Atheroskleroza (pro chcípáky)

Rinse John: Atheroskleroza a výživa

( Atherosclerosis , chemistry and nutrition : International Laboratory ) Sept. / Oct. 1973, 11-22- 1973

Autor - chemik byl ve věku 51 let postižen záchvaty anginy pectoris. Specialista mu předpověděl ještě asi 10 let života, bude li se velmi šetřit. Autor se začal intenzivně zabývat problémem tohoto onemocnění z chemického hlediska a vyšel z hypothezy , že hlavní příčinou obtíží je nevhodné složení potravy a pokoušel se nalézt takovou kombinaci potravin, která by přispěla k omezení či až naprostému vyléčení této choroby a jiných srdečních onemocnění. Tělo totiž potřebuje kromě primárních energetických zdrojů ještě různé sekundární látky v nepatrných kvantech. Jsou to zejména stopové látky a enzymy, které jsou nezbytné pro průběh metabolických reakcí podmiňujících produkci energie. Je nutné aby strava tyto látky vždy obsahovala. Organizmus může po určitou dobu bez těchto látek pracovat, protože existují zásoby a náhradní sloučeniny, ale po čase však dochází k poruchám. Proces zažívání musí být vysoce výkonný. Výkon může klesat stářím a tito lidé potom mají vážné problémy, když trpí nedostatkem vhodných přídavků v potravě. Počet publikací na tomto poli ( Atheroskleroza) vzrostl do té míry a jednotlivá tvrzení jsou tak protichůdná, že jejich kritické zhodnocení je prakticky nemožné. Problémem se zabývají nejen lékaři ale také biologové, biochemici, antropologové, statističtí odborníci a jiní specialisté. Některé fysikálně chemické pochody jsou důležité pro výskyt a průběh atherosklerozy

1) Ovlivněním arterií cholesterolovými deriváty zamezujícími poškození stěn arterií

2) Rozpustnost cholesterolu v krevní plazmě a solubilizace cholesterolových usazenin

3) Oxidace polynenasycených mastných kyselin a tvorba volných radikálů (lze zabránit používáním antioxydantů)

4) Katalytické působení enzymů zamezující svým působením poškození stěn arterií

5) Proces srážení krve

Atheroskleroza je metabolická porucha , při které se cholesterol a jeho deriváty usazují na stěnách arterií a brání průtoku krve. Výsledkem jsou atherosklerotické komplikace, jako je angina pectoris, srdeční infarkt, mozková thromboza, blokáda končetin (claudicatio intermittens), vysoký krevní tlak, katarakty, xanthomatoza aj. Postupuje-li proces dále, arteroskleroza je provázena vápenatěním krevních stěn cév. Cholesterol tvoří komplexy s fosfolipidy, zvláště s lecitinem. Resorbuje se z potravy a tvoří v játrech, která produkují větší či menší množství cholesterolu v závislosti složení přijímané potravy. Denní potřeba cholesterolu je jen několik gramů a jeho přebytek se eliminuje stolicí. Cholesterol má četné funkce. Tekuté krystaly cholesterolových derivátů zajišťují vysoký stupeň ochrany stěn arterií při zvětšeném krevním průtoku hladkým obalem, který umožňuje rychlý a hladký průtok krve bez zvýšení krevního tlaku a tak zvýšené námaze srdce. Cholesterol je meziproduktem při synteze hormonů, žlučových kyselin, vitaminu D atd.

Potravinové doplňky:

