Dobrý den, dnes je 19.03.2024 - 12:21
1. samizdatový internetový magazín v prvobytně pospolném kapitalismu a rozvinuté tržní demokracii

PODZIM 2017 BRABEC / RŮŽIČKOVÁ / JÁGR / KÁJÍNEK / RENČÍN / ŠIMÁNĚ / LIBOR BOUČEK


TLAČENKA S CIBULÍ ….

 

Byl jsem na Zemi živitelce. Zemanovci mě pozvali, protože tam měli předvolební štáb, uspořádali ho při příležitosti návštěvy prezidenta republiky, kterej mezi ně zašel. Miloš tam měl krásnej proslov. Co mě nadchlo, taky už jsem to říkal někde v rádiu, jak Miloš seděl na židli, hlavu prezidentskou na stranu, tu hůlku v ruce a vypadalo to, že spí, nebo že se každou chvíli zhroutí, a když přišel jeho okamžik, vstal, šel k řečnickýmu pultu a pronesl půlhodinovej perfektní projev s razancí, cílenej, věcnej, bez zakoktání, s dokonalejma argumentama, všichni v tom sále byli jak opařený. Čuměli, protože se těšili, jak Miloš upadne. Hovno! Oni málem upadli, když to viděli. Samozřejmě já jsem pak šel mezi Zemanovce, a jak jsme procházeli Zemí živitelkou, tak najednou vidím, že jde Miloš proti, tak jsme se bratrsky objali, a Miloš říká: „Pojď se mnou na oběd, půjdeme, zvu tě.“ Tak jsme šli, cestou tam byla připravená hospoda, na prezidentskej oběd, a kdo se k nám nepřidal, jako Klaus. Tak jsme se pozdravili, já jsem mu pochválil syna, bylo vidět, že ho to evidentně potěšilo. Sedli jsme si, byli tam zástupci kraje ze všech stran, ty špičky, když je tam prezident, dokonce tam byli dva prezidenti u stolu, tak tam lítaly bifteky a svíčkový řezy a Miloš, Klaus a já jsem si poručili tlačenku s cibulí a jedli jsme tlačenku s cibulí a povídali jsme si nad tímhle nádherným, typicky českým zemitým jídlem.

 

TO JE V POŘÁDKU, SOUDRUHU MAJORE!

Bohužel teď každej deníček je nějaký úmrtí, který mě zarmoutí. Umřel Vladimír Brabec, představitel majora Zemana, ale nejen majora Zemana. Vynikající herec, ta role ho proslavila a tou se samozřejmě zapsal nejvíc v srdcích. Já musím připojit krásnou příhodu, kterou jsem s ním zažil. Jeli jsme, myslím, z Litoměřic z besedy. Brabec, já a myslím, že to byl Mrkvička, nebo to byl někdo z týhle generace herecký. U Prahy nás zastavila hlídka Veřejný bezpečnosti, přistoupila k autu, Brabec řídil, stočil sklo a ten policista najednou viděl Brabce, tak se postavil do pozoru, zasalutoval a řekl: „To je v pořádku, soudruhu majore. Můžete pokračovat.“ Brabec mu taky zasalutoval a jeli jsme do Prahy. Mně to přišlo tak rozkošný. Říkal jsem: „Měl byste toho trošku využít, Vláďo.“ Ani nevím, jestli toho někdy využil……

 

SOUKUP A MICHAL DAVID

Pozval mě ředitel Soukup do barrandovskýho programu, myslím, že je docela zdařilej, zve si hosty. Soukup je schopnej moderátor, je vtipnej, pohotovej, je to profesionál. Ví, kdy má mluvit, kdy má dát prostor hostům. Pozval taky Michala Davida. Já jsem nejdřív myslel, že to bude nějaká předvolební reklama, ale ne, byla to zábava. Byl jsem rád, že Soukupa vidím, mám pro něj velkou slabost. Říkal jsem mu: „Doufám, že mě před volbama taky pozvete na nějakej duel, abych mohl říct, jaká šťastná budoucnost bude kynout všem věrným Čechům se mnou.“ Tak se smál a říkal: „Samozřejmě.“ Ale asi už k tomu nedojde, protože jsou tři dny do voleb a on tam má význačnější osobnosti, než jsem já. Pořad se velmi vyvedl, Michal David byl výtečnej. Připomněl mi, že jsem mu dal texty nový, které nikdo nezná, které jsem napsal, aby je zhudebnil. A on říká: „Člověče, já jsem nad tím přemejšlel, udělali bysme to příští rok. Já znám dva výborný rappery a těm se ty texty budou hrozně líbit.“ Mě to zarazilo, ne, že jim nemůžu přijít na jméno, ale je to proto, že je mi ta muzika cizí, ta recitace je mi cizí, chybí mi tam melodie. To jsem samozřejmě hned zpozorněl, on říkal: „To je výbornej nápad, uvidíš.“ Tak jsem zvědavej, co z toho vyleze. Texty pro rappery, nevím, jestli jsou ty texty, co jsem napsal, pro rappery vhodný. Nechte se překvapit.

