řekl bych jim: „Kluci, takhle nikdy nikam za nikým nechoďte žádat o legalizaci marihuany, protože vypadáte příšerně, jste příšerně zhulený, táhne to z vás na sto honů. Kdybych byl pracovník ministerstva vnitra nebo ministersta spravedlnosti, a přišli jste mi s takovýmhle smradem a takhle pojednaný do kanceláře, tak by se ze mě stal zatvrzelý odpůrce marihuany.“ Tomu se smáli a opět mi nabízeli černou pastu na ještě černějším a špinavějším prstu.

 

Mrzí mě, že jsem jim neřekl: „Kluci, nechte mi tu jedno dvě cigára.“ Docela bych to rád zkusil s opravdovou.

 

Návyková ta marihuana není, ale určitě na tom něco je, ale ten způsob tý vaší propagace je příšernej, přímo odstrašující a farmaceutická lobby se postará, aby se žádná legalizace marihuany nekonala.

 

Já jsem nikdy opravdickou marihuanu nekouřil. To, co jsme se Schelingerem dostávali od Váněho, to bylo z květináče, co vysázel u babičky na Hané za oknem v květináči!

 

Do toho smradu po marijáně přišela smutná sms od Bédi Marušíka: Umřel Pešák. To mě úplně uzemnilo. Ivo Pešák, - je kus mýho života.