Autor užíval denně 1g kyseliny askorbové a později přibral polyvitaminové preparáty. Snídal ovesnou kaši s mlékem a surový cukr. Po poradě se skupinou kanadských lékařů bral 200 mg vitaminu E po každém jídle.Tyto potravinové doplňky bral několik let, vyhýbal se těžké práci a žil téměř normálním životem. Po 6 letech poměrného klidu byl stižen dvěma záchvaty doprovázenými bolestmi u srdce.V té době se dočetl o pokusech, prováděných na myších a králících s lecitinem a saflorovým olejem (světlice barvířská), které snižují obsah cholesterolu. Začal tedy brát lžičku saflorového oleje a lecitinu ke snídani s výbornými výsledky. Během několika dnů zmizely křeče, snížil se puls a za 3 měsíce všechny symptomy anginy pectoris zmizely. Po roce se vrátila schopnost těžce pracovat, takže autor byl schopen běhat delší tratě a zachovává si tuto kondici již 16 let. Autor uvádí řadu případů známých lidí ve věku nad 50 let postižených mozkovou mrtvicí, srdečními infarkty, anginou pectoris, blokádou artérií zad, počínajícími katarakty, trombosami, arthritidami a častečnou paralysou, kteří užívali potravinové doplňky. Ve všech případech došlo trvalému zlepšení a návratu k normálnímu životu Autor uvádí zkušenosti holandského lékaře, který předepsal takové doplňky snídaní lidem v Holandsku, USA, Anglii a Belgii. Ačkoliv statistický výskyt atherosklerozy souvisí se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, existuje mnoho zdravých lidí s vysokým obsahem cholesterolu v krvi. Tendence snížit hladinu cholesterolu se tedy jeví jako pochybná a rovněž snaha vyhýbat se jídlům obsahujícím cholesterol, jako jsou vejce a máslo. Rovněž užívání léků ovlivňujících produkci cholesterolu v játrech je velmi diskutabilní. Byla dokonce logicky dokázána zvýšená syntheza cholesterolu v játrech při jeho nedostatku v potravě. Snížení produkce cholesterolu v játrech může být nebezpečné a mít za následek vážné vedlejší účinky, jako jsou katarakty. Přidává li se k potravě lecitin, nedochází k nežádoucímu ukládání derivátů cholesterolu, protože sloučenina lecitin – cholesterol je rozpustná. Obě látky jsou obsaženy ve vejcích a proto není důvodu, aby pacient trpící atherosklerozou se jim vyhýbal. Naše potrava by měla obsahovat polynenasycené oleje. Komplex cholesterol – lecitin v poměru 1 : 1 se vyskytuje na mnoha místech těla. Zřejmě existuje souvislost mezi výskytem atherosklerozy a cholesterolových derivátů. Nedostatek lecitinu a linolátové složky způsobuje ukládání tuhých látek. Studium rovnováhy v kvarterním systému cholesterol – lecithin – žlučové sole – voda ukazuje, že cholesterol je rozpustný v homogenní fázi jen za přítomnost adekvátního množství lecitinu. Lecithin musí obsahovat dostatečné množství linolátových skupin, aby mohl tvořit komplex s cholesterolem. Byla ověřena schopnost lecitinu rozpouštět žlučovém kaménky, které obsahují velké množství cholesterolu. Pravděpodobně lecitin je zdrojem kyseliny linolenové, která esterifikuje cholesterol za vzniku esteru, který se snáze odstraní ze tkání nežli nasycené estery. Vycházíme-li z předpokladu, že hlavním problémem atherosklerozy je snaha udržet cholesterol v roztoku a rozpouštět jeho usazeniny na stěnách tepen, je jasné, že naše potrava by měla obsahovat dostatečné množství lecithinu. Obsah linolátu závisí na klimatických podmínkách. Technický produkt obsahuje ještě jiné fofolipidy. Lecithin a ostatní lipidy se metabolicky hydrolyzují na menší molekuly, které procházejí stěnou střeva a opět přeměňují v lecitin. Denní spotřeba lecithinu a polynenasycených kyselin je stejného řádu jako pro cholesterol, tj.několik gramů denně. Spotřeba u člověka je asi 4 – 6 g denně. Stejné množství se uvádí pro linolát. U případů s více či méně pokročilou atherosklerozou je třeba přísun lecitinu a oleje zvýšit. Linolát je meziproduktem synthezy prostaglandinových hormonů. Používání polynenasycených kyselin bez lecitinu by bylo neúčinné, protože rozpouštění cholesterolu nastává jedině za přítomnost dostatečného množství lecitinu. V zemích s velkou spotřebou ryb, jako je např. Norsko, neměl přídavek polynenasycených kyselin žádný účinek, ale bylo nutné zvýšit přísun lecithinu.

Autooxidační prostředky:

Polynenasycené oleje se zvláště snadno oxidují v krvi bohaté na kyslík. Některé přírodní látky obsahují přirozená antioxidans kupř. lecithin, tokoferol a kyselina askorbová. Zesíťování uvnitř cévních stěn zvyšuje nebezpeří vnitřního krvácení. Přídavek přirozených antioxidans k potravě ku př. vit. E a C, podporuje rozpouštění cholesterolových usazenin v krvi. Obě látky mají zásadní význam v prevenci srdečních chorob a jejich spotřeba se snižuje při současném podání lecithinu a linolátu. Vitamin E reguluje srážení krve a rozšiřuje cévy. Antioxidační účinky mají také síra a její deriváty.nalézající se v česneku a cibuli a mají blahodárný účinek při angině pectoris. Existují i práce pojednávající o působení síry při dně. Dříve se používal tzv. Haarlemerův olej, připravovaný zahřátím směsi lněného oleje , síry a terpentýnu, který měl léčebné účinky: Byl popírán lékaři a farmaceuty.