 

KÁJÍNEK

„Ahoj, Ringo, tady Jirka.“ Kajínek volal, to já mám vždycky radost, když ho slyším. Měl dobrou náladu, říkal, že jezdí po besedách, že má narváno, vyprodáno. A hned mi hlásil: „Budu volit Zemana a budu volit Ringa.“ Tak jsem mu poděkoval za podporu. Říkal, že měl mírnou dopravní nehodu, ale jenom mírnou, že na místě zaplatil blokovou pokutu, obešlo se to bez problémů. Znovu jsem říkal: „Jirko, buď opatrnej, oni mají na tebe určitě spadeno některý lidi.“ On říkal: „Ne, Ringo, buď klidnej, já opatrnej jsem.“ Říkám: „Teď naštěstí před volbama mají jiný starosti, oni se pobíjej mezi sebou, tak když by na tebe vyšla chvilka, tak až po volbách. Tak dej na sebe bacha.“ Slíbili jsme si, že se sejdeme a pokecáme.

 

GENIÁLNÍ RŮŽIČKOVÁ

Další smutný úmrtí je Zuzana Růžičková, podle mě jedna z nejlepších cembalistek, které znám. A dokonce musím říct, že když se oháněly ty bojovnice za ženská práva, že jsou utlačovaný, tak já jsem vždycky říkal: „Ne, utlačovaný jste, protože jste krávy a nic neumíte.“ Skvělá ženská se vždycky prosadí! A dával jsem jako příklad Zuzanu Růžičkovou, která hrála na cembalo, na klavír líp než polovina chlapů, hrála dokonale. Teď jsem se teprve dozvěděl, že její manžel byl Kalabis, výbornej skladatel, tak jsem si hned poslechl nějaký jeho cédéčka, je to pěkný. Mohl jsem předpokládat, že Zuzana Růžičková by si žádnýho troubu nevzala. Nevím, jestli Kalabis žije, myslím, že už taky ne. Zuzany Růžičkový je škoda. Díval jsem se na její medailon a ona řekla nádhernou věc, pod kterou se podepíšu. Mluvila o muzice a říká: „Nestačí talent a píle. Člověk musí být, aby byl dobrý, taky trochu blázen. Kdo propadne hudbě, není cesty zpět.“ Jak nádherně a krásně řečeno. Zuzanko, budiž vám, i Kalabisovi, země lehká.

 

ŠIMÁNĚ VELKÝ SLÁVISTA!

Pozval mě pan Šimáně, zachránce Slávie, mecenáš a velkej slávista od dětství. On přišel první, ještě než přišli Číňani, tak to byl Šimáně, kdo zachraňoval Slávii, tak jsem ho byl navštívit na Václaváku, má krásnou kancelář v posledním patře. Tak jsme tak popíjeli sodovku, mluvili jsme o Slávii. Ptal jsem se ho, jestli se věnuje ve Slávii mládeži. On říkal, že už ne, že na to nemá moc času. Já jsem říkal: „Pane Šimáně, když vy tak milujete fotbal, že si nekoupíte nějaký mužstvo ze třetí ligy a neuděláte ho? Neposílíte ho, nevytrénujete ho.“ On říká: „No, já bych si to mohl dovolit, ale já jsem slávista, já bych s nikým jiným, než je Slávie, pracovat nemohl.“ Obdivuhodný, obdivuhodný! Bican a Veselý se na něj usmívají ve fotbalovém nebi……

 

BOŽSKÝ JARDA!