Stopové látky:

Existuje mnoho prací o vitaminech a mineráliích v souvislosti s atherosklerozou. K hlavním patří pyridoxin a kys. nikotinová, z minerálů potom : Fe, Ca, dále Mn, Co, Zn, Cr, K, Cu a V. Rovněž potřebné jsou I, P, S a Se, přičemž selen je znám jako účinné antioxidans. Zdá se, že obsah vápníku v pitné vodě má vliv na úmrtnost atherosklerozou, jak vyplývá ze srovnání úmrtnosti v Glasgow, kde je voda měkká a v Londýně s velice tvrdou vodou bohatou na Ca. Stupeň úmrtnosti v Londýně je podstatně nižší.Vitaminy a minerály jsou potřebné k syntéze mnohých enzymů , které působí jako katalyzátory v organizmu. Některé enzymy regulují trávení štěpením potravy na menší molekuly schopné asimilace. Jiné enzymy působí při metabolické synteze a hrají další role v biologických funkcích jako jsou stahy svalů, metabolizmus cukrů, kontrola tělesné teploty a.j. Mnohé enzymy jsou metaloderiváty s velice specifickou účinností. Jestliže strava postrádá některý kov, jeho zásoba rychle klesá a dochází k porušení některých metabolických funkcí a nemocem. Pochopitelně všechny choroby nelze léčit vitaminy a minerály, nýbrž vyžadují specifická léčení.

Antikoagulancia:

Srážení krve zhoršuje atherosklerozu ucpáváním úzkých arterií, nadměrná rychlost krve v cévách vyvolává srážení. Tomu lze zabránit používáním antikolaguačních přípravků. Zejména opodstatněné je aplikování antikoagulans u trvale ležících pacientů v prvních týdnech po infarktu nebo jiné blokádě. Jakmile se vrátí aktivita je další použití antikoagulans pochybné až škodlivé na místo kumaronových derivátů je lépe brát vitaminy K a E.

Přirozené nebo syntetické doplňky:

Někteří lidé zásadně odmítají požívat syntetické . látky a doporučují na příklad pouze přirozená hnojiva, protože se domnívají, že masová produkce potravin způsobuje nedostatek důležitých vitaminů a minerálů. Autor považuje za ekonomické doplňovat syntetické složky potravy patřičnými doplňky, neboť kombinace přirozených a syntetických látek je zřejmě lepší cesta k produkci hodnotné potravy s obsahem všech nezbytných složek. Řada látek jako jsou kyselina askorbová, thiamin, riboflavin a kyanokobalamin představují velmi cenné doplňky.

Je atheroskleroza reverzibilní ?

Často diskutovaná otázka může být zodpovězená kladně. Méně vážném případy u mladých lidí byly již vyléčeny úplně bez následků a bez omezení fyzického stavu pacientů. Podařilo se rozpustit cholesterolové usazeniny v cévách a odstranit zúžení arterií. Rovněž byly úspěchy u starších pacientů, avšak u arterií, které již ztratily ohebnost a mají zeslabená místa nebo vápníkové usazeniny, je třeba větší opatrnosti při námaze a vždy je žádoucí tělesná aktivita. Doporučenými látkami jsou lecithin, obilné klíčky, pivovarské droždí, a kostní moučka. Autor uvádí složení směsí, které se podávají s mlékem, ovocnou šťávou nebo polévkou a doplní polynenasyceným olejem, vitaminy a minerálními látkami. Surový cukr nebo med je prý vhodnější nežli rafinovaný cukr.

Přídavné faktory:

Je nepochybné, že hlavní příčinou atherosklerozy je nesprávná výživa. Uvádí se však ještě další vlivy, jako jsou duševní napětí, kouření, obezita a vrozená náklonnost. Nedostatek pohybu ztěžuje diagnózu atherosklerozy při jejím počátečním stadiu. Kouření desaktivuje vitaminy, uspěchaný způsob života lidí příliš exponovaných má vliv na nervovou soustavu a krevní tlak. Následkům takového života lze do určité míry předcházet užíváním potravinových doplňků. Studie byla provedena na více nežli 500 párů sourozenců, z nichž jeden zůstal v Irsku a druhý se odstěhoval do USA. Byla zjištěna řada zajímavých poznatků na základě srovnávání způsobu života, složení potravy a vlivu prostředí mezi oběma skupinami, která nepotvrdila tak často uváděné názory, že dědičnost, kouření a stresové situace jsou hlavní příčinou srdečních chorob. Tyto vlivy citelně ovlivňují stav pacientů, ale zásadně nejdůležitější je správné složení potravy. Studie rovněž popřela uznávaný názor o škodlivosti cholesterolu v potravě a její praktické výsledky potvrdily, že není správné vyhýbat se stravě bohaté na cholesterol jako jsou máslo a vejce.

Souhrn:

1) Atheroskleroza je nemoc, způsobená nedostatky, které mohou být eliminovány použitím doplňků ke stravě z nichž nejdůležitější jsou lecithin a nenasyceném oleje.

2) Atheroskleroza představuje složitý problém, v kterém hrají roli fyzikálně chemické zákony a znalost reakcí ovlivněných antioxidačními činidly , volnými radikály, tekutými krystaly atd.

3) Faktory jako kouření, duševní stress, dědičnost, obezita a nedostatek pohybu mohou urychlit průběh atherosklerozy.

4) Je nežádoucí nahradit všechny tuky ve stravě nenasycenými oleji.

5) Diskutované přídavky ovlivňují také příznivě řadu jiných chorob kromě atherosklerozy.

18.8.2004 F. Kvis