Jsem rád, že se Jágr dostal zase do NHL, už mě srali ti Češi závistiví, co říkali, že už by měl skončit, že se ztrapňuje. Houby! Jágr se nemůže ztrapnit, to je jako Franta Veselý, jako Bican, to je legenda! Jako Navrátilová, jako Rakoncaj, to jsou lidi, to jsou pozlacený jména! Jágr umře na ledě! Měl jsem radost, teď dokonce dal gól, tak velká sláva. Jardo, drž se! A nedej na ty zmrdy, to jsou všechno ti stejní kreténi, co říkali, že Pavarotti by už měl skončit, jak dlouho tady chce strašit, už je to trapný! Já bych je věšel za koule do průvanu všechny tyhle lidi, co záviděj úspěšnejm lidem a chtěli by je už odepsat, ale oni žijou. Talent je věčný! A ty Jardo taky!

 

BOUČEK V NASHVILLU

Dostal jsem z Nashvillu pohled od Libora Boučka, kterej navštívil nějakej jazzovej klub, on jich asi navštívil víc. A já jsem si dělal poznámky, když jsem si připravoval tenhleten podzimní deníček. Napsal jsem si: Libor Bouček, paličky v Nashvillu. A teď jsem, kurňa, zapomněl, co to znamená, co mi to napsal. Tak jsem ráno hledal ten pohled, nenašel jsem ho. Asi jsem ho dal Andulce jako známku americkou na odlepení a teď si lámu hlavu, jestli tam našel paličky, nebo jestli mi posílá paličky? Bratři a sestry, co naděláte? 74 je 74. Tenhle věk už stojí za hovno!

 

RENČÍN

Do třetice smutný úmrtí, Renčín. Jeden z nejlepších a největších kreslířů mý generace. Já nemusím mejm vrstevníkům nic vysvětlovat. Dokonalý postavičky! Renčín, to je kus mýho života. Nikdy jsem ho osobně nepotkal, abych mu řekl: Pane Renčín, vy jste jeden z mých největších favoritů. Co jste kreslil vy a Vyčítal, vy jste prostě neporovnatelný, nikdo takový není. Dobrý lidi umíraj a ty mladý to ještě neuměj. Bude trvat ještě dvacet let, než z těch porevolučních rychlokvašek něco vykvete. Ale jak už jsem mnohokrát zdůraznil, začátek století stojí vždycky za hovno. Teprve 50., 60. léta ukážou, kdo dozrál, kdo je mistr, a kdo zůstal v hovnech.

 

ČTVRTÝ NEJOBLÍBENĚJŠÍ LÍDR!

Víte, že jsem vstoupil do předvolebního klání. Miloš mě hodil do bazénu, tak musím plavat, plavat, plavat. Dělám, co můžu, Zemanovci taky. Bojujeme ze všech sil. Teď přišla jedna velká potěšující zpráva, vlastně první! Že jsem čtvrtej nejoblíbenější lídr v republice. To mě tak potěšilo, tak mě to zahřálo, říkal jsem si: Snad na mě moji věrní nezapomenou a vzpomenou si ve volební místnosti, protože vím, jaká to je posila. Oni nás schválně nejmenujou, nepíšou o nás, protože chtějí, aby lidi, kteří by mě tam hodili, měli strach, že když neprojdem, že přijdou o ten svůj hlas. Nebojte se, máte to dát těm zmrdům? Tak to radši dejte božskému Ringovi! Ale potěšilo mě to.

 

ADRESA NA MARSU…..

Četl jsem nádhernou nabídku, můžete své jméno nechat vyrýt na platinovou destičku, kterou vystřelí NASA v raketě na Mars. Takže mimo to, že budou zkoumat půdu, hledat vodu a mikroby a život, tak to vozítko vesmírný tam vyprdne cedulky a na nich budou jména: John Brown, Antonín Novák, Jiří Jedlička, Liu Šao Či, kdo prostě zaplatí velký peníze. Je to zvláštní, ale i ten pocit je zvláštní. Když si představíte, jak na tý Rudý planetě leží iridiová destička, nebo co to je, a na ní je vaše jméno. Já jsem před časem, moji čtenáři si na to vzpomenou, napsal jsem to v knížce, Jandák si koupil hvězdu u NASA. Vesmírná agentura prodává jména hvězd. Stálo to asi 1500 a Jandák si koupil hvězdu a přišlo mu potvrzení z Ameriky, že ta hvězda tam a tam nese jméno Jandák. Tak mi říká: „Ringo, kup si taky hvězdu.“ A mně se to líbilo, tak jsem požádal Grygara, jestli by mi nezajistil, že bych si objednal nějakou, abych to měl blízko k Jandákovi. To spojení nefungovalo, ale nakonec jsem si taky koupil hvězdu. Přišla mi mapa s vyznačením, kde ta hvězda je, tak jsem hned jel za Jurou Grygarem a ten mi říká: „No, nejseš tak daleko od Jandáka, 800 000 milionů let.“ Tak jsem říkal, že to je na pokecání jen skok. KRÁSNÝ JMÉNO Čtu o Slávii, Slávie mi dělá radost, vyhráli jsme v Karviný. Tak jsme slavili. Co mě nadchlo, jak čtu ten slávistickej zpravodaj, tak jsem se dozvěděl, že velkej úspěch zaznamenala, teď nevím, jestli v košíkový nebo v házený slávistickýho družstva a skvělá Jitka Chlastáková. A to jméno mi přijde tak božský! Jitka, která chlastá, a proto je Chlastáková. Úspěšná sportovkyně. To je jako velkou slávu zažíval na Slovensku Jebavý, ještě když hrál. Já si na to pamatuju, že když hlásili slávisti Jebavý, tak Slováci propukli vždycky ve velkej jásot.

 

DRTINOVÁ DRTINOVÁ …. VEM TĚ ČERT!

A na závěr taky jednu nepříjemnou věc. Pozvala mě Drtinová do svého programu DVTV. Tak jsem tam šel. Čekal jsem seriózní předvolební debatu, kde budu vyprávět svůj program, co chci dělat, jak to budu dělat, budeme mluvit o politice. Ale ona na mě vytáhla takovou podpásovku, takový svinstvo, že jsem podepsal Antichartu se Schelingerem a že jsem lhář. A ukázala mi dokonce fotku, na který já držím v ruce pero a stojím u stolu. Úplně mě s tím vyvedla z míry. Mě taková sviňárna tak rozzlobila, říkám: „Vždyť je to, slečno, už 40 let stará věc. Tisíckrát jste to omleli, tisíckrát jsem řekl, že jsme Jirka a já zdrhli. Nepodepsali jsme nic. Ta fotka, ta je z prezentace, slečno, když jsme přišli. Proto stojíme všichni kolem toho stolu a podepisujeme prezentaci.“ Umíte si představit Schelingera jak podepisuje takový pro komunisty významný dokument s cigárem v ruce? Úplně mě to rozladilo. Zkazila mi náladu na dva dny. Někdo si to objednal, někdo chtěl přibrzdit Ringa před volbama. A protože praskne všechno, tak se jednou dozvím i tohle a běda ti, jedubabo! Přijde den, zúčtujem spolu!

 

PRAVDIVÝ PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA MILOŠE ZEMANA

Šli jsme takhle jednou Miloš, Ivanka, Hlinovský a já v Madridu podívat se jak trénuje Federer. Miloš se pochlubil, že v mládí též hrával tennis a navrhl Federerovi jeden přátelský set. Miloš odložil hůlku se kterou vyplácel Sobotku, zapálil si cigáro a dal Federerovi kanára! Ten byl v šoku a požádal Miloše, zda by ho netrénoval a ptal se, kde ve hře chyboval? Musíš chodit víc do kolen, hrát míč před sebou a při servisu dělat osmičku a hned letět na síť! Podepsal se Federerovi na raketu a šli jsme položit květiny na hrob Dolores Ibaruri. Tak, bratři a sestry, takovejhle podzim. Přicházej volby, budou za tři dny a s těma zahájím zimní deníček. A jinak: Včely letěly krásně. Mějte se hezky a koukejte mi dát hlas, moji milovaní blbouni.

 

NOVÉ OBRAZY

 

NAPOLEON NA SV. HELENĚ

POHŘEB DEMOKRACIE

RINGO - SKORKA

DOVOLENÁ

SKUPINA BEZ PŘESNÉHO PRACOVNÍHO PROGRAMU

NEŘESTI

